Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
„Doufám, že se přibližujeme postupnými kroky k dohodě. O ten konflikt, doufám, nikdo nestojí, ani samotná Ruská federace. Doufám, že si sami Rusové uvědomují, že by jim to nic pozitivního z toho dlouhodobého hlediska nepřineslo. Doufám, že se blížíme k nějaké dohodě,“ sdělil Kolář. „Doufání je hezké, ale jaký je realistický popis situace,“ zareagoval Takáč.
„Věřím tomu, že se nakonec podaří najít nějaký konsenzus, co se týká Ukrajiny a vůbec té situace, ve které se teď nacházíme, ale nebude to jednoduché. Ono je dobré vědět, že ani Evropská unie není jednotná, což je něco, na čem musíme zapracovat. Německo nedrží tu linku...“ poznamenal Kolář. „Jedna věc jsou deklarace, Německo je spojenec, Německo se snaží, ale vidíme, že v některých věcech se odchyluje od té spojenecké politiky, například v dodávkách zbraní na Ukrajinu nebo vůbec v tom, jak se snaží v té situaci postupovat,“ dodal Kolář.
Před Evropou podle něj stojí výzva najít společnou řeč, společnou cestu, aby Rusko vědělo, že proti sobě má jednotné soupeře, nebo uskupení, která nejsou ochotná jakkoliv se odklonit od společné politiky. Byla podle Koláře tedy chyba, že v Moskvě byl francouzský prezident Emmanuel Macron a ne například šéfka Evropské komise nebo šéf Evropské rady? „Osobně to nevnímám úplně kladně, protože si nemyslím, že by – pakliže jedná Evropská unie s Ruskem, tak by měl za Evropskou unii jednat jeden člověk, potažmo nějaká skupina, která je Evropskou unií vybraná. Toto je důsledek toho, že Evropská unie nemá jednotnou zahraniční politiku, má sice vysokého představitele, zmocněnce pro zahraniční politiku, ale je potřeba říct, že ne všechny členské státy souhlasí s tím, co on říká. To je problém. Potom to působí všelijak,“ dodal Kolář.
„Putinovi tohle vyhovuje. Jemu vyhovuje to, že přijímá zahraniční delegace, že oni k němu chodí se doptávat, jednat, on si je zve, on tam vystupuje z pozice síly, můžeme říct. Vůbec to jednání, i jak bylo vedeno, s prezidentem Macronem, viděli jsme ten obrovský stůl mezi nimi, tím, rozhodně Vladimir Putin dává najevo jakousi nadřazenost a vůbec to, že on milostivě přijímá návštěvy z jednotlivých států, se kterými potom separátně řeší tu situaci, tomu taky nepřispívá,“ míní Kolář.
„Evropská unie by měla stanovit jednotnou politiku, což samozřejmě neznamená, že ji nemůže reprezentovat Macron, ale měl by být určen Evropskou unii. On tam jednal za Francii, nikoliv za Evropu,“ dodal k překvapení Takáče Kolář. „On tam jednal za Francii?“ zeptal se jej. „Já to tak vnímám,“ podotkl.
„Pakliže vedeme nějaké instituce, tak ten, kdo vede to jednání, by měl reprezentovat tu instituci. Emmanuel Macron, při vší úctě, je francouzský prezident, tudíž zastupoval hlavně Francii,“ podotkl Kolář. „A není to dobře, že aspoň někdo?“ zeptal se pak Takáč. „Určitě to dobře je. Jednat je potřeba. Ale znovu říkám, že by bylo dobré mít – pakliže jednáme za Evropskou unii, mít jednotný postoj, jednotnou politiku, jednotná stanoviska a ty jet do Kremlu prezentovat někým, koho určí unie. Když tam budou defilovat jednotliví státníci, tak znovu říkám, že to Rusko bude vnímat jako nejednotu,“ dodal Kolář.
„Myslím si, že ta schůzka... Obávám se, že z ní nic konkrétního nevzejde ani nevzešlo. Že to bylo jenom gesto, ale gesto, které je potřebné. Ono je potřeba si uvědomit, že v té situaci, v jaké se nacházíme, jsou ta gesta opravdu potřebná, důležitá, i to, že ministr Lipavský se byl na Ukrajině podívat na frontové linii, je velmi důležitý signál vysílaný vstříc Ukrajině. To, že ti státníci jezdí do Moskvy, rozhodně Ukrajině pomáhá, ale může to mít negativní vliv na Evropskou unii jako takovou z pohledu vnímání Ruska,“ dodal Kolář, že Rusko může vnímat onu nejednotu.
K Rusku se pak na své sociální síti vyjádřil i jeho otec, někdejší diplomat Petr Kolář.
„Tak se mi tady na stránce rozmohl takový nešvar. Jde o trvalý jev, ale dost dobře je to vidět v diskusi pod odkazem na chvályhodný a tuze důležitý televizní vstup Roberta Záruby z olympijských her v Pekingu. Sešla se mi tam taková hezká partička. Frustrovaní a žlučovití zoufalci. Nemají rádi Západ, liberální demokracii, Havla, Ameriku, NATO, EU… O to víc hájí Čínskou lidovou republiku, Putinovo Rusko a vytrvale také prezidenta Zemana,“ poznamenal Petr Kolář.
„První ránu tihle nešťastníci dostali, když Sovětský svaz prohrál studenou válku. Další, když jsme vstoupili do NATO a posléze i do EU. Teď, když se světový komunismus mění v náckovství a fašizoidní režimy s novým faceliftem znovu lapají po dechu, vrací se jim naděje, že to, pro co žili a čemu věřili, není ještě ztraceno a že nový světový řád budou určovat Rusko s Čínou, ne ta zlá Amerika a prohnilý demokratický Západ, na který bohatí Rusové a Číňané posílají své děti studovat a stěhují tam celé rodiny. Co myslíte, splní se jejich přání? Nebo se liberální demokracie vzpamatuje a navzdory vlně autoritářství, nacionalismu, populismu a všech možných levých i pravých forem extremismu prokáže nejen svou životaschopnost, ale i sílu a vůli vítězit? Máme na to? Za sebe hlásím, že já o tom nepochybuji. Ale bezbolestné to nebude...“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
