„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu," uvádí právní analýza, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch. Podle materiálu by stát měl peníze doplatit, protože rozhodl o ukončení druhého pilíře - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.
Zrušení druhého pilíře je zásadní zásah do postavení penzijních společností. Mohou chtít náhradu
Důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů minulý týden zveřejnila návrh postupu rušení druhého pilíře. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů". Podle právní analýzy je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat", že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí.
Expert označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah" do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.
Pilíř využilo kolem 83 tisíc lidí
Druhý důchodový pilíř prosadila vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83.000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe, čtk
