Rok 2020 byl velmi zvláštním rokem. Nejdříve nebývalá vlna požárů zasáhla Austrálii a kontinent byl v plamenech, následně byl na pokyn Donalda Trumpa zlikvidován mocný muž iránského režimu, velitel elitních jednotek generál Kásem Solejmání. Díky tomu se svět téměř přesunul na okraj ozbrojeného konfliktu. Internet se na počátku roku 2020 hemžil titulky o možné třetí světové válce. Dále došlo ve Spojených státech téměř k impeachmentu Donalda Trumpa, svět obletěla hrozba vražedných sršňů a pak z Číny přišlo něco, co stále pociťujeme – koronavirus.

Právě pandemie viru covid-19 změnila svět tak, jak jsme ho znali a od jara se začal pomalu uzavírat. Občané si začali zvykat na pojmy jako lockdown, karanténa, eRouška a v České republice se začaly znovuobjevovat podfinancované hygienické stanice. Do té doby nepříliš známí epidemiologové se stali téměř pány našeho světa a na jejich rady začali politici zapínat a vypínat ekonomiku. Právě hospodářství utržilo obrovský šok. Česká republika zažila takový ekonomický pokles jako nikdy předtím a spousta lidí se dostala do problémů.

Jedněmi z nejvíce zasažených skupin obyvatel se stali umělci. Zavřely se kina, opery a divadla. Právě divadla, ve kterých spousta herců hrála. Připomeňme si, jak toto nelehké období umělci zvládli.

Začněme principálem Divadla na Jizerce Jiřím Hrušínským. Od desátého března začal v Česku platit zákaz hromadných akcí. J. Hušínský toto opatření označil za likvidaci jeho divadla. „Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví (Adam Vojtěch, pozn. red.), ohlásili kvůli třiceti nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. I v tak malých divadlech, jako je Divadlo Na Jezerce, kde je používána dezinfekce a dodržovány všechny hygienické zásady. O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. Evidentně kompenzovány nebudou. Možná někomu ANO. Jak jsme v kraji už celé roky zvyklí. Náklady na provoz divadla (cca 2 miliony měsíčně) jedou dál,“ stěžoval si principál.

A ptal se s přibývajícím počtem vykřičníků: „Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? Dvě stě poslanců může chodit pracovat? Budou se zavírat hranice? Banda z Hradu, co jezdí i přes virus do Číny a po návratu se prochází po Praze, po hospodách a v centru města, to je v pořádku? Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou 3 milionů pokuty! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!“

O den později své myšlenky rozvinul v DVTV, kde s ním rozhovor vedla Emma Smetana. Prý od vlády kompenzaci nechce, chce hrát pro lidi se zdravým rozumem. A nepotřebuje od „estébáka vodit za ručičku“. Vláda prý koronavirem straší stejně, jako strašila migrační krizí.

Za tento přístup byl ovšem kritizován ze všech stran. Srandu si z něj udělal například Luboš Xaver Veselý, který parafrázoval jeho slova, že koronavirus zorganizoval Babiš, aby zničil Divadlo na Jezerce. A nebyl jediný. „Je to sobec, který umí už jen nenávidět, a to ho úplně zaslepuje. Lituji ho. Kdyby ještě žil otec Rudolf, styděl by se za svou krev,“ měl jasno poslanec ČSSD Antonín Staněk. Pavel Novotný principála Divadla Na Jezerce přirovnal k Petru Cibulkovi a Alexandra Mynářová pro změnu zase šířila jeho teorii o tom, že premiér chce zlikvidovat jeho byznys. Jaroslav Plesl Hrušínskému věštil kariéru na Twitteru a Facebooku. A poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová se ho snažila přesvědčit po dobrém.

Po tom, co Hrušínský čelil kritice zleva i zprava, tak nejspíše svůj status smazal. Dva dny po napsání svého statusu se dokonce omluvil. „Vážnost situace si pochopitelně uvědomuji, jen jsem nešťastný, protože nevím, zda dlouhodobě dokážu uživit lidi, kterým dávám práci, a za které tak nesu odpovědnost,“ sdělil. Sdělil i to, že chystá něco s Karlem Čapkem. Zveřejnil i jeho slova o chřipce.

Fotogalerie: - Krutá tradice kontra tofu kapr

Na začátku dubna se principál Hrušínský dokonce rozhodl pomáhat lidem, kteří potřebovali ochranné pomůcky a jeho divadlo předalo Fakultní Nemocnici Královské Vinohrady dvě krabice ručně šitých roušek. „Musíme si pomáhat,“ napsal.

