Hrozí nám totalita, jakou dějiny nepoznaly. Juncker už se začíná blížit Jakešovi na Červeném Hrádku. Sledovali jsme Evropskou sametovou revoluci u Rudolfina

21.10.2018 8:43

REPORTÁŽ Nová evropská sametová revoluce vypukla v sobotu 20. října v Praze. Svobodný europoslanec Jiří Payne zde se svými přáteli představil alternativu k současné podobě EU. Tu zkritizoval ve své deklaraci, která se na akci rozdávala. „Evropská unie nefunguje. Neplní to, co si od ní lidé slibovali. Neustále koncentruje moc a zbytečně odebírá pravomoci členským státům. Rozhoduje se o nás bez nás,“ píše se v ní. Proto je potřeba změna. „Pokud nepřijde, může to dopadnout katastrofálně,“ věštil budoucnost Jiří Payne, který spolu s Petrem Machem napsal na téma hledání alternativního uspořádání v Evropě knihu Jde to i jinak.

Hrozí nám totalita, jakou dějiny nepoznaly. Juncker už se začíná blížit Jakešovi na Červeném Hrádku. Sledovali jsme Evropskou sametovou revoluci u Rudolfina
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Evropská sametová revoluce před Rudolfinem

Anketa

Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?

hlasovalo: 17895 lidí
Původně měla nová sametová revoluce začít ve 14 hodin na náměstí Jana Palacha před Rudolfinem. „Revolucionáři“ však měli problémy se zvukem, ladili ho a ladili. A tak happening začal s více než dvacetiminutovým zpožděním, kdy se Jiří Payne se spolumoderátorkou Natálií konečně chopil mikrofonu. „Tuto akci organizuje naše evropská frakce EFD. Ale otevíráme se pro všechny nezávisle na jejich politickém přesvědčení. Máme jeden společný cíl. Změnit Evropskou unii,“ konstatoval. 
 
V roce 2017 vydala Evropská komise Bílou knihu, ve které mluví o pěti scénářích budoucnosti Evropské unie. „Je to poprvé, co máme před sebou více možností. Až doposud Evropská unie vždycky říkala, že existuje jedna jediná cesta a neexistuje žádná jiná alternativa,“ upozornil. A jaké jsou to scénáře? „Za prvé, pojedeme dál, jako by se nic nestalo. Druhý scénář - přesuneme ještě víc kompetencí do Bruselu a ještě více centralizujeme moc. Třetí - každý si pojede po svém. Čtvrtý - budeme toho dělat méně, ale lépe. A pátý scénář - omezíme se jen na vzájemné obchodování, zachováme Evropský parlament a Evropskou komisi a budeme se věnovat jen jednotnému evropskému trhu,“ prozradil Jiří Payne.
 
Občané nemají vliv na to, co se děje
 
Co mají všechny tyto scénáře společného? „Demokratický deficit. Všechny scénáře zachovávají to, že občané nemají vliv na to, co se v Bruselu děje. My předkládáme šestý scénář, který umí odstranit demokratický deficit z evropského kontinentu,“ uvedl europoslanec, který je autorem této myšlenky. „Dlouho jsem přemýšlel o tom, jak najít cestu, jak se zachránit ze situace, ve které jsme. Způsobem, který nebude mít zbytečné náklady. Jak se vysvobodit a začít nějakou novou etapu v Evropě, která má perspektivy, která má budoucnost, která je demokratická a otevřená pro všechny,“ sdělil.
 
Poté Natálie přečetla citát současného předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera, který uvedl 6. října pro rakouský časopis Standart: „Mám mnohé pochopení pro lidi, kteří jsou vůči EU skeptičtí, protože na adresu Evropské unie - včetně komise - kladou legitimní otázky. Musíte na ně odpovědět. Musíte mluvit s euroskeptickými lidmi. Mimochodem někdy i já sám se nemohu ubránit euroskepticismu. Ale nejsem na cestě k zásadní opozici“.
 
