Dotace často určují prioritu investic na úkor potřeby, povzdechl si starosta Lázní Bělohrad

31.05.2014 13:39

Opatření z minulého roku byla pro lázeňství až příliš tvrdá, i když se domnívám, že některá byla správná, říká starosta Lázní Bělohrad. Co očekává od nové vlády? Pavel Šubr (STAN) je v čele města již od roku 1998. V rozhovoru, který poskytl naší redakci, jsme se ohlédli nejen za jeho současným působením na radnici, ale svěřil nám i své vize, kam by chtěl vést město do budoucna, pokud na podzim popáté obhájí svůj mandát.

Dotace často určují prioritu investic na úkor potřeby, povzdechl si starosta Lázní Bělohrad
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta Lázní Bělohrad Ing. Pavel Šubr (STAN)

Starostou jste čtvrté volební období, což je obdivuhodné. Jak se za tu dobu proměnilo město? Co byste vyzdvihl ze svých úspěchů?

Myslím, že naše město se hodně proměnilo, a to i zásluhou dalších organizací. Velký rozvoj zaznamenaly místní lázně, které v posledních letech výrazně investovaly a v jejich areálu vyrostl třeba nový hotel Strom života. Za velký úspěch považuji také odstranění staré ekologické zátěže ohrožující podzemní vody v areálu firmy DEPRAG CZ. Významnou investicí byla i akce Čistá Cidlina, při níž byla dokončena kanalizace ve městě a intenzifikována ČOV a jsou tak vyřešeny prakticky všechny inženýrské sítě ve městě (kromě vodovodu a kanalizace v Brtvi, na které ale už máme dotaci). Ze strany města považuji za úspěch třeba úpravy centra města (nové chodníky z kamenné mozaiky navazující na prvorepublikové včetně nového veřejného osvětlení), kompletní rekonstrukci základní školy včetně výstavby řadu let slibovaného sportoviště, záchranu chátrajícího hotelu Zátiší a jeho přestavbu na byty, výstavbu tenisové haly atd. Těší mě také bohatý kulturní a sportovní život ve městě i to, že s podporou města funguje řada spolků.

Je naopak něco, co se vám nepodařilo prosadit? Proč?

Mrzí mě, že se nepodařilo vybudovat obchvat města, který by odvedl tranzitní dopravu z centra města a z vnitřního lázeňského území. Pro budoucí rozvoj města by měl strategický význam (otevření nových lokalit pro bydlení i pro podnikání, zklidnění centra města a areálu lázní atd.). Bohužel se nám nepodařilo vykoupit pozemky na trase plánovaného obchvatu. Druhým bolákem města je zámek, který město definitivně získalo v roce 2009 a jehož stav není příliš dobrý. Jsem přesvědčen, že jeho rekonstrukce je nad možnosti města, navíc město pro něj nemá ani odpovídající využití. Čekáme na vhodného investora… A třetí záležitostí je rekonstrukce domu v čele náměstí na sídlo úřadu. Zde se nám dvakrát nepodařilo získat dotaci.

Jak jste se svěřil pro ParlamentníListy.cz, mandát starosty byste chtěl obhájit i letos. Jaké jsou vaše vize a plány, kam chcete město vést do budoucna?

Vždy jsem prosazoval, aby naše město bylo příjemným letoviskem zaměřeným na cestovní ruch a lázeňství. Proto dbáme na celkovou údržbu města, na podporu činnosti spolků, na spolupráci s lázněmi. V tom bych chtěl pokračovat. Vím také, že bychom měli ve spolupráci s tělovýchovnou jednotou dobudovat sportovní areál u Bažantnice, se Sokolem řešit stav místní sokolovny. A vyřešit i stav a využití některých dalších objektů (ubytovna Jiskra, škola v Brtvi a hlavně zámek a městský úřad) nebo některých komunikací.