Vláda začala zasaženým odvětvím, a tedy i umělcům kompenzovat výpadek příjmů. Pro OSVČ vznikl program pětadvacítka, kdy osoby samostatně výdělečně činné, kterých se dotkly restrikce vlády, měly nárok na 500 korun za den. Daniela Písařovicová ve Studiu ČT24 uvedla, že „zábavní průmysl kolabuje“. Schválený balíček ministra kultury Zaorálka prý nepomůže soukromým divadlům nepobírajícím dotace, takže jejich majitelé ministra vyzvali k rezignaci, protože miliarda a 70 milionů korun na pokrytí škod prý nebude stačit.

Na ČT mluvil o poměrech umělců i Jakub Nový, místopředseda Svazu autorů a interpretů. „Upřímně řečeno, ta situace je velmi složitá, je katastrofická, teďka vypadly veškeré příjmy z koncertní činnosti,“ stěžoval si Nový. Doplnil, že umělci nějaké tantiémy dostanou. „Nicméně, potřebovali bychom celou tu infrastrukturu a ten ekosystém hudebního průmyslu udržet pohromadě. Takže ta pomoc, existují tady projekty na pomoc muzikantům, muzikanti řeší příjmy prostřednictvím různých brigád, ale jak říkám, ta situace je velmi vážná.“

Rok 2020 ovšem nebyl pouze o koronaviru a o Jiřím Hrušínským. Na začátku června byl v americkém městě Minneapolis zadržen černošský recidivista a odsouzený násilník George Floyd. Při zákroku policie zemřel. Smrt tohoto muže přerostla v násilné demonstrace „Black Lives Matter“, které upozorňovaly na údajný institucionální rasismus v americké společnosti. Začaly se bourat sochy, odstraňovat některé filmy a lidé při demonstracích demolovali americká města.

Ovšem v Česku, i na Slovensku se na fotbalových utkáních objevily transparenty White Lives Matter. Na Slovensku byly doprovázeny nadávkami na premiéra Matoviče. Sparťany, kteří doprovodili heslo vlajkou americké konfederace, odsoudil bývalý brankář Dominik Hašek. Srovnal je se skladatelem a hudebníkem Jarkem Nohavicou, o kterém prohlásil: „Už bych na jeho koncert v životě nešel“.

Tady souhlasim, že asi nepřestane(nu) být úplně fanouškem (Sparty). Ale to ochladnutí tam je řádné (trochu jako s Nohavicou, už bych na jeho koncert v životě nešel). Ale jak se to nabaluje za poslední roky, tak jistě to odrazuje tisíce i více lidí být Sparty fanouškem...

— Dominik Hasek (@hasek_dominik) July 4, 2020

Do Nohavici se opřel i bývalý zastupitel Žít Brno Matěj Hollan. „Ten člověk asi byl vždycky dost zmrd, jen se to všeobecně nevědělo,“ hodnotí oblíbeného písničkáře z morálního hlediska. „Každopádně teď je hroznej. Ta Putinova cena mě vlastně až tak moc nezajímá, on vždycky tu ruskou kulturu miloval a reálně ty mosty mezi národy překlenoval, ale to, jak stojí vedle Okamury v kontextu jeho textů z Divného století, nedává vůbec žádnej smysl,“ mínil bývalý komunální politik.

„Možná je totálně zlomenej, protože chtěl začít nějak vysvětlovat svoje udávání a učinit pokání, ale nedostal na to prostor, nevím, nechci to hodnotit, teď je to morální troska,“ dodal.

Ale to mu dle jeho slov nebrání, aby si užíval Nohavicovu tvorbu, na které vyrůstal. „Měl jsem v 90. letech zpěvník jeho písní a byl to asi hlavní důvod, proč jsem se vůbec učil hrát na klavír levou rukou aspoň ty rozložený akordy. Znal jsem je všechny nazpaměť. Texty a hudba jako Mikymauz, Darmoděj, Osmá barva duhy, Bláznivá Markéta, Fotbal, Sudvěj, Jacek, Moje malá válka, Margita – to jsou básnicky a hudebně tak dokonalé písně, které jsou na úrovni těch největších písňových tvůrců, snesou srovnání s čímkoliv,“ prohlásil.