„To je poprvé, co slyšíme od předsedy evropské komise takováto slova. Že se hlásí k euroskeptickým myšlenkám. Myslím, že je to obrovský přelom. Tady se začíná objevovat podobná situace, jako když Jakeš v listopadu 1989 v projevu na Červeném Hrádku říkal - já už jsem tady sám, nikdo mi nechce pomáhat, už nevím jak dál. Mám pocit, že tady zaznívá stejná atmosféra z rozhovoru, který poskytl předseda evropské komise rakouským médiím,“ konstatoval Payne.
 
Poprvé v historii moc říká - děláme to pro sebe, ne pro lidi
 
„Komise podporuje obecný zájem Unie, vykonává své funkce zcela nezávisle. Členové komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu,“ přečetla Natálie jeden z článků Lisabonské smlouvy a Jiří Payne tento článek okomentoval. „Lisabonská smlouva, což je vlastně taková ústava, podle které se řídíme, říká, že Komise podporuje své vlastní zájmy, nebo obecné zájmy Unie. Nikde v Lisabonské smlouvě není řečeno, že by Unie měla hájit zájmy občanů. Komise sleduje vlastní zájmy, vykonává svou funkci zcela nezávisle, nesmí přijímat žádné pokyny od členských států, od ministrů, od politiků, od jednotlivých osob. Ona si dělá úplně to, co chce. To je poprvé v dějinách, že nějaký diktátor říká, že to dělá sám pro své zájmy. Všechny diktatury říkaly - my to děláme pro lidi. Poprvé žijeme v systému, kde ten soustředil neuvěřitelnou moc ve svých rukou a říká - my to děláme sami pro sebe, ne pro lidi. To je potřeba zdůraznit. Lisabonská smlouva neslouží lidem. Slouží proto, aby v Bruselu byla co největší moc“.
 
„Členové komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a europanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti,“ uvedla Natálie další výňatek z Lisabonské smlouvy, který Payne rozebral. „Článek sedmnáct Lisabonské smlouvy říká, že členem komise se může stát jen ten, kdo je známý svým evropanstvím. To je úplně stejné, jako když jsme měli v komunistické ústavě, že komunistická strana má vedoucí úlohu. Že nikdy nikdo, kdo není komunista, se nesmí dostat do čela státu. Že nemá smysl opozice, protože vždycky bude vládnout jen komunistická strana. My teď žijeme v systému, kde Lisabonská smlouva říká, že nemá smysl, aby existovala nějaká opozice, protože se nikdy nedostane k moci. I kdyby euroskeptici v Evropském parlamentu měli devadesát procent hlasů, tak se nikdo z nich nedostane do komise. A protože nelze navrhnout nějakou legislativu nebo změnu Lisabonské smlouvy jinak než z komise, tak už nikdy nikdo se z Lisabonské smlouvy nemůže dostat legálním způsobem ven. Proto musíme hledat jinou cestu. My jsme ji našli a je tady napsaná“.
 
„Členské státy usnadňují Unii plnění jejich úkolů, zdrží se všech opatření, jež by mohly ohrozit dosažení cílů Unie,“ přečetla Natálie další bod Lisabonské smlouvy. „Jistě chápete, že s tímto článkem musí Evropská unie kritizovat Maďarsko, Polsko, Českou republiku, státy Visegrádské čtyřky, protože povinností členských států je podporovat zájmy Unie, ne hájit zájmy svých občanů. Tak to je systém, ve kterém žijeme a který je potřeba změnit,“ konstatoval Payne. Poté jeho sametovou deklaraci podepsal estonský europoslanec Igor Gräzin.
 