Krize českého lázeňství byla v předvolebním období jedním ze stěžejních témat kampaně ČSSD, ve které se tato strana hlasitě postavila po bok poskytovatelů lázeňské péče. Terčem kritiky, kterou jste sdílel i vy, byla podoba tzv. indikačního seznamu, kterou prosadil tehdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) a jež významně zkrátila dobu lázeňských pobytů a tím i zisky lázeňských míst. Jak byste nyní hodnotil v tomto směru úsilí sociální demokracie a nového ministra?

Škoda, že nový indikační seznam, který by měl lázním pomoci, neplatí už od 1. dubna, tak jak byl připravován. Věřím, že se ho brzy podaří schválit i jako zákon, což by lázním obecně výrazně pomohlo. Opatření z minulého roku byla pro lázeňství až příliš tvrdá, i když se domnívám, že některá byla správná. Ale lázeňství se s prudkým poklesem klientely, která měla hrazený pobyt zdravotními pojišťovnami, vyrovnává jen s velkými problémy. Vždyť často jde až o 50% pokles. Bylo by škoda, kdyby lázeňství, které je výkladní skříní naší země, mělo přestat fungovat.

A jaký dopad bude mít podle vás na město zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které vláda plánuje? Již od nového roku byl zrušen poplatek za pobyt v nemocnici.

Nemyslím, že by zrušení regulačních poplatků mělo na město nějaký dopad, spíše naopak. Třeba do dětské léčebny by mohlo jezdit více dětí s doprovodem, který nebude muset platit regulační poplatek. A lázním snad má být výpadek těchto příjmů ze strany zdravotních pojišťoven kompenzován.

Pro záchranu svých lázní se rozhodla řada měst pomoci svým lázním i finančně. Byl to i váš případ? Jaký vliv měla krize v lázeňství na město? Mám na mysli například zaměstnanost, cestovní ruch apod.

O této variantě jsme vůbec neuvažovali. Možná, že ji zvažovali ve městech, která vlastní lázně nebo v nich mají výrazný podíl, což není případ Bělohradu. Lázně mírně snížily počet zaměstnanců, horší ale byla a je nejistota u zaměstnanců lázní, kteří mají stále obavy z budoucnosti. Cestovní ruch ve městě negativně ovlivněn nebyl, protože samoplátecká klientela v lázních neklesla, naopak od roku 2009 je v provozu resort  Strom života se zhruba 150 lůžky, který je zaměřen jen na soukromou klientelu a na cestovní ruch.

Zatím se vám nepodařilo dosáhnout na dotace pro přestavbu domu na náměstí, kam by se měl přestěhovat městský úřad. Šanci získat dotaci budete mít ale letos znovu. Domníváte se, že se vám to podaří? Co se budete snažit udělat vy osobně proto, aby se neopakoval předchozí neúspěch?

Zatím je nové programovací období ze zdrojů EU a možnost získat dotace dost nepřehledné. Určitě se budeme dotaci snažit získat. Často mně ale připadá, že systém dotací je stále komplikovanější a složitější a že by snad bylo jednodušší, kdyby se další finanční prostředky rozdělovaly městům a obcím podobně jako u rozpočtového určení daní a obce by si mohly naplánovat, co chtějí vybudovat a buď by si na akce našetřily, nebo je financovaly z úvěru. Takhle města a obce často nedělají prioritní akce, ale ty, na které jsou dotace.

Připravujete nový územní plán. Kdy by měl být schválen, a prozradíte nám vaši vizi?

Koncem června proběhne jeho veřejné projednání a na zasedání zastupitelstva města v září bychom chtěli nový územní plán schválit. Chceme, aby se rozvíjelo nejen vlastní město, ale i jeho části, což jsou malebné vesničky Brtev, Dolní Javoří, Hřídelec, Lány a Uhlíře. Myslíme na dostatek ploch pro bydlení a pro drobné podnikání či pro rozvoj lázní. V ÚP zůstává také obchvat města ve směru východ – západ, ale i sever – jih, který by právě vytvoření takovýchto ploch pomohl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…