K Jaromíru Nohavicovi se ještě sluší dodat, že svého času ho obvinil z rasismu, tedy z „hraní rasistické kartičky“, kritik Kamil Fila, když prohlásil: „Aby ale bylo jasno: Jarka Nohavicu nepovažuju za ryzího rasistu. Spíš jen pozoruju, jak ve své touze být populární a schopnosti zveršovat cokoli mu slina na jazyk přinese, nadbíhá i lidem, kteří se z různých důvodů chtějí účastnit pogromů. V Nohavicovi není ukryt elitářský eugenik, ale prostý buran, který se halí do hávu básníka.“ A to za tuto skladbu.

Nyní ovšem zpátky k tomu, jak koronavirus ovlivnil umělce. Někteří umělci nečekali na pomoc státu a šli si obstarat peníze jinak – prací. Samozřejmě hraní je též práce, ale nyní brali i těžkou fyzickou práci a vlastně jim bylo jedno jakou, potřebovali peníze. Zlatý slavík a slavný „Drákula“ Dan Hůlka vyrazil makat do truhlářské dílny a brousil parkety. „Samozřejmě že mě tahle situace finančně omezila, asi jako každého, kdo přišel o práci. Takže bojujeme, jak se dá. No a jak jsem bez práce, tak jsem se domluvil tady s kamarádem truhlářem, který dělá podlahy, že mu budu pomáhat a budu k němu normálně chodit do práce,“ prozradil počátkem dubna Aha! představitel Draculy. „Nemůžu říct, že bych byl nějak extra šikovnej. Budu dělat spíš pomocné práce,“ pokračoval Hůlka.

Houslistka Simona Tydlitátová hrála ještě na jaře s barokním orchestrem v Paříži. A potom podle informací ČT seděla za kasou v Lidlu. „Ze dne na den jsme si všechno škrtli, to znamená příjem nula,“ prozradila slavná houslistka. A já jsem věděla, že tady shánějí každou ruku, potraviny budou asi jednou z mála věcí, kterou nezavřou, takže do toho prostě půjdu,“ doplnila s tím, že se chce k profesi houslistky vrátit co nejdříve.

Houslistka Simona Tydlitátová během svého vystoupení

Simona Tydlitátová za kasou v Lidlu

Markéta Cukrová, operní pěvkyně působící v Brně, rozvážela víno. „Tahleta krize nás zasáhla naprosto nepřipravené. Mě zrovna uprostřed projektu s Českou filharmonií, a protože živíme rodiny a platíme nájmy, tak jsem se musela honem rychle porozhlédnout po nové práci.

Právě vývoj kolem výše zmíněného Daniela Hůlky byl zajímavý. Na jaře tedy nelenil a začal pomáhat v truhlařině. Ke konci září vystoupil na demonstraci proti restrikcím vlády. Ta proběhla na Palackého náměstí v Praze a zúčastnilo se jí několik stovek lidí. „Myslím si, že v současné době jsou v naší politické garnituře tři nejnebezpečnější lidé: Na prvním místě plukovník Smrt – Prymula. To je člověk, kterému vůbec nejde o naše zdraví a vůbec o náš národ. Jde mu jen o jeho vlastní kapsu,“ pronesl před demonstranty Hůlka a sklidil za svá slova souhlasný potlesk.

A k epidemiologovi, který nahradil ve vedení resortu zdravotnictví Adama Vojtěcha, pokračoval: „Nechápu, jak je možný, aby člověk, který má tolik másla na hlavě – víme všichni, že ho vyhodili z hradecké nemocnice, protože kšeftoval… teď si otevřel firmu na výrobu a prodej ochranných látek – byl na pozici ministra zdravotnictví.“ Podle zpěváka je Prymula „mocichtivý člověk“, který vystupuje velmi autoritářsky. Hůlku pobouřila třeba Prymulova slova k očkování, že „vláda musí chránit děti i proti jejich rodičům“. „Co to sakra znamená? To znamená, že nám seberou děti, když je nebudeme chtít očkovat?“ nestačil se divit.

Fotogalerie: - Proti prodloužení nouzového stavu

To však nebylo vše, a kromě výroku o očkování jej šokoval výrok, že naše demokratické zřízení „není vhodné pro boj s koronavirovým onemocněním“. „Daleko vhodnější je podle jeho názoru autoritářský totalitní režim. Tenhle člověk to dotáhl tak daleko, že nám tady bude vládnout a bude nás kontrolovat, jestli správně čůráme a kakáme,“ dodal. Dále se Hůlka strefil do „soudruha Hamáčka“. Ten prý začal, už když hájil islám a migranty, a pokračuje s tím, že „chce změny ústavy“. „Kohokoliv z nás můžou sebrat. Sebrat naše děti. To chce pan Hamáček,“ upozornil.

