Také k prezidentské kampani se profesor Jiří Drahoš vrátil v reakci na dotazy, které zazněly na besedě v Ostravě.
„Když se objevila první zpráva někdy v létě loňského roku, že jsem agent StB, a že mě zmáčkla kvůli pedofilii a prostě úplné nesmysly a bláboly, říkal jsem si, že je to pitomost. Kdo tomu může věřit? Vyřešíme to tak, že na facebook a na mé webové stránky vyvěsíme lustrační osvědčení, které jsem musel mít už v roce 1992 jako zástupce ředitele Ústavu. Považoval jsem to za výstřel do prázdna ze strany protivníka,“ reagoval Drahoš na besedě v Ostravě na dotaz moderátorky o tom, zda ho falešné zprávy zaskočily.
„Pak jsem se začal dozvídat věci: Když zvolíte Drahoše, sebere vám důchody, podepsal smlouvu s Macronem a Merkelovou, že sem přijde milion migrantů atd. To pak nestačíte zírat. Problém je v tom, že se tomu nelze nějak rozumně bránit. Když někdo vyvěsí billboardy Stop imigraci, stop Drahošovi, není to nic, co by mohlo být stíhatelné nebo žalovatelné, to propojení je docela jasné a spousta lidí tomu uvěřila. Překvapilo mě, čemu všemu mohou lidé uvěřit,“ vysvětloval Drahoš. Vždy se objevilo jen heslo a pak se dozvídal, ke kolika lidem se falešné zprávy dostaly a jak se e-mailem šíří. „Volali, psali mi mladí lidé z regionů: my bychom se rozhádali s rodiči nebo s prarodiči, oni věří, že kdybychom vás volili, tak jim seberete důchody. A přes to nejede vlak. Mladí volili Drahoše a rodiče, prarodiče volili Miloše Zemana,“ popisoval.
Zmínil i to, že od kandidatury ho odrazovala manželka, která ho také na besedu do ostravského Knihcentra doprovázela. „Zrazovala mě, předestřela mi některá negativa,“ připomenul. Zásadní argument pro jeho kandidaturu ale nakonec byla potřeba rozhodnout se už kvůli jejich vnukům. Moderátorka připomenula osobnosti, které Drahoše v kampani podpořily, a pak přešla k cestování, které s sebou kampaň přináší. „Bylo to obrovské plus, nelitujeme toho.“ Má tak zmapovánu i oblast poskytování sociálních služeb, situaci seniorů a lidí se zdravotním postižením. „Měl jsem tlumočnice pro neslyšící,“ podotkl.
Moderátorka upozornila na situaci, že lidé volili Zemana i proto, že Drahoše neznali. „Jediná cesta je snažit se přesvědčit lidi, že zrovna já nebo někdo jiný je také dobrý kandidát. Mně se to o chlup nepovedlo. Když si vezmu, že jsem na jaře začínal asi s 20 procentní znalostí svého jména podle výzkumu... Byl jsem znám samozřejmě v akademických kruzích a v univerzitním prostředí. Proč by měl někdo vědět, kdo je předseda Akademie věd. A pak jsem do dotáhl někde k 90 procentům,“ popisoval Drahoš.
Profesor Jiří Drahoš při diskusi s moderátorkou besedy. Foto: Daniela Černá
Řeč byla o sociálních sítích a jejich vlivu na rozhodování lidí. „Můžete napsat ‚prezident je vůl‘ a dneska vás za to nikdo nezavře, myslím. A kdysi, když nebyly sociální sítě, tak když jste chtěla napsat ‚prezident je vůl‘... Za minulého režimu jste musela přesvědčit Rudé právo, aby to otisklo, začátkem devadesátých let nějaké tištěné médium, které by to otisklo. Dnes se tyto debaty a střety názorů odehrávají na sociálních sítích. Samozřejmě netýká se to nás všech tady,“ uvedl Drahoš s tím, že tento fenomén se bude dál na společnosti podepisovat, a to i ve volbách. „Je to problém a otázka mediální gramotnosti,“ dodal. Zavzpomínal i na své „spoluprotikandidáty“.
