Jako první Jourová zodpověděla otázku, kde je hranice mezi nezbytnými opatřeními na zmírnění dopadu epidemie a omezováním svobod, nebo porušováním zásad právního státu? „Existuje pravidlo Rady Evropy, které říká, že v situacích, kdy vlády mají posílenou pravomoc, mají přijímat rozhodnutí, která jsou nezbytná, přiměřená, časově omezena a relevantní k řešení krize,“ odpověděla nejprve velmi obecně.
Vzpomněla projev německé kancléřky Angely Merkelové, v němž řekla: „Velmi to bolí, musíme kvůli situaci s koronavirem omezit občanské svobody. Slibují však, že tak budeme činit v míře nezbytné.“ Takový přístup Jourová sleduje ve všech členských zemích, které přijaly zákonná opatření pro nouzový režim. „Vlády, které si tedy říkají o posílení pravomoci, jsou si těchto parametrů vědomy a chtějí je dodržovat,“ sdělila Jourová, že jejím úkolem je sledovat vše, co se v zemích během nouzového stavu děje, a zatím prý nevidí zásadní problémy. „Vůči některým státům jsme ale přece jen ostražitější,“ poznamenala.
Je otázka, do jaké míry je zde riziko zneužití krizového stavu k omezení demokracie. Zaznívají názory, že situace s omezováním svobod a demokracie je nejhorší v Polsku a v Maďarsku, kde parlament na konci března schválil kontroverzní zákon, který vládě Viktora Orbána umožňuje řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.
Jourová, která se léta zabývá situací v Polsku a v Maďarsku, reagovala slovy: „Mám problém smířit se s tím, že vývoj v těchto zemích probíhá takovým směrem. Takový vývoj evropská pravidla ani nepředvídala,“ komentovala erozi demokracie Jourová.
Zmínila článek 7 Smlouvy o fungování EU, který byl aktivován vůči Polsku v prosinci 2017 a vůči Maďarsku v září 2018. Ten stanovuje postup, jenž může vést až k pozastavení práv členských států. „Použití toho článku by mohlo vyústit ne ve vyloučení státu z unie, ale v omezení hlasovacích práv. To by se mohlo stát jen tehdy, pokud by byla mezi členy Unie jednomyslnost pro takovou sankci.“ Poukázala na to, že Polsko podporuje Maďarsko a je zde i řada zemí, které se k tomu stavějí neutrálně, tedy dávají průchod tomu, co se v Maďarsku a v Polsku děje.
Nouzový stav je podle jejích slov proto varující: „Musíme to teď hlídat víc než předtím. Protože apetit neomezeně vládnout, chuť vypnout ústavu, chuť vypnout parlamentní a občanskou kontrolu, roste v takové situaci zároveň s tím, jak roste poptávka lidí po silné ruce, která něco důležitého má zařídit,“ zmínila, jak vlády mohou využit toho, že občané od nich nyní očekávají, že jim má zařídit zpátky běžný režim.
Uvedla na pravou míru, že nekritizuje vlády za to, že přijímají nouzová opatření, která jsou nutná. „Zároveň ale očekáváme, že vrátí do normálu,“ podotkla místopředsedkyně Evropské komise.
Doporučila si přečíst knihu Madeleine Albrightové Fašismus, která pojednává o tom, že fašismus není stará historie: „Říká, jak se postupně ukrajovaly občanské svobody, jak se postupně zabetonovávaly silné vlády na svých pozicích tam, kde vypukl fašismus v minulém století. Je to pomalý, neznatelný proces. Začíná to vysvětlováním dobrých úmyslů a končí to tím, že... nebudu raději říkat. V lednu jsem byla v Osvětimi, kde jeden z přeživších Marian Turski rozhodně nemluvil o minulosti, ale o současnosti,“ upozornila Jourová.
„Je potřeba přepnout na nejvyšší obrátky ostražitosti. A zapnout všechny mechanismy, které můžeme,“ zdůraznila opakovaně. „Jsem toho plná, moc přemýšlím, co teď udělat, ale vyloučit z Unie nikoho nemůžeme, použijeme však všechny nástroje, které máme, abychom vedli státy zpět k principům, ke kterým se zavázaly, když vstupovaly do Unie,“ přislíbila Jourová. Evropská komise to však nevyřeší tím, že spustí právní kroky, ale tady musí zafungovat celé mezinárodní společenství a dát najevo, co konkrétně se jim nelíbí, že se v těchto zemích děje.
Když mluví s lidmi z byznysu, kteří v Polsku a v Maďarsku podnikají, tak Jourové sdělují své obavy z nevymahatelnosti práva, protože tam nefungují justiční orgány. „Co se dnes děje v Polsku a v Maďarsku, ať jsou to polské volby nebo případné překročení rámce nouzového systému, to jsou otázky pro soudy v těchto zemích. Čím větší je tlak na Komisi, abychom razantně zasáhli, tím více jsem přesvědčena, že selhává něco v soudní kontrole v daných zemích,“ doplnila.
Následně také vysvětlila, co si lidé mají představit pod tím, když předsedkyně Evropské komise a členové komise často zmiňují, že by bylo vhodné využít tuto krizi jako příležitost pro pozměnění evropské ekonomiky ve smyslu prosazování zelené politiky.
„Sdílím názor, že koronavirová krize nám neodčarovala problém s klimatem. Přišli jsme s dlouhodobým plánem, jak snížit emise a jak s klimatickými změnami bojovat. S plánem, jak k tomu donutit i zbytek světa. Jsme před situaci, kdy se musíme znovu podívat na načasování jednotlivých zelených opatření a kdy je spouštět. A také na to, jak by případné zelené požadavky dopadly například na průmysl a na malé a střední podnikání. Musíme znovu propočítat dopady zelených opatření se započtením vlivu covidu-19,“ sdělila.
Nyní prý pracuje na analýzách a činí tak s požehnáním lídrů členských státu EU. „Jsem přesvědčena o tom, že pokud teď plánujeme se z krize proinvestovat, ne proškrtat a prošetřit, tak proč toho nevyužít a zabudovat do investičních plánů i požadavek: Když investice, tak šetrné k životnému prostředí se zabudováním antiklimatických parametrů,“ uzavřela Věra Jourová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