A došlo i na Andreje Babiše (ANO). Ten je prý v největším střetu zájmů, „který se dá představit“. Upozornil na to, jak premiér vyzýval k tuzemským dovoleným, načež si užíval na Krétě, a pak se při setkání s nakaženou hlavní hygieničkou Rážovou vyhnul karanténě. Zmínil i Babišovu údajnou spolupráci s StB.

V těchto názorech se neshodl s prezidentem Milošem Zemanem. Ministr zdravotnictví Roman Prymula je podle hlavy státu „špičkový odborník“ a Zeman pro něj plánoval předání státního vyznamenání. Zúčastněným demonstrantům prezident doporučil, aby si přeměřili IQ: „Měli by si nechat přeměřit inteligenční kvocient.“ A Hůlkovi vzkázal v rozhovoru pro MF Dnes: „Doporučuji mu, aby si dal studený a mokrý hadr na hlavu a stáhl se na nějakou dobu do soukromí.“

Hůlka to evidentně nepřenesl přes srdce a sepsal otevřený dopis adresovaný hlavě státu, ve kterém se zřekl jejich přátelství. „Vážený pane prezidente, příteli, kamaráde, milý Miloši, donedávna jsem žil v domnění, že Tě mohu nazývat přítelem“, napsal.

„I u těch nejlepších přátel se může stát, že nastane situace, na niž má každý z nich opačný názor. Opravdoví přátelé, kteří k sobě mají vzájemný respekt, spolu o věci diskutují a třeba se i pohádají. Opravdový přítel však nikdy veřejně svého kamaráda nezesměšní a nevzkazuje mu prostřednictvím médií, že si má dát mokrý hadr na hlavu, jen proto, že má odlišný názor. V demokracii má každý názor stejnou hodnotu. Tvůj, stejně jako ten můj nebo názor kohokoli jiného. Pokud ovšem ještě žijeme v demokratické zemi…“ školil Hůlka prezidenta o povaze demokracie a přátelství.

Miloš Zeman ho zklamal jako člověk a přítel. „Ale to vlastně není tolik důležité, to je věc nás dvou a našeho končícího přátelství. Ty jsi mě však zklamal také jako prezident naší země, a to už vůbec není pouze naše věc,“ podotkl zpěvák. Umělec dále poukázal na to, že doba je těžká a mnoho občanů je nevlastní vinou na pokraji nebo už za hranou bankrotu. „Tito lidé se bojí o svoji budoucnost a o budoucnost svých dětí. Jde jim v podstatě o život. Tobě nehrozí nic, Ty o nic nepřicházíš. A právě v této době, kdy národ, který Tě demokraticky zvolil prezidentem své země, od Tebe očekává pomoc či slova útěchy, si Ty naopak ještě přisadíš. Řekneš lidem, že jsou neschopní, nevzdělaní a zaslouží si zkrachovat, potažmo skončit na ulici,“ vyčetl prezidentovi jeho slova z rozhovoru s MF Dnes.

Hůlka se tázal: „Proč to děláš? Co Tě k tomu vede? Co si to k nám, normálním lidem, vlastně dovoluješ?“ Zpěvák prezidenta upomíná, že není nic víc než ostatní. A ptal se dál: „Proč jsi se obrátil proti svému národu, proti obyčejným normálním pracujícím lidem? Proč se k nám chováš sprostě, agresivně, nenávistně, egoisticky, egocentricky, narcisticky a naprosto bohorovně?“ Hůlka poděkoval za „poslední lekci“, kterou mu prý Miloš Zeman uštědřil na rozloučenou, a tím ukázal svou pravou tvář. A prohlásil: „Ve státní svátek 28. října 2020 Ti přijdu na Pražský hrad vrátit vyznamenání, které jsi mi udělil. Nemohu si ponechat toto ocenění, které jsem obdržel z rukou člověka, jakým ses ukázal být. Musel bych se za sebe stydět.“ Pro Zemana má stejný vzkaz, jako on pro něj, tedy aby si prezident dal mokrý hadr na hlavu a zalezl do soukromí. „Bude to lepší pro Tebe a pro nás všechny,“ vzkazuje. Ale i přesto dle svých slov hlavě státu nepřeje nic zlého, přeje pevné zdraví.

