Odpustit občanům penále za dluhy vůči státu a z pojistného navrhl podnikatel a textař Michal Horáček. Stát by se tak podle něj mělo příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa. Souhlasí s ním lékař a aktivista Marek Hilšer, podle kterého takový krok může vyřešit řadu sociálních problémů a dát lidem novou šanci vrátit se do normálního života mimo šedou ekonomiku. „To se státu v konečném důsledku nepochybně vyplatí,“ poznamenal.
Odpuštění penále považuje za rozumný nápad i šéf strany Rozumní Petr Hannig. „Je třeba to však velmi pečlivě propracovat, aby koumáci z vrstvy těch, kteří pomoc nepotřebují, získávali bezúročné půjčky,“ uvedl.
Zdrženlivě se k návrhu postavil bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. „Když bez ohledu na míru osobního podílu a motivu na vzniku dluhů udělíte generální pardon, ti nejméně zodpovědní si řeknou, že to příště bude zase tak a bleskově se zadluží znovu,“ poznamenal. Paušální odpuštění penále všem nechce bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, nepovažuje to za dobrý nápad. Někdejší premiér Mirek Topolánek poznamenal, že obecně hrozí morální hazard. Domnívá se, že v ojedinělých případech lze takovou věc udělat, plošně je ale proti.
Valorizace minimální mzdy a důchodů by se podle Drahoše měla řídit pravidlem, které bude exaktní a předvídatelné. „Nikoli pouze politickou vůlí jedné garnitury,“ podotkl. Někdejší velvyslanec ve Francii Pavel Fischer poznamenal, že valorizace mezd „víceméně probíhá“. „Avšak minimální mzda/důchody by se měly valorizovat ještě naléhavěji,“ uvedl. Pro zvyšování minimální mzdy a důchodů se vyslovili i Hannig a Horáček. Poslední jmenovaný poznamenal, že k valorizaci musí docházet s rozmyslem, aby takový krok neohrozil soukromou ani veřejnou sféru. Hilšer valorizaci podporuje „v rámci možností ekonomiky“.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek zvyšování minimální mzdy nepodporuje. „Valorizace důchodů musí odpovídat ekonomickým možnostem státu,“ podotkl. Zvyšování minimální mzdy se nelíbí ani Topolánkovi. „Protože minimální mzda vlastně nezaměstnanost zvyšuje a problém nízkých mezd vůbec neřeší,“ uvedl. Je pro zákonnou valorizaci důchodů vycházející z průměrné mzdy a inflace. Podle Kulhánka je zvyšování důchodů přirozené a nemělo by jít jen o „pouhou valorizaci“. „Mzda se však odvíjí od souboru nejrůznějších ekonomických faktorů, které stát neovlivňuje nebo by alespoň neměl,“ dodal.
K otázce snižování zadlužení státu Hynek poznamenal, že výdaje státu by měly pokud možno odpovídat příjmům. „Zvyšovat zadlužení státu v době hospodářského růstu není dobré,“ napsal. V dobách dostatku by míru zadluženosti snižoval i Hilšer. „Pro zdravou ekonomiku je důležité sledovat únosnou míru zadluženosti,“ poznamenal.
Podle Drahoše záleží na okolnostech, zda by se měla snižovat zadluženost státu na úkor jeho výdajů. „Pokud by například výdaje státu směřovaly do investic, které napomohou zvýšit bohatství státu, pak mohou mít případně i přednost před snížením dluhu. Ale pokud mají být lepší hospodářské výsledky ‚projedeny‘, pak je lepší redukovat dluh,“ sdělil.
Fischer vítá každý krok, který pomůže využívat rozpočtové prostředky odpovědně. „Zadlužit dnes společnost znamená zatížit generaci našich dětí, a to je nezodpovědnost,“ dodal. Horáček je přesvědčen, že snížení dluhů státu by se mělo uskutečňovat hlavně prostřednictvím zvýšení efektivity státu. „Modernizace jeho chodu může ušetřit miliardy korun, které bychom ke snížení zadlužení použít mohli a měli,“ uvedl.
Snižovat zadluženost státu na úkor výdajů by se měla zcela nepochybně podle Topolánka, v současné době je podle něj k tomu jedinečná situace.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
