Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer přijel v pondělí na besedu do libereckého klubu Véčko. Politik je členem TOP 09 a nyní je trojkou společné kandidátky Starostů a TOP 09 do evropských voleb. Na začátku vysvětloval, proč do politiky šel a před minulými volbami kývl na nabídku kandidovat. „Vždy jsem tak nějak intuitivně věřil ve společnou Evropu. V Čechách tohle nebylo převažující. Lákalo mě podílet se na něčem, co považuji za dobré a eventuálně se lidem pokusit vysvětlit, že je to dobré. Druhým důvodem bylo to, že nabídka byla od topky, od jediné části politického spektra, o kterém bych uvažoval. Také jsem si říkal, že buď teď, anebo už nikdy. A pokud nikdy, tak bych asi měl přestat psát články o tom, jak je to hrozný,“ řekl. „Šel jsem do toho nevybaven dostatkem informací, ale s touhou udělat svět lepší. Je to složitější, než se na první pohled zdá,“ podotkl.
Diskuze s Kateřinou Konečnou či Jiřím Paynem jsou nervy drásající zážitky
„Pochopení o tom, o čem Evropa je, jak se dostáváme k dobrým výsledkům i těm špatným, to člověk v evropském parlamentu získá. Co je horší, jak to přenést sem,“ konstatoval s tím, že pro něho práce v evropském parlamentu znamenala v pondělí ráno tam odjet a ve čtvrtek pozdě večer přijet. „Další potíž je, že práce politika je u nás nepopulární. Což jsem tušil. Ale stejně mě překvapilo, jak klesne sociální status člověka, který vstoupí do politiky. Když jsem byl takzvaný nezávislý expert, tak jsem psal články, kam jsem chtěl. Když se člověk dostane do politiky, tak je problém. Dostanu se pak do diskuze s paní Kateřinou Konečnou nebo panem Paynem, což jsou nervy drásající zážitky,“ prozradil.
Byl podle Vás Jiří Fajt odvolán z čela Národní galerie oprávněně?Anketa
Pokud si povolíte říkat lež, svět je najednou váš
V této situaci je to hodně těžké pro ty, kteří se snaží držet pravdu. „Když mluví dva lidé, jeden si povolí lhát a druhý si to zakáže, tak ten první má mnohem větší možnost co povídat. Svět je najednou váš. Vše je možné. Všechno můžete říct. Pokud posluchači rezignují na to, aby zjistili, co je pravda a co je lež, tak je to strašně těžké. A to je svět, ve kterém jsme,“ domnívá se Luděk Niedermayer.
Poté se podělil o poznatek, který získal od mediálního experta. „Říkal nám, váš problém je, že když přemýšlíte o populistech, tak si myslíte, že je to člověk, který lže a dělá to hrozně blbě. O odpovědných politicích si myslíte, že říkají pravdu a dělají to dobře. Ale v polovině se mýlíte. Populisté lžou, ale dělají to velmi dobře. Vy se sice snažíte říkat pravdu, ale říkáte to často blbě.“ První úkol na politiky dle něj je, aby byli schopni formulovat věci pravdivě, ale zároveň srozumitelně. „To je složitější, než se zdá,“ dodal europoslanec.
Fotogalerie: - Nesmrtelný pluk
Fotogalerie: - Den vítězství v Praze
Unie není náhodný shluk lidí
Jak dlouho trvá, než se v Evropské unii prosadí nějaký návrh, a za jak dlouho ho pocítíme my? Zazněl dotaz od mladé moderátorky. „Základem je pochopit, jak Unie funguje, že to není náhodný shluk lidí, kteří přijdou v pondělí ráno do práce a řeknou si, co bychom dneska zregulovali,“ začal. „Není pravdou, že Evropská unie je nějaké nedemokratické sdružení ovládané byrokraty. Opak je pravdou. Evropská unie funguje na základě toho, jak se země rozhodly, že bude fungovat. Určily jízdní řád toho, co může a co nemůže. Jmenuje se to zakládací smlouva,“ vysvětlil.