Na slova prezidenta, že umělci tvoří svá díla nejlépe, když hladoví, zareagoval s trochou vtipu textař a hudebník Ivan Mládek. „Od srdce jsem se zasmál a vzpomněl si na obrázek, na kterém snídají na zámecké zahradě pan prezident se svým poradcem Ovčáčkem. A ten se protahuje a táže se: Pane prezidente, tak koho dneska nase...?“ reagoval na tuto prezidentovu tezi. Zemanova slova však úplně bez reakce nepřešel. Vzkázal mu, že on „svá nejkrásnější dílka vytvořil, když byl přežraný“.

O českou kulturu se hudebník příliš nebojí; uvedl, že spisovatelé mohou i nyní psát a umělci malovat. Ne však všichni mají takové štěstí. „Blbé to mají ti umělci, kteří musí být vidět. Herci, tanečníci, baleťáci a ti zpěváci, u kterých hraje důležitou roli oblečení, účes, vrtění, pohledy na dívky v první řadě,“ podotkl Ivan Mládek.

Proti slovům prezidenta, že krachují jen neschopní podnikatelé či proti tomu, že umělci tvoří nejlepší díla, když hladoví, se vymezil i Daniel Landa. „Máte pravdu, pane prezidente. Hladoví a zoufalí umělci skutečně tvořili velmi silné písně. A potom je také jako obří sbor zpívaly statisíce hrdel těch, jak říkáte, neschopných, zkrachovalých, nezaměstnaných a hladových blbečků. Ale nejsem si tak úplně jistý, zda se vám to potom bude líbit. Přeju vám zdraví, důstojnost a možná i trochu pokory a úcty vůči ‚vašim‘ lidem v nouzi. Snad se to k vám dostane. Váš svobodný a hrdý občan Landa,“ napsal zpěvák.

Daniel Landa přes léto vystupoval proti některým opatřením, která považoval za přehnaná. Založil i takzvaný Blanický manifest. Ten zpěvák spolu s kolegou Lou Fanánkem představil počátkem července na pražském Vyšehradě. Landa na místě představil svou petici, Blanický manifest za svobodu, v níž se vymezil proti „zbrklým, nepromyšleným a neodborným příkazům a zákazům z pera úředníků“ a proti mizení svobody a jejímu nahrazení kontrolou. 

„Jako rovnoprávní občané této země, zároveň daňoví poplatníci a jako obyvatelé Evropy cítíme a vnímáme, že jsme hrdými nositeli nikoliv jen daňových povinností, ale i stovky let budovaných a krví vykoupených práv jednotlivce, žijícího uprostřed starého kontinentu. A budeme si za tím stát. Nejsme ovce ve stádu, ale svobodní spolutvůrci našeho státu,“ psalo se v petici spolu s požadavkem, aby už nebylo omezováno právo na shromažďování.

„Je načase, aby volení zástupci začali řešit důležité věci a přestali podléhat globálním hysteriím. Smysluplných úkolů, které ovlivní život především našich potomků, je celá řada – preventivní opatření proti suchu, pokus o alespoň částečnou potravinovou a spotřebitelskou nezávislost a s tím související péče o tuto zemi ve smyslu fyzickém s ohledem na trvale udržitelný rozvoj ve všech oblastech našeho života,“ míní Landa a upozorňuje Parlament a Senát, že jsou to občané, kdo vytváří hodnoty a rozvíjí společnost. A také na příklad Jana Husa a husitského hnutí, které dle Landy dokazuje, kam až může nespokojenost s poměry dojít.

„Člověk se liší od ostatních forem života na této planetě právě svou nevypočítatelností. Nevypočítatelností v pravém slova smyslu, o níž se inženýři lidských duší nesčetněkrát v historii přesvědčili,“ říkal zpěvák a dodal: „A za víru ve svobodu se možná budeme muset porvat jako naši předkové pod vedením hejtmana Jana Žižky z Trocnova.“

Dalším umělcem, který šel pracovat rukama, byl známý herec muzikálů Přemysl Pálek. Ten se rozvyprávěl o své nové práci kurýra pro rozvážkovou firmu s potravinami Rohlík. „Baví mě řídit a tašky beru jako fitko. Představoval jsem si to trochu snazší,“ zasmál se. Práci prý však nedělá pouze z finančních důvodů, ale i kvůli tomu, aby se psychicky z toho nezbláznil. Být pořád zavřený doma je pro něj jako divadelníka velmi těžké. „My, divadelníci, jsme hodně aktivní lidi a zavřít nás takovým způsobem do klece je pro nás trochu smrt,“ dodal.

