Schůzka Trumpa s Putinem přišla a zase odešla. Vřelé pozdravy, potřásání rukou, chvalozpěvy, přísliby spolupráce v odvětvích, která zajímají jen pár expertů a nadšenců. Bez války na Ukrajině by se jednalo o pouhopouhou státní návštěvu, která by se objevila někde v dalších zprávách. Ale válka tu je a schůzka nic nového ohledně jejího vývoje nepřinesla. Alespoň ne veřejně, ne okatě.

Je klidně možné, že by to tak dopadlo, i kdyby se celá „koalice ochotných“ nesnažila všemi silami ji zhatit. Ale faktem zůstává, že už její ohlášení vedlo k horečné aktivitě. Evropští pohlaváři se dušovali, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny, že Trump nesmí odevzdat cizí území a tak dále. Teď, když jim spadl kámen ze srdce, že se nic nedohodlo, nadávají, jak byl Trump na „toho vraha Putina“ milý. A válka může vesele pokračovat. Proč? Z jakého důvodu byla vlastně koalice proti? Má Evropa nějaký geniální plán, jak nad Putinem vyhraje?

Nu, plány mají. Dají se rozdělit do dvou kategorií. První jsou plány hloupých a nezodpovědných. Většina z nich se dá shrnout jako „pošleme Ukrajině úplně všechno, vyšleme tam vojáky, všechno ruské znárodníme a Putin se lekne a nic s tím neudělá“. Těžko říct, kteří z evropských politiků jsou skutečně tak hloupí a nezodpovědní a kteří to jen hrají pro hloupé a nezodpovědné publikum, nakažené neochvějnou vírou v konečné vítězství. Je to koneckonců jedno.