Hranice jsou dle Junckera nejhorší vynález
 
Následně přečetl Payne další starší Junckerův výrok, v němž uvedl, že hranice jsou ten nejhorší vynález, jaký kdy byl politicky vytvořen. „Uvědomujete si, že v době, kdy nám ochrana hranic nefunguje, takovéto přesvědčení předsedy komise jako by říkalo, že otevíráme hranice pro všechny migranty, kteří se sem chtějí přistěhovat. Je to vlastně úplně stejné, jako když Merkelová řekla - my to zvládneme, když sem přijdete. V tom smyslu je úžasné, že nemusíme vymýšlet nějaké opoziční programy, stačí číst pořádně představitele Evropské unie,“ konstatoval. 
 
Pak se už začali chystat ke svému hudebnímu vystoupení Jan Sahara Hedl a Blanka Šrumová. „Na rozdíl od Francie, Anglie, Belgie a Holandska jsme nikdy nebyli koloniální velmoc. Nemáme špatné svědomí. Většinou jsme spíše kolonií byli. Jestli nám říkali, co máme dělat, ve Vídni, Berlíně, nebo Moskvě, tak jsme jenom poslouchali. A na tohle poslouchání už bychom si měli dát sakra velký pozor,“ řekl na úvod Sahara Hedl.
 
Po jejich vystoupení se na pódiu objevil bývalý europoslanec a zakladatel a bývalý předseda Svobodných Petr Mach. "Také se podepíšu pod deklaraci, kterou velmi hezky Jiří Payne napsal. Přidal bych k tomu jednu větu. Představte si, že Evropská unie jak ji známe, se změnila ve smyslu, že všechna ustanovení ve smlouvách, která hovoří o povinnosti členských států něco dělat a o sankcích za to, že to nedělají, by z nich vypadla. Že nikdo nemůže nikoho nutit do nějakých kvót či sazeb daní. Přesto bychom mohli volně obchodovat, cestovat, přátelit se spolu a spolupracovat tam, kde to státy uznají za vhodné. Věřím, že to není tak těžké si představit. A že by nakonec pro to každý mohl být. Pokud je to představa, se kterou se většina lidí dokáže ztotožnit, pak je to jenom na nás všech najít společně cestu k tomuto cíli. Minimum, co pro to můžu udělat, je teď se podepsat pod tuto deklaraci,“ řekl a krátce na to se pod ní skutečně podepsal.
 
Když se nic neudělá skončí to velmi špatně
 
Payne pak vysvětlil, o co mu šlo v knize Jde to i jinak, která se na happeningu rozdávala. „Není filozofií EU, aby lidé rozhodovali. To je důvod, proč jsme psali alternativu. Hledali jsme jiný scénář, jak by Evropa mohla vypadat. Pokusil jsem se popsat principy, na kterých by mělo stát nové uspořádání Evropy. Netvrdím, že mám jedinou cestu, která je správná. Ale vyzývám k diskuzi. Možná najdeme další principy a něco tam doplníme,“ konstatoval s tím, že odmítá měnit Lisabonskou smlouvu, protože to podle něj nejde. „Návrh změny Lisabonské smlouvy může navrhnout jen komise. A ta navrhne jen to, co se jí líbí. Tím se z toho nedostaneme. Navíc sjednat nějakou změnu Lisabonské smlouvy by trvalo pět let a dalších pět let by trvala ratifikace. Takhle dlouho čekat nemůžeme,“ je přesvědčen. 
 
Jiná cesta je britská, kde si odhlasovali odchod z EU. „Když vidíte, jak je to komplikované, a EU dělá všechno pro to, aby se to nepovedlo, tak si myslím, že to není také cesta. Představte si sedmadvacet dalších exitů, to by zabralo desetiletí. To je také neproveditelný scénář,“ je si vědom. Existuje však podle něj ještě jedna možnost. „Británie když se rozhodla odcházet, tak si schválila zákon, který zmocňuje britský parlament, že je nadřazený evropským zákonům. Všechny evropské regulace jsou dobrovolné a britský parlament může rozhodnout, které chce ponechat a které změnit,“ upozornil.  
 
