Úvodem se však Babiš vyjádřil k oslavám výročí založení společného státu s našimi sousedy na Slovensku. „Během projevů nezklamal náš pan prezident. Prý až budou oslavy ke 200 letům, tak znovu rád přijde. Já jsem věnoval vzpomínku naprosto unikátní postavě československých dějin, Milanu Rastislavu Štefánikovi. Voják, vzdělanec, bonviván, vlastenec, který v Paříži našemu T. G. Masarykovi otevřel nejedny dveře. Jeho podíl na založení Československa je těžko docenitelný. Jeho životopis je neskutečný,“ vyprávěl Babiš s tím, že lidé v Martinu i Ružomberku byli naprosto úžasní.
Další svou zprávu věnoval dopravním stavbám. „Největším odborníkem na blokování dopravních staveb u nás jsou Děti země. Nechal jsem si schválně vypracovat mapu, kde všude v téhle zemi kvůli nim stavby stojí,“ sdělil Babiš s tím, že následně pozval na schůzku právě předsedu spolku Miroslava Patrika, stejně jako generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic.
„Další zákon, nebo spíš novelu, kterou potřebujeme, je zbrzdění růstu platů poslanců. Měli jsme ve Sněmovně projednat návrh, aby se od ledna nezvýšily o dvacet procent, ale ‚jen‘ o devět. Poslanci to ale odmítli. Bohužel včetně některých našich za hnutí ANO. Řekl jsem už novinářům, že to považuju za nehoráznost a ostudu. V tomhle s nimi fakt nesouhasím,“ rozčílil se Babiš. Dodal, že s návrhem na zbrzdění růstu platů přišel on, když byla menšinová vláda hnutí ANO.
„V médiích si to chytře přivlastnili Piráti i SPD. I tak udělám maximum, aby můj návrh prošel. Musíme ale přesvědčit všechny poslance, aby se to 16. 11. projednalo a zákon byl schválen, tak aby začal platit od 1. ledna 2019. Pokud nebude jiná možnost, podpoříme i program mimořádné schůze k této věci. Zákon musí projít,“ zdůraznil Babiš.
A připomněl i další pro něj důležité otázky. „Řekl jsem během interpelací ve Sněmovně, že by Česká republika neměla příští měsíc podepisovat Globální pakt OSN o migraci. Všichni ho asi znáte pod názvem Marakéšská deklarace. Tenhle dokument sice nemá právní závaznost, ale jeho znění ohrožuje naši národní suverenitu i bezpečnost. De facto stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Maďarsko, USA, Polsko i Rakousko už od něj ustoupily. Chorvatská prezidentka ho odmítla podepsat. O odstoupení uvažuje teď už i Dánsko. Budeme to projednávat na vládě a budu navrhovat, abychom od paktu taky ustoupili,“ uzavřel.
Celý příspěvek Andreje Babiše:
Čau lidi, vydírají mě. Podle kolegů mám tyhle moje týdenní hlášení stáhnout na maximálně čtyři A4. Že prý to normální člověk jinak neučte. No to se jim teda fakt povedlo. Zrovna v týdnu, kdy jsme oslavili výročí založení společného státu s našimi sousedy na Slovensku, řešili odblokování dopravních staveb, postup v protikorupčních zákonech, pracovní místa na Ostravsku a stovky jiných věcí, ze kterých se skládá práce pro tuto zemi. Mravenčí práce, abych ještě jednou připomněl slova pana prezidenta Masaryka. Asi ještě ve mně doznívají ty oslavy výročí našeho státu. Ale popořadě. Zkusím být stručnější.
Slovensko. Byl jsem zvědavý, co všechno si naši sousedé připravili ke svým vlastním oslavám 100. výročí našeho společného státu. Připomínáme si totiž chvíli, kdy byla podepsaná Martinská deklarace. Tou se Slováci přihlásili k Československu.
Ráno jsme dosedli na letiště v Popradu a odtud pokračovali rovnou do Martina na Divadelné námestie. Tady právě došlo k té historické události. Pokládali jsme věnce za oba státy bok po boku: prezidenti, premiéři, předsedové sněmoven, senátů, ministři obrany. Dával jsem fotky na Facebook, bylo myslím vidět, jak velká to byla akce.
Během následujících projevů nezklamal náš pan prezident. Prý až budou oslavy ke 200 letům, tak znovu rád přijde. Já jsem věnoval vzpomínku naprosto unikátní postavě československých dějin Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Voják, vzdělanec, bonviván, vlastenec, který v Paříži našemu T.G.Masarykovi otevřel nejedny dveře. Jeho podíl na založení Československa je těžko docenitelný. Jeho životopis je neskutečný. Pro mě to je příběh hocha z chudých poměrů, syna faráře, který se i přes nepřízeň osudu dokáže stát jedním z nejdůležitějších osobností Československa. Celý můj projev si můžete přečíst v komentářích.
Jinak lidi v Martinu i Ružomberku byli naprosto úžasní. Asi jste viděli video i fotky, tak si to dokážete představit. Zdravili jsme se, fotili, podávali si ruce na ulicích i přes plot. Bylo to od srdce a hrozně příjemné. Když se podával slavnostní oběd, dovolil jsem si odmítnout “jelení medailonky Baden-Baden” a vyžádal si halušky s bryndzou. Kdo jezdíte na Slovensko, určitě mi dáte za pravdu, že bez nich to je jen poloviční zážitek.
Z Martina jsme se přesunuli do Ružomberku. Ve sportovní hale pořádali mega koncert Slovensko v srdci. Ještě předtím jsem se ale zastavil v papírně Mondi SCP. To je ta s vysokým komínem, kterou nejde přehlédnout, když jedete třeba směrem od Tater do Česka. Pozvali mě na slavnostní položení základního kamene nového papírenského stroje.
No a potom už hurá na koncert. Živě ho přenášela televize a muzikanti i moderátor to opravdu rozbalili. Gustav Brom Czech Radio Big Band, Ľubica Vargicová, Jolana Fogasova, NELA POCISKOVA official, Peter Cmorik, NO NAME :: hudobná skupina, ale hlavně Janko Lehotský a neskutečný hit Úsmev, vzpomínky na jeho skupinu Modus, kde začínal Miro Zbirka a Marika Gombitová Official s jejím nezapomenutelným hlasem.
Zpátky jsme letěli až pozdě večer. Děkuju našim přátelům na Slovensku za super program.
Zpátky do Česka. Pamatujete určitě ze spousty mých týdenních hlášení, jak jsem jezdil s naší vládou po krajích a všude jsme řešili nedostavěné silnice, chybějící obchvaty, kusy dálnic, které najednou končí někde v poli. Častokrát se stavaři nemůžou pohnout dál, protože dokončení blokují ekologické organizace. A lidi mezi tím trčí v zácpách. Na okreskách dokonce v tom šíleném provozu lidi umírají. A centry měst projíždí statisíce kamionů. Největším odborníkem na blokování dopravních staveb u nás jsou Děti země. Nechal jsem si schválně vypracovat mapu, kde všude v téhle zemi kvůli nim stavby stojí. Koukněte do komentářů.
Jak můžete vidět, jsou to naprosto klíčové, páteřní úseky. Takže jsem si pozval jejich pana předsedu Miroslava Patrika na schůzku a k tomu generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic. A dohodli se, že příští týden 6.11 ráno budeme řešit v Brně Jihomoravský kraj a odpoledne půjdu na kritické místo obchvatu Přerova.
A jak jsem už dával na Facebook, řeším na Ostravsku případ ArcelorMittal. Odboráři mají strach, že po prodeji ostravské hutě novému majiteli Liberty House dojde k útlumu. Jde tady o 6500 míst, která živí 100 tisíc lidí - rodinných příslušníků a zaměstnanců dodavatelských firem v regionu. S odboráři jsem se potkal a slíbil jim, že se s novým majitelem sejdu. Taky jsem jim předal dopis, který jsem poslal na Evropskou komisi. Vyjadřuju v něm obavy, jestli ten potenciální investor chce opravdu zásadně do Arceloru investovat. Víc si o tom můžete přečíst v komentech.
A s vedením nového investora Liberty House máme už domluvenou schůzku na 7. listopadu. Do Prahy za mnou přijede předseda Sanjeev Gupta a s ním i ředitel investic Jay Hambro. Budeme se bavit o tom, aby v Moravskoslezském kraji skutečně investovali a pomohli ho rozvíjet.
Vystoupil jsem na konferenci Jagello 2000. Byl to už pátý ročník, tentokrát s názvem “Naše bezpečnost není samozřejmost.” To, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě a dokonce sedmá nejklidnější, je svého druhu národní bohatství. A musíme si ho udržet. Nestalo se to jen tak. Za tímhle výsledkem stojí práce vojáků, policistů, rozvědky, záchranářů. Ale je to i díky nízké nezaměstnanosti, dobré ekonomické kondici i zásadové přistěhovalecké politice. Budu rád, když si celý můj proslov přečtete níž.
Myslím, že se mi podařilo naši situaci docela dobře shrnout. O situaci našich vojáků, o tom, jak zvyšujeme naše výdaje na obranu, o mé protimigrantské diplomacii v Evropě. Mimochodem, když srovnám náš rozpočet na obranu mezi lety 2014 a 2019, tak narostl o masivních 62,5 procent. Takže fakt nezahálíme.
A nezahálíme ani v potírání daňové byrokracie. Světová banka zveřejnila svoji studii Doing Business. Ta mapuje podnikatelské prostřední ve 190 zemích světa. A odhalila, že u nás klesla administrativa spojená s placením daní o 6 hodin ročně. Jsme teď v první čtvrtině hodnocených zemí. A jak napsala Alena Schillerová, sice podnikatelům přibyla administrativa kvůli kontrolnímu hlášení, což bylo nutné opatření na výběr daní, ale elektronizace a zjednodušování daňových formulářů čas naopak ušetřily. Zásadní snížení administrativy teprve čekáme. V roce 2020 spouštíme on-line projekt MOJE Daně.
Naše ministryně financí dostala taky skvělé ocenění od časopisu Forbes. V letošním žebříčku nejvlivnějších žen Česka se dostala na třetí místo. Moc gratuluju.
Když jsme u těch financí, schválili jsme ve sněmovně po šesti letech Fiskální pakt. Díky tomu jsme se zařadili mezi ostatních 26 zemí EU, které tuhle smlouvu už odsouhlasily. Je to vlastně taková dohoda mezi státy, jak se vyvarovat dluhovým krizím. Fiskální pakt ještě musí schválit Senát
Potkal jsem se s Rekonstrukcí státu, abychom probrali protikorupční zákony na příští rok. Na těch hlavních myšlenkách se shodujeme, třeba s včasným a efektivním přístupem k informacím, transparentností veřejných zakázek malého rozsahu nebo rozšířením registru smluv na všechny státem vlastněné podniky. Tyhle myšlenky podrobně rozpracujeme a věřím, že je taky společnými silami prosadíme.
Další zákon, nebo spíš novelu, kterou potřebujeme, je zbrždění růstu platů poslanců. Měli jsme ve sněmovně projednat návrh, aby se od ledna NEZVÝŠILY o dvacet procent, ale “jen” o devět. Poslanci to ale odmítli. Bohužel včetně některých našich za hnutí ANO. Řekl jsem už novinářům, že to považuju za nehoráznost a ostudu. V tomhle s nimi fakt nesouhasím.
Mimochodem, s tímhle návrhem na zbrždění růstu platů jsem přišel já, když byla menšinová vláda hnutí ANO. Zdědili jsme totiž zákon o růstu po předchůdcích. V médiích si to chytře přivlastnili Piráti i SPD. I tak udělám maximum, aby můj návrh prošel. Musíme ale přesvědčit všechny poslance, aby se to 16.11. projednalo a zákon byl schválen tak, aby začal platit od 1. ledna 2019. Pokud nebude jiná možnost, podpoříme i