Začalo to již za Stanislava Grosse. Konzultant Jan Vlček se již v té době zavázal k dohodě, že rakouskému výrobci transportérů zprostředkuje schůzky s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem, s velitelem generálního štábu Štefkou nebo s náměstkem ministra obrany Škopkem. Všichni tito muži se mohli podílet na rozhodování, zda vláda koupí nové obrněnce. Všichni ovšem popřeli, že by se s lidmi ze Steyru sešli.

Stanislav Gross, jako předseda vlády Usnesením vlády České republiky ze dne 13.dubna 2005 uložil ministru obrany Karlu Kühnlovi, aby zadal zakázku na pořízení obrněných transportérů pro Armádu České republiky. Vláda vypsala výběrové řízení na 240 transportérů .

Nabídku předložilo sedm firem. Do druhého kola postoupily později americký BAE Systems, finská Patria, německý Rheinmetall a již zmíněný rakouský Steyr-Daimler-Puch. Hlavním kritériem kromě technických parametrů byla cena. Tedy těch neoficiálních. Patria operativně otevřela zastoupení v Praze a Rakušané kromě jiného angažovali jako poradce bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Ministr obrany ale jednoznačně prohlásil, že výběrové řízení bude maximálně transparentní a nebude se opakovat situace ze soutěže na stíhací letouny, kdy z tendru s výjimkou jediného uchazeče, odstoupili všichni zájemci, protože považovali soutěž za neprůhlednou. Výsledek? V lednu 2006, tedy již za vládnutí Jiřího Paroubka, vláda rozhodla, že transportéry nakoupí od firmy Steyr.