„Kdybychom v české ústavě změnily články, které říkají, že evropská legislativa je nadřazená evropským zákonům, v tu chvíli Evropská komise ztrácí moc a můžeme jednat o dobrovolné spolupráci s evropskými státy. Když to udělá třeba jen 15 států, končí tento Monnetův projekt, který byl napsaný se zlými úmysly, jak vám za chvíli přečtu,“ vysvětlil a uvedl proč musíme se změnou spěchat. „Ve všech státech Unie začínají objevovat extremistické síly. Mám z toho strach. Nepřejeme si, aby se Evropa rozprskla pod vlivem opravdových extremistů, kteří jsou schopni to rozsekat na kusy,“ uvedl. Podle něj by to byla katastrofa, která by způsobila globální krizi a příštích sto let by zbytek světa kvůli tomu nadával na Evropu. „Proto potřebujeme záchranný scénář velmi rychle. Když se nic neudělá, skončí to velmi špatně,“ doplnil. 
 
Existuje naděje, že do roka Evropská unie skončí
 
Kdy nastane správná chvíle na předložení Payneho scénáře? Europoslanec si myslí, že už možná brzy. Když se do Evropského parlamentu ve volbách příští rok nedostanou sociální demokraté, na nichž to doteď do značné míry stojí, nastane pro demokraty křesťanské závažný problém. „S kým se spojí? Nebudou mít partnera. Když se několik měsíců nepodaří zvolit novou Evropskou komisi a stále tam bude Juncker, evropské veřejnosti dojde trpělivost a řekne dost. V té chvíli předložíme náš scénář a všechno se změní. Existuje naděje, že za rok se tu sejdeme a už nebude Evropská unie,“ zadoufal Jiří Payne a prozradil své nejkrásnější sny.
 
„Lidé musí být přivedeni k superstátu, aniž by věděli, co se s nimi děje. Toho lze docílit postupnými kroky. Každý krok je maskován jakože má ekonomický důvod, ale ve skutečnosti nezvratně vede k federaci,“ ocitoval Payne část textu otce zakladatele Evropské unie Jeana Monneta. „Jeho pojetí federace nebylo takové, jako mají v USA nebo ve Švýcarsku. V jeho pojetí vládnou úředníci, ne politici. Dokonce napsal - sebereme moc politikům a dáme ji úředníkům. A protože politici nám tu moc nedají najednou, tak jim ji budeme brát salámovou metodou. Napřed jim sebereme uhlí a ocel, pak domácí obchod, poté zahraniční a nakonec obranu. A už nebude cesta zpátky. My jsme teď v poslední kapitole Monnetova scénáře. Jestli se podaří vytvořit evropskou obranu, tak už se z toho nedostaneme. Taková totalita ještě v dějinách lidstva neexistovala,“ řekl. Má podle něj jiný nádech. „Charles Alexis Henri Clérel de Tocqueville popsal v roce 1840 to, jak bude vypadat nová diktatura - spoutaná společnost drobných komplikovaných pravidel, protokolů a normalizací, přes které se nedokážou povznést z davu ani nejoriginálnější osobnosti a nejenergetičtější charaktery. To je předpověď diktatury, která bude jiná, než všechny předchozí,“ upozornil.
 
Dále se pak věnoval dalšímu Junckerovu výroku. „V něm vyzývá premiéry členských zemí EU, aby nenaslouchali svým voličům - dělejte to, co po vás chce Evropská unie, vykašlete se na lidi. To je podstata Evropské unie, která říká - my víme, co po vás chceme, my vám to přikážeme. Dnes jsme tady zahájili cestu k tomu, aby se tato Evropská unie změnila. V jiný a lepší projekt,“ uzavřel Jiří Payne. Závěr večírku obstarala legendární kapela Rangers, která donutila i procházející turisty zastavit se a zaposlouchat do jejích písní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…