„Vůbec to neberu jako nějakou degradaci mé osoby. Sebezapřením je v tom spíš to, že strávím tu spoustu času, a i když jsem byl toho prvního půlroku pro moji rodinu, mám doma tři ženský, tak jsem byl většinu času spíš nesnesitelný, tak doufám, že teď se to postupně trochu změní. Až se všechna divadla otevřou, což se otevřou, doufejme, a víme to, tak tuto práci bych asi nechtěl úplně opustit, byl by to fajn přivýdělek. Teď je to výdělek, pak to bude přivýdělek,“ popsal Pálek svoji budoucnost.

Herec byl až do půlky srpna s dětmi doma, kdy žili z rezerv. „I když třeba ty rezervy došly, tak máme okolo sebe dobré přátele, tak jsme si i museli půjčit nějaké penízky. Spousta lidí si myslí, že to fluidum toho herce, a když je o něm vědět, a to, že jsme finančně tak moc zajištění, že si můžu válet šunky doma. Ono to tak úplně není,“ poupravil herec názor veřejnosti.

Zajímavý rozhovor poskytla i hvězda seriálu Slunečná Eva Burešová. Ta se kromě koronaviru věnovala například politické korektnosti. Herečka Eva Burešová v rozhovoru U Kulatého stolu zmínila, že bílá rasa začíná být utlačována. „Cokoliv, co řekneme, si musíme obhajovat, omlouvat všechno,“ myslí si. Vadí jí, že se různé menšiny prosazují do filmů na sílu. „Nechápu, že vyšlo nyní obsazení seriálu o anglické královně, kde tu královnu má hrát černoška. To mi nesedí,“ pověděla. Nejde ovšem pouze o rasy. „Moc nechápu už to, že na wikipedii třeba už není narozen nebo narozena, ale je tam narozeno, že už se mění tenhleten rod,“ dodala.

Dále popsala, jak jí koronavirus zkomplikoval kariéru. V současné době má práci, která ji živí. „Kvůli koroně všechna divadla jsou zavřená, takže já si nezahraju divadlo. Třeba mé hlavní divadlo Karlín je zavřené do září příštího roku, takže já, kdybych neměla Slunečnou a Tvář (Tvoje tvář má známý hlas), tak nevím, co bych dělala,“ pověděla. „Spousta mých kolegů teď rozváží balíky, rozváží jídlo, pomáhají v první linii nebo dělají elektrikáře, tesaře. Vracejí se k něčemu, co vystudovali předtím a já vzhledem k tomu, že nemám nic vystudovaného a vlastně i kdybych to vystudované měla, tak nic jiného neumím, tak jsem za to hrozně vděčná,“ dodala.

Počátkem prosince se u Čestmíra Strakatého v Prostoru X objevil i zpěvák Janek Ledecký. „Jsem podnikatel, který nepodniká. Takhle se cítím,“ nechal se slyšet Ledecký v odpovědi na otázku, jak se cítí v dnešní době jako podnikatel. „Velká část práce, kterou dělám, je ta tvůrčí. A v tom si stěžovat nemůžu, protože psát mně zatím nikdo nezakázal, ani mě v tom nikdo neomezil. Dokonce můžu i ve studiu nahrávat. Tuhle část podnikání, na tu mně nikdo nešláp,“ dodal.

„Včera jsme udělali s kapelou... poprvé jsem hrál ilegální koncert. Dostali jsme avízo, že v Chotěboři budou rozsvěcet vánoční stromek a že o tom místní vědí. A my jsme se o tom shodou okolností dozvěděli proto, že sponzorem našeho akustického turné, které se letos neodehrálo, je chotěbořský pivovar. Od svých kamarádů právníků z fakulty jsem zjistil, co se má udělat, aby nás rovnou neodvedli v klepetech. Zjistil jsem, že když to budeme točit jako videoklip a bude nás do šesti lidí, tak to dokonce nemusíme hlásit ani na krajskou hygienu. Takže jsme tam přijeli, bleskově jsme to rozbalili a my jsme hráli takový kus vánočního koncertu. Bylo to úplně zázračné. Měli jsme z toho radost,“ vyprávěl.

