Tento týden vláda spustila připomínkové akce k 56. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa projekcí sloganu „Běž domů, Ivane! Go home Russia!“ na zdi sídla Úřadu vlády. O kampani, která srovnává sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 s ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, promluvil bezpečnostní analytik, publicista a signatář Charty 77, bývalý ředitel kanceláře Vlády České republiky pro zpravodajskou činnost, zpravodajec BIS a nositel státního vyznamenání za zásluhy Jan Schneider v pořadu Jsme ve válce na youtubovém kanálu Aby bylo jasno moderovaném Janou Bobošíkovou.

Podle Schneidera se „zcela opomíjí geopolitický kontext roku 1968“. Analytik připomíná schůzku tehdejšího amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona se sovětským premiérem Alexejem Kosyginem v Glassboro, kterou v červnu 1967 pomohl dohodnout československý zpravodajec Miroslav Polreich a která odstartovala proces strategického odzbrojení, jenž vyvrcholil v roce 1972 podpisem smlouvy SALT I. Okupace Československa v srpnu 1968 prý tento proces jednání a sbližování obou velmocí nijak nenarušila. Jednou z podmínek strategického odzbrojení bylo totiž taktické vyrovnání amerických a sovětských sil v Evropě, k němuž měl přispět mimo jiné právě přesun části sovětských vojenských sil na území ČSSR. Tehdejší československé fantazie o vojenské neutralitě prý do takového uspořádání nezapadaly. „Z geopolitického hlediska se nemusíme tvářit, jak hrozně jsme byli tehdy důležití a jak hrozně po nás skočili, ale že jsme byli vzpříčenou sirkou v geopolitickém dění,“ uvádí Schneider. Analytik zde připomíná slova amerického diplomata Henryho Kissingera, který dříve uvedl několik důvodů, proč Spojené státy tehdy na okupaci nereagovaly. Kromě již zmíněných rozhovorů o strategickém odzbrojení Američané ctili Jaltské dohody. Sověti navíc podle Kissingera nebyli jediní, komu se tehdy nezamlouvala československá třetí cesta „socialismu s lidskou tváří“. Spojené státy podle Kissingera nechtěly, aby socialismus ukázal, že je reformovatelný.