"Česká televize mi zkazila náladu. Ale můžu si za to sám. Neměl jsem se dívat. Historie, kterou člověk zná z dokumentů, knih a vyprávění, je drsná už sama o sobě. Když ji ale přetavíte v umělecké dílo, něco uberete, něco přidáte, ale hlavně se soustředíte na psychologickou linku postav, snadno docílíte hluboké deprese publika," píše Lukáš Jelínek ve svém článku pro on-line Deník Referendum.

Režisér seriálu Robert Sedláček a scénárista Pavel Kosatík se podle politologa hodně odchýlili od reality. "Nešlo nesrovnávat s vyzněním normalizační filmové a televizní tvorby. Sedláčkův Edvard Beneš není nepraktický zženštilý popleta, nýbrž o své pravdě přesvědčený demokrat, který ale neuznává zásadu, podle níž účel světí prostředky. Ani kontroverzní vysídlení Němců nepojímá jako sprostou odplatu, nýbrž jako přirozený krok pro obnovu a posílení demokracie v Československu," vyjmenovává rozdíly autor textu.