Drexler se v roce 1987 rozhodla pro emigraci. „Doteď nechápu, že jsem to udělala. Kdyby mi někdo dnes dal dva měsíce na přípravu s tím, že si můžu vzít své věci a odstěhovat se do jiné země, bylo by to pro mě nepředstavitelné. Ani za nic. Opravdu nevím, jak se to tehdy stalo. Byla to asi především čirá zvědavost. Když mám o tom mluvit, vlastně to ani nedovedu vysvětlit,“ uvedla. Podle jejích slov však o spontánní rozhodnutí s manželem rozhodně nešlo, asi rok a půl se na to připravovali. „Pak jsme přijeli vlakem do Německa a vůbec nevěděli, co dělat,“ uvedla.
S sebou si Drexler vzala taneční šaty, normální oblečení, které měla na sobě, a pár desítek marek.
„Krizové situace zřejmě aktivizují nějaké hormony, které nás pak drží ve stavu, kdy děláme krok po kroku. Víte, že něco musíte dělat, nevíte co, ale ten stres vás vede. Pamatuju si, že jsem si připadala jako ve vesmíru. Teď máme díky internetu celý svět blízko. Můžeme se podívat předem, jak to kde vypadá. Můžeme si najít cestu na mapách. Navíc je už svět víceméně všude podobný. Ale tehdy pro nás bylo všechno úplně jiné. Taky jsem byla opravdu naivní. Když kolem mě v Německu poprvé pochodoval Bundeswehr, schovala jsem se za roh, protože jsem se německých vojáků bála. Teď se směju, jak jsem byla hloupá. Jenže ta hloupost pramenila z demagogie, v níž jsem vyrůstala,“ dodala.
Podle svých slov se zpočátku v Německu snažila rozpoznat, kdo je ten zlý kapitalista a kdo dobrý proletář. „Jenže se mi to nedařilo, všichni tam vypadali stejně. Tak jsem aspoň ze sociální pomoci, kterou jsme dostali, rozdávala po jedné marce bezdomovcům,“ uvedla.
Reprofoto: Video ČT
Vyprávěla, jak se ocitli v normálním uprchlickém táboře jako všichni emigranti. Migranti, kteří ve velkém počtu přicházejí nyní do Německa, jsou podle ní ve stejné situaci. „Podle mě je to stejné, jako když jsme emigrovali my. Socialistický tábor byl přece velký a uteklo z něj hodně lidí. Jen se o tom v našem uzavřeném světě nemluvilo. Mám pocit, že lidé mají z migrantů strach, protože je to strach z něčeho nepoznaného. Ale než se bát, je lepší dát si kávu s lékařem, který odešel z válečné Sýrie, a povídat si s ním. Třeba pak člověk zjistí, že to není jiná migrace,“ zmínila Drexler. A je dokonce přesvědčená, že většina Němců má názor podobný jako ona.
„Je taky hodně bývalých emigrantů, kteří chtějí být posledními emigranty v Německu. Já nemám pocit, že bych chtěla být poslední emigrant. Naopak se mi zdá, že Německo je teď lepší zem, než byla ta, do které jsme přišli. Hlavně mladí Němci jsou lidští, přemýšliví, nepopulističtí. Mám totiž strach z lidí, kteří mají na všechno okamžitou odpověď. Svět je přece nyní tak komplikovaný, že není jednoduché nacházet odpovědi,“ dodala. Ona sama strach z vývoje v Evropě nemá.
Tatiana Drexler je porotkyní populární taneční soutěže StarDance, kterou vysílá Česká televize. V současné době běží již desátá řada.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