Beseda v ostravském Knihcentru. Foto: Daniela Černá
Na politické scéně mnohdy stačí jen „oblbnout lidi“
Moderátorka se také ptala, zda je akademické prostředí čistší než politika. „Stoprocentně objektivní rozhodování není. Ale přeci jen bych řekl, že když vyberou nějaký projekt k financování, je to určitě spravedlivější, než kdyby se tohle odehrávalo na politické scéně. Tam mnohdy stačí jen oblbnout lidi a oni vám důvěru dají nebo za vás hlasují. O tom jsme mluvili. Tohle ve vědě nejde. Nemůžete oblbnout lidi, že jim budete říkat, že jedna a jedna jsou dvě a půl, a věřte tomu. Tohle nefunguje. Jinak vědci jsou taky jen lidi a stát se může ledacos,“ reagoval Drahoš. V rozhovoru s moderátorkou zaznělo i téma jeho zájmu o hudbu. Drahoš také popisoval svůj zájem o Járu Cimrmana.
V debatě se nejdřív lidé z publika ptali na jeho názor na soukromé zooparky, pak přišel na řadu dotaz o mediální gramotnosti. „Jaká by měla být role státu? Jak mediální gramotnost u mladých zlepšit? Měl by to být povinný předmět na základní nebo střední škole?“ Drahoš upozornil na to, že vzdělávání začíná v rodině. „Klíčová je v první fázi role rodiny. Ne každý má třeba rodiče, kteří se v té oblasti orientují a dítě vedou. Určitě by to měl být z mého pohledu důležitý předmět už na základní škole. Dá se to podat vhodně. Samozřejmě nebudu dítě ve třetí třídě učit, co je fake news, jak rozeznat fake news nebo nějakou dezinformaci od informace. Ale je to věc, se kterou bych začal co nejdříve na základní škole a pokračoval v ní na škole střední. Je to věc, kterou považuji za důležitou i z hlediska rozumného vývoje demokracie v tomto státě. Pokud se všichni nebo většina lidí nechá zblbnout nějakými nesmysly, tak potěš pánbůh.
Jak jsme o tom mluvili s paní kolegyní, v době internetu a sociálních sítí je informací tolik, že chápu, že pro řadu lidí je těžké to filtrovat. Není to tak jednoduché. Myslím si, že se na tom musí pracovat už od dětství. Je potřeba mladé lidi v tom vzdělávat. Seniory také, o tom není sporu. Ale teď mluvíme o školní výchově. Rodina, škola, základní, střední,“ reagoval Drahoš.
Beseda s Jiřím Drahošem. Foto: Daniela Černá
„Rozhlížel bych se po zemích, kde je školský systém propracovaný“
Lidé se ptali také na současný výzkum, používání plastů, kdy kandidát na senátora ocenil současný trend přístupu k této problematice, například omezování prodeje plastových tašek v obchodech. Řeč byla o hodnocení či vzdělávání. Drahoš by hledal inspiraci například ve Finsku. „Já bych se spíš rozhlížel po zemích, kde je školský systém propracovaný a funguje docela dobře. Není to přenosné jednoduše k nám, ale alespoň jako inspiraci. Zmiňuji to Finsko,“ podotkl.
V otázkách se tazatelé vraceli k prezidentské kampani, ptali se, zda si udělal analýzu výsledků. Jedna z tazatelek chtěla využít jeho znalostí chemie a zákulisí prezidentských debat, ptala se na to, co „cpali do pana kandidáta Zemana“. Hned za otázkou se ozval potlesk. „Jako vědec, chemik, to je jedno. Nikdy jsem u žádného takového aktu nebyl. Nevím, co do něj cpali. Určitě pana prezidenta bylo nutno nějakým způsobem povzbudit, ale to by byly pusté spekulace, abych si říkal, co to mohlo být. Bohužel nevím,“ reagoval profesor. Reagoval pak také na dotaz k aktuálním kauzám s diplomovými pracemi.
Samotná beseda začala představením knihy Věda života. „Když jsem končil ve vedení Akademie věd, tak mě oslovili kolegové z Akademické rady a říkali, podívej: každý tvůj předchůdce napsal nějakou knihu vzpomínek, rozhovorů, také bys měl po sobě něco zanechat. To byl prvotní impuls,“ vysvětlil Jiří Drahoš v reakci na dotaz o tom, co ho přimělo věnovat se rozhovorům s Jiřím Padevětem, které jsou obsahem nové knihy. „S Jiřím Padevětem si rozumíme, lidsky i v názorech na život, na politiku, byl jsem hrozně rád, že se toho chopil,“ ocenil Drahoš. Popisoval, svou kariéru a to, jak se mu šéfovalo v Akademii věd. Kniha začíná popisem jeho mládí a dětství, hovoří i o jeho rozhodování, jakému oboru se v budoucnu má věnovat. Knihu o zážitcích z prezidentské kampaně zatím neplánuje. Teď se chce věnovat také kampani do senátních voleb.
Věda života. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
_635696039574114388.JPG&id=73527)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
