Jako první Jourová zodpověděla otázku, kde je hranice mezi nezbytnými opatřeními na zmírnění dopadu epidemie a omezováním svobod, nebo porušováním zásad právního státu? „Existuje pravidlo Rady Evropy, které říká, že v situacích, kdy vlády mají posílenou pravomoc, mají přijímat rozhodnutí, která jsou nezbytná, přiměřená, časově omezena a relevantní k řešení krize,“ odpověděla nejprve velmi obecně.

Vzpomněla projev německé kancléřky Angely Merkelové, v němž řekla: „Velmi to bolí, musíme kvůli situaci s koronavirem omezit občanské svobody. Slibují však, že tak budeme činit v míře nezbytné.“ Takový přístup Jourová sleduje ve všech členských zemích, které přijaly zákonná opatření pro nouzový režim. „Vlády, které si tedy říkají o posílení pravomoci, jsou si těchto parametrů vědomy a chtějí je dodržovat,“ sdělila Jourová, že jejím úkolem je sledovat vše, co se v zemích během nouzového stavu děje, a zatím prý nevidí zásadní problémy. „Vůči některým státům jsme ale přece jen ostražitější,“ poznamenala.

Je otázka, do jaké míry je zde riziko zneužití krizového stavu k omezení demokracie. Zaznívají názory, že situace s omezováním svobod a demokracie je nejhorší v Polsku a v Maďarsku, kde parlament na konci března schválil kontroverzní zákon, který vládě Viktora Orbána umožňuje řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři. 

Jourová, která se léta zabývá situací v Polsku a v Maďarsku, reagovala slovy: „Mám problém smířit se s tím, že vývoj v těchto zemích probíhá takovým směrem. Takový vývoj evropská pravidla ani nepředvídala,“ komentovala erozi demokracie Jourová.