Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Moderátora dále zajímalo, zda nějak souvisí populismus s vlnou dezinformací, která je v této době čím dál hlasitější. Jistá nedůvěra v systém se objevuje v různých cyklech, připouští. „To je období, ve kterých se dezinformacím dobře daří,“ dodal s tím, že to souvisí s nástupem nových, celosvětově působících mocností, které mají globální ambice, jako jsou Rusko a Čína. To nejsou demokratické státy, a tak nedodržují pravidla otevřené soutěže. „A když zjistily, že sociální sítě mohou využít k ovlivňování voleb, lidí, destabilizaci Evropské unie prostřednictvím znejisťování veřejnosti v členských zemích, tak toho využily. Destabilizace Evropy je putinovským cílem,“ dodává Pánek s tím, že se to sešlo z různých stran včetně investic do dezinformačních webů.
V době uprchlických vln a aktivit Člověka v tísni například na Ukrajině se také setkal s určitou hořkostí a nálepkováním. Útoky směřovaly na některé aktivity Člověka v tísni především v tom, že nechtějí léčit jen symptomy, ale také se snažit řešit příčiny. „To část politiků iritovalo, že si dovolujeme říci, že by se měli jinak zabývat danými problémy,“ dodal s tím, že se museli vnitřně ujistit, že nepřestupují svůj mandát. „Jednalo se trochu o hodnotovou bitku,“ řekl k interním procesům organizace a dodal, že výsledkem bylo, že do toho půjdou ještě ofenzivněji než naopak. „Přibylo lidí, kteří nás podporují,“ řekl k tomu dále, že lidé tento postoj ocenili.
Společnost také podle něj hrubne a velkou roli hrály a hrají manipulace a dezinformace. „Dlouho jsme přemýšleli, jestli je možné s tím něco dělat,“ dodal a pokračoval, že se také zaměřují na gramotnost u mladých studentů. Tedy učit je si zjišťovat, kdo vydává informace, co je za tím, kde je zdroj informací a tak dále. Přidali také kategorii mediálního vzdělávání.
Organizace Člověka v tísni také hodně řeší témata týkající se dluhové pasti. Moderátora zajímalo, jak se vyvíjí právě toto téma v době covidové. „Zhoršilo se to,“ připustil s tím, že doplnili poradce do dalších regionů, masivně navýšili kapacitu dluhové linky a ostatních poradců, kteří lidem v dluhové pasti radí. „Covidové období bylo těžké, ten dopad byl menší, než jsme si mysleli,“ rekapituluje s tím, že dluhové přetížení se pomaličku zmenšuje.
„V práci nemusíme dělat PR marketing, necítíme ten tlak. Neděláme prodej,“ přešel k tématu fungování neziskové organizace. „Vždycky jsem prosazoval, že děláme, co říkáme, a říkáme, co děláme,“ podotkl a pokračoval, že manažersky je zajímavé budovat organizaci od dobrovolníků, kteří dělají vždy a všechno, do tak velké mezinárodní organizace.
Změnila se rychlost komunikace a v podstatě se podle jeho slov změnilo ve fungování organizace úplně vše. Jen prý ty hodnoty zůstaly stejné. „Děláme to pro lidi, jsme služba, chceme být transparentní, chceme věci vysvětlovat, chceme být skromní ve smyslu odměňování se. Na druhé straně je to profesionální práce jako každá jiná. Jsme středně velká mezinárodní organizace, 80 % financí získáváme mezinárodními soutěžemi,“ vyjmenoval zásadní hodnoty organizace.
Moderátor také zmínil, že je výrazný posun řídit deset, dvacet, dvě stě lidí, nebo dva tisíce. „Nebylo to vždy jednoduché,“ připustil a přitakával Pánek s tím, že také člověk musí opustit ty věci, které ho baví. „Mě vždy bavilo vymýšlet ty projekty, mluvit s těmi lidmi a asimilovat se mezi ně. Dnes jako hlavní úředník jsem tvář, pomáhám s fundraisingem, dělám klíčové rozhodnutí, podporuji ostatní manažery. Proměna té práce je obrovská. Dříve jsem řídil kamion a nosil pytle s moukou,“ zavzpomínal a pokračoval, že jedna z nejdůležitějších věcí podle něj je přístup k věcem. Člověk by se neměl bát a zároveň by se neměl povyšovat. Z takového odkazu svého otce pak prý čerpá sílu. Sociální kompas pak má díky rodičům a literatuře. „Člověk se vyvíjí,“ dodal s tím, že vyspělost společnosti je měřitelná tím, jak ti vzdělanější, movitější pomáhají té zranitelnější části populace.
V komparaci s ostatními státy pak dodal, že Česká republika pomáhá dobře v době intenzivních krizí. „Zaostáváme výrazně v pravidelném dárcovství, ale zlepšuje se to,“ podotkl. Závěrem došlo i na téma smyslu života, což je moderátora oblíbená otázka na závěr pořadu. „Vždycky jsem za daleko důležitější považoval být než mít. Prožívat, být něčeho součástí a být tu k něčemu, být tu k užitku. To je zase z kruhu hrdinů a skautů. Nebýt jen pro sebe, ale mít nějaké hodnoty. Zajímají mě zážitky, výzvy. Je to motor, který mně pomáhá jít dál. Je to teď třicet let, kdy jsme s Člověkem v tísni začínali,“ uzavřel a poděkoval za pozvání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