„Pokud Evropská unie něco řeší, o něčem se dohaduje, je to proto, že to členské země Evropské unii umožní. Jsou dvě instituce, které v Evropské unii rozhodují. Je to Evropský parlament, který si každá země volí, a Evropská rada, ve které sedí ministři evropských zemí. Tyhle dva kempy rozhodují o tom, jestli vznikne nová regulace, změní se nebo zanikne. Způsobem, který určují smlouvy,“ vysvětloval.
„A to tak, že Evropská komise, což je takový odborný orgán, připraví nějaký návrh, pošle ho poslancům a ministrům. Poslanci se na něj podívají a upraví ho. To samé udělají ministři. Tyhle dvě věci se postaví na stůl do jedné místnosti. Jsou v ní zástupci poslanců, komise a ministři, a tak dlouho jednají, dokud se dohodnou, anebo se dohodnou, že se nedohodnou,“ objasnil europoslanec. Systém tedy není úplně jednoduchý a cesta legislativy může trvat rok. „Nepovažuji to za tak úplně špatné, protože si myslím, že zákony by měly být kvalitní, rozmyšlené a nejde o to je přijmout co nejrychleji,“ konstatoval.
Většinou je dle něj úmysl Komise něco udělat, a to proto, že i o to požádají členské země, parlament, občané. „Probíhají studie, které jsou veřejně dostupné, probíhají veřejné konzultace, do kterých se mohou přihlásit občané či firmy. Pak z toho vznikne nějaký návrh, ten v parlamentu řeší určití poslanci, pracují na něm tři čtvrtě roku. Pak to jde do hlasování a projde to, dostanou ho ministři, kteří se jím zabývají tak půl roku,“ upřesnil postup při schvalování jednotlivých návrhů.
Psali jsme:
Varování před moderními technologiemi spojenými s firmou Huawei
Niedermayer se i vzhledem ke své profesi ekonoma věnoval nejvíce daňové problematice. „V iniciativě, kterou jsme chtěli zákonnou formou zamezit některým typům podvodů velkých nadnárodních firem, do toho momentu, kdy jsme to schválili, uběhl rok a půl. Pak mají jednotlivé země rok a půl až dva na implementaci. Je to asi v pořádku, protože když se mají firmy připravit na nové právní prostředí, tak na to potřebují určitý čas,“ upozornil. Evropský parlament dělá ale i nelegislativní věci, například projeví určitý názor. „Já jsem třeba prosadil v Evropském parlamentu rezoluci, která varovala před nebezpečím moderních technologií spojených s firmou Huawei a těch sítí 5G. V lednu jsem požádal svoji politickou skupinu, aby podpořila můj návrh. V únoru se to této politické skupině podařilo prosadit, že se to dostalo na program. Za dva týdny se parlament shodl, že bude tuto rezoluci projednávat. A za nějaký měsíc to bylo schváleno. Nebyla to ale legislativa, ale určitý politický signál,“ vysvětlil.
Následně se debatovalo o tom, co je to český národní zájem. Pohled na něj se u jednotlivých politických subjektů liší, někdy výrazně. „Podle mě je jedním z nejvyšších českých národních zájmů, aby tady fungovala Evropská unie, ve které máme právo spolurozhodovat. Poslankyně KSČM si myslí, že za určitých okolností bychom z ní měli vystoupit, jiní si zase myslí, že Evropská unie by měla dělat co nejvíc,“ konstatoval Niedermayer. Premiér si podle něj myslí, že je v českém národním zájmu, aby jednotlivé země měly mít možnost právo veta. „Samozřejmě se tím neschválí to, co já jako premiér nechci. Jenže to chce pak také ještě trochu přemýšlet a položit si otázku, jestli se tam schválí to, co já chci? Země Evropské unie se dobrovolně rozhodly vzdát se práva veta, protože upřednostňují to, abychom se dohodli. Což je věc, kde vidím český národní zájem jinak než premiér,“ konstatoval.
Evropské dotace pro velké firmy? To není národní zájem
Dalším příkladem jsou podle něj návrhy na Evropskou unii, kde mají nejsilnější slovo národní státy. „Mám pocit, že čím větší slovo budou mít státy, tím větší slovo budou mít větší a silné státy. Střední a malé státy budou mít slovo menší. Evropská unie tak, jak je teď postavená, kdy malí mají pocit, že velcí mají moc, a velcí mají pocit, že ji mají moc velkou ti malí, je dle mě docela vyvážená,“ domníval se.
„U konkrétních věcí si česká vláda myslí, že naším národním zájmem je, aby z evropských peněz šly dotace velkým podnikům. Já si to nemyslím. V souladu s ekonomickou teorií si myslím, že velké firmy jsou dneska na většině trhů velmi zvýhodněny. V okamžiku, kdy jim budu ještě poskytovat dotace, tak jim v podstatě říkám, ať ty malé nebo střední zlikvidují nebo převezmou,“ objasnil. „Stejně tak si nemyslím, že je český národní zájem, abychom dotovali zemědělce, kteří hospodaří na desítkách tisíc hektarů. Hospodaření na těchto velkých plochách je to, co způsobuje degradaci půdy, sucho, erozi. Myslím, že princip, který platí ve většině zemí, že zemědělské dotace jdou převážně těm nejmenším zemědělcům, je správný. Tudíž návrh komise, proti kterému naše vláda bojuje, je správný. Nejde o český národní zájem. Naopak. Je to zájem úzké logistické skupiny. Český národní zájem je přesně opačný,“ domnívá se.
Evropská unie může klidně zaniknout
Jaká je budoucnost Evropské unie? „Myslím, že je nerealistické tlačit Unii k nějakému superstátu. Nikdo to ani neplánoval a nikdo to ani úplně nechce. Jsem si jistý, že je to neprosaditelné," zdůraznil. „Základ Unie je pořád stejný. Problémy by se měly řešit na té úrovni, která je pro to nejvhodnější, a ne na té nejvyšší. Evropská unie má řešit problémy, které nejsou schopny dobře řešit členské země. A naopak věci, které vyřešíte na úrovni města nebo regionu, by Evropská unie řešit neměla,“ uvedl Luděk Niedermayer. Evropská unie by se dle něj neměla bát být odvážná v důležitých věcech v otázkách zahraniční politiky, bezpečnosti, v některých ekonomických věcech, v boji proti praní špinavých peněz, proti devastaci životního prostředí.
„Jako za pro nás velmi nebezpečný považuji koncept vícerychlostní Evropy. Je to podle mě cesta k tomu, že tahle Unie přestane existovat,“ řekl a pokračoval. „Nejdříve chci říci, že tato Evropská unie může klidně zaniknout. To bylo jedno z mých překvapení v Bruselu, že to není tak složité. V okamžiku kdy občané ztratí zájem na tom, aby společná Evropa v této formě existovala, tak existovat přestane. Přestože je Brusel, jsou tam mraky budov a úředních papírů. To bylo jedno z mých poznání, že každou chvíli hrajeme o to, jestli budeme pokračovat,“ povšiml si.
RNDr. Luděk Niedermayer
Představa, že ve vícerychlostní Evropě bude společný trh, je naivní
Pokud by však tato Evropská unie zanikla, většina členských zemí by si dle názoru Niedermayera začala vytvářet novou Evropu, protože dobře ví, jak to je pro ně důležité. „Jsem si ale jist, že v takovéto nové Unii by hrály silnější roli velké země. Takováto Unie, kde velcí budou mít silnější pozici než malí, je prostě špatná. Povedlo by to znovu k obnovování nedůvěry typu: já jsem to zase prohrál, protože Němci a Francouzi, nebo Španělé s Italy se proti mně zase spikli. Myslím si, že stabilní a důvěryhodná Evropa je taková, ve které je nás hodně a ve které máme všichni poměrně výrazná práva,“ domnívá se.
„Další moment, který mám pocit, že třeba kolegové z ODS vůbec nechápou, že pokud se část Evropy dohodne na přísnějších sociálních standardech, potom je to jen krůček k tomu, že řeknou, že zboží ze zemí s nižším sociálním standardem na jejich trh nepůjde. Představa, že v rámci vícerychlostní Evropy zůstane společný trh, je podle mě naivní,“ upozornil. „Největší ekonomický benefit pro nás nejsou ty stovky milionů dotací, ale to,na té že fungujeme na společném trhu,“ upřesnil.
Debata s Luďkem Niedermayerem trvala zhruba devadesát minut, po ní převážná část návštěvníků spěchala na nedaleké náměstí, kde se konala protibabišovská demonstrace za nezávislost justice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