„Dobrý první adventní večer. Kdyby se vás někdo ptal, náhodou, kdyby někdo dorazil a kladl vám nepříjemné otázky, my tady jedeme okolo a když vidíme, jak svítí stromek, tak nám to nedá a natáčíme tady videoklip. To se smí. Je nás jenom šest včetně kameramana, to si můžete spočítat,“ řekl úvodem svého vystoupení Janek Ledecký. „Svařené víno jsem mu koupil, když mně ten příběh vyprávěl, každý si všimnul hned jak vstoupil, že křídla pocuchaná měl. Prsty si hřál o pohár vína, dokud se točí tenhle svět, tak na ty chvíle rád vzpomíná, už bez mála dva tisíce let. A od těch časů do Vánoc, patří ta dlouhá tichá noc, lidé to lepší potají, v sobě i v druhých hledají,“ začal zpívat následně svůj hit A od těch časů... Následovaly i další písně, mimo jiné Nikdy to nevzdám či Sliby se mají plnit o Vánocích. „Mějte se krásně, zůstaňte zdraví a jak já říkám: Buďte negativní, ale zkuste u toho být pozitivní,“ a rozloučil se.

Když se jej Strakatý zeptal na možné zahájení správního řízení v souvislosti s touto akcí, Ledecký odvětil: „Jen ať do toho. Protože my jsme to tam natočili, poslali jsme to na Facebook. Od rána to mělo dosah asi 100 tisíc, vidělo to spoustu lidí. To je neprůstřelné. Ale samozřejmě, že tam proběhl ten pocit zakázaného ovoce,“ řekl. „Nebudu dodržovat debilní předpisy jenom proto, že jsou předepsané. Když se tady zcela vážně v době nouzového stavu bavíme o tom, jestli pan učitel při výkladu pro ten první stupeň, jestli si může na chvíli odložit roušku, když je v dostatečném odstupu a vzít si místo ní štít. To jsou úplné... A jestli je fér, že se otevřou psí kosmetické salony, tady řeší takovéhle věci? Na pozadí nouzového stavu při tom probíhají velké státní zakázky, které se nemusí soutěžit, tak si připadám jako, že... Jestli venku budu hrát a bude tam 50 lidí, kteří budou součástí koncertu a někdo o 20 metrů půjde okolo a zastaví se na chvíli a bude to poslouchat, tak to mi připadá opravdu jako že se o tom nemusíme ani bavit,“ dodal.

Fotogalerie: - Peníze pro Klokánka

Od února jsou na nás podle něj chrlena čísla nakažených, jedinou přestávkou byly jen americké volby. „My jsme si tady zvykli na to, a já v tomhletom musím říct, že na té glorifikaci covidu-19 mají obrovskou vinu média, a že kdyby stejná nákaza, ten covid-19, přišel před 25–30 lety, tak by proběhnul úplně stejně jako všechny chřipkové epidemie do té doby. Teď se to trefilo do doby, kdy internet a sociální sítě fungují – a ty jsou na to úplně nastavené, ty na to čekaly. A v momentě, kdy si zvyknete na to, že představitelé veřejnoprávních médií běžně v úvodu reportáže v jedné větě smotají dohromady denní číslo nárůstu, denní číslo zemřelých, potom to srovnají s poměrným číslem zemřelých v Německu a s absolutním číslem zemřelých v Americe – a to všechno řeknou v jedné větě a neřeknou, co jednotlivá čísla znamenají... A tímto vás zahrnou...“ rozprávěl Ledecký.

Zpěvák a herec Janek Ledecký se proslavil na začátku podzimní vlny koronaviru, když vyzýval, aby se duplo na brzdu hysterické kampani, za kterou podle něj stojí farmaceutické společnosti. „Ty nás tady bombardují vizemi zhroucení našeho zdravotnictví. A k tomu jako koření přidávají ze světa obrázky přeplněných márnic, kopání hromadných hrobů, a to vše jenom proto, aby nás vyděsily. Protože dobře vědí, že tohle je největší kšeft v dějinách farmacie,“ tvrdil tehdy zpěvák. Farmaceutické firmy dle něho vydělávají na testech a až budou, tak vydělají na vakcínách. „Nejdřív testy. Kdy nám řeknou, že nejsou úplně spolehlivé, ale to víte, děláme to v tlaku, za pochodu, v bojových podmínkách. Příští rok přijdou vakcíny. Ty také nebudou super spolehlivé, ale za to budou povinné. A když nebudou povinné, tak možná zjistíme, že bez té vakcíny nás nepustí ani ke kamarádům na Slovensko,“ pravil tehdy Ledecký.

