Intervence nás poučily, proč nikdy nepřijímat euro. Markéta Šichtařová o velkém průšvihu, o kterém se mlčí

15.11.2019 11:49

Slavíme třicet let od sametové revoluce a v rámci tohoto výročí si připomínáme i průšvihy, k nimž došlo. Komunisté považují za průšvih téměř všechno, co nastalo po pádu jejich režimu. Ale např. i ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek v ČT konstatoval, že naše transformace z autoritářské v demokratickou společnost se zdařila, ale nebyla bez chyb. Jednu velkou chybu vidí i ekonomka Markéta Šichtařová. Připisuje ji na triko České národní bance.

Intervence nás poučily, proč nikdy nepřijímat euro. Markéta Šichtařová o velkém průšvihu, o kterém se mlčí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová
reklama

Exprezident Václav Klaus považuje kuponovou privatizaci za jeden z demokratických úspěchů, jeho odpůrci ji často označují za ten největší průšvih po roce 1989.

Ekonomka Markéta Šichtařová v textu na blogu iDNES.cz tvrdí, že opravdu došlo k průšvihu, ale nevidí ho v kuponové privatizaci, nýbrž v počínání České národní banky, která v listopadu roku spustila intervence na oslabení české koruny. Šichtařová považuje intervence za chybu, i když za ni guvernér ČNB dostal mezinárodní ocenění za dobře zvládnutou intervenci, která trvala až do jara roku 2017. „A z ‚mezinárodní ceny‘ si přeci každý musí kecnout na zadek, že. To je asi, jako když terorista Arafat dostává Nobelovu cenu za mír, z toho taky jeden upadne na zadek. Nechť si to každý přebere, v jakém smyslu chce,“ pravila ekonomka.

Fakticky během intervence došlo k tomu, že se do oběhu dostalo více peněz, a to je z jistého úhlu pohledu problém.

Ekonomice se dostávalo podpory k růstu v době, kdy už rostla. Tudíž růst se přepálil. Podniky nebyly schopné najít zaměstnance, loni už často nebyly schopni uplatit jejich rostoucí nároky na mzdy. Navzdory papírovému růstu firmám klesala ziskovost, protože nebyli lidé a mzdové nároky byly neúměrné. Firmy byly levnou korunou donuceny konkurovat nikoliv kvalitou, nýbrž cenou. ČR se tedy naučila orientovat nikoliv na technologicky pokročilé výroby s vysokou přidanou hodnotou, ale na jednoduché levné výroby s vysokým podílem manuální práce, pro které se vžilo hanlivé označení ‚montovny‘. Ekonomika založená na skladech a montovnách je víc ohrožená jednak čtvrtou průmyslovou revolucí, jednak případnou recesí. V takové ekonomice se podniky spíš zbavují lidí při prvních potížích,“ vypočítávala problémy Šichtařová.

K dovršení všeho zlého – nízké úroky znamenají, že se lidem ani nevyplatí spořit na důchod. Kdo si přece jen spoří, prodělává. Pokud chce někdo opravdu vhodně investovat, na levnou hypotéku si koupí nemovitost. A to postupně zvedá ceny bytů, protože se z nich stává nedostatkové zboží. To zdražuje i nájmy.

V tuto chvíli se zdá, že se české ekonomice daří, ale podle Šichtařové jde o klamné zdání dané tím, že státy platící eurem si vedou ještě hůř než my.

„A ponaučení? Intervence, které korunu prakticky přišpendlily na téměř neměnný kurz k euru, nám vlastně pár let simulovaly stav, jaké by to bylo, kdybychom přijali euro. Od intervencí byla cesta zpět, ačkoliv se z nich vzpamatováváme dosud. Od eura cesty prakticky není,“ uzavřela varovně ekonomka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Promořené Chebsko: Stříhá se u známých. Sousedi bonzují. „Stát na mě kálí!“ A strašlivá slova od bývalé zdravotní sestry. O čem se radši nemluví?

20:51 Promořené Chebsko: Stříhá se u známých. Sousedi bonzují. „Stát na mě kálí!“ A strašlivá slova od bývalé zdravotní sestry. O čem se radši nemluví?

Naše minipříběhy z Chebska jsou možná banální, ale pro tuto dobu typické. Paní B., která má kadeřnic…