Poslední zpráva obsahuje jak Daniela Landu, tak Janka Ledeckého. Oba se postavili za vytvoření systému, který by měl umožnit vrátit život do koncertních síní i na sportoviště. Systému, který by zároveň masivně zvýšil počet otestovaných. Ale na to umělci i sportovci potřebují, aby tento systém povolila vláda. A tak na videu žádají, aby lidé podpořili jejich „Cestu ze tmy“. Nebo i kritizovali. Podporu mají i od jednoho známého vědce.

„Tři měsíce makáme s týmem vědců, doktorů, organizátorů kulturních i sportovních akcí. A podařilo se nám vyvinout systém SCB. Security Covid Barrier,“ ohlásil pro začátek Landa. Ledecký dodal, že hlavním nástrojem je klasický PCR test a mobilní testovací a odběrová jednotka. Díky tomu, jak jsou testy levné a rychlé, se jim prý podařilo vytvořit software pro zajištění rychlé aplikace a následné kontroly.

Landa sdělil, že pořadatelé budou schopni tyto testy zohlednit v ceně vstupného, a to s minimálním navýšením, což už jim údajně potvrdili. „Nebo dokonce ponesou náklady toho testu v plné výši,“ dodal Ledecký. Následovalo emotivní intro doprovázené klavírem, v němž byl představen název projektu „Cesta ze tmy“. „Jak vypadá naše budoucnost? Budou galerie, muzea, divadla, koncertní haly a stadiony umírat prázdnotou? Budeme se moci ještě někdy sdružovat? Seznamovat, objímat, radovat se, zpívat a prožívat společně silné momenty, jejichž kouzlo je právě v tom, že jsme spolu? Připustíme si, že tím, že mají naše děti zakázané kontakty, jim bereme to, co potřebují nejvíc? Máme být opravdu neustále zavřeni doma bez naděje a bez budoucnosti? Nebo se vydáme cestou ze tmy?“ promlouval Landa.

V praxi pak zakoupení vstupenky znamená i registraci na test, jenž proběhne ještě týž den, s oznámením výsledků do dvou hodin. Testovaný dostane náramek s unikátním kódem, který pak pořadatelé pro kontrolu oskenují. Pokud bude zjištěna pozitivita, nebude se moci jednak zúčastnit akce, ale bude nahlášen i hygienické stanici. A vstupné mu bude samozřejmě vráceno.

„Takže abych to shrnul: Mazaný Čechové se testují dobrovolně, sportem a kulturou a čím víc, tím líp,“ prohlásil Landa. „Je vám jasný, že my jsme museli požádat o výjimku ze systému PES, a to jsme požádali vládu a ministerstvo zdravotnictví,“ oznámil Ledecký a Landa pak odhalil smysl videa – chtějí získat veřejnou podporu. „Musíme prostě najít tu cestu ze tmy a je to i vaše cesta. A musíme ji najít společně. Takže my se možná pleteme. Ale snažíme se a děláme, co můžeme. Tak vás prosíme, posílejte nám svoji podporu anebo i připomínky,“ poprosil Janek Ledecký a Landa ještě požádal o sdílení jejich poselství.

Projekt už v několika statusech podpořil i parazitolog Jaroslav Flegr. A to kvůli tomu, že by znamenal masivní zvýšení počtu testovaných, hlavně mezi těmi, kdo se koronaviru statisticky moc bát nemusí. „Tedy především lidí mladšího a středního věku, kteří chtějí či dokonce musí žít aktivním společenským životem, zúčastňovat hromadných akcí nejrůznějšího charakteru – kulturních, sportovních, vědeckých, turistických, ale i třeba politických,“ uvedl.

Takový byl tedy rok 2020 pro část našich umělců. V tomto shrnutí se jistě nepodařilo vypíchnout všechno, co naši herci, zpěváci či principálové provedli, ale snad se povedlo alespoň shrnout to nejdůležitější. Tento rok nepřál téměř nikomu a zcela jistě patřil k těm nejhorším, jaké jsme tu kdy měli. Doufejme tedy, že do roku 2021 vstoupíme pravou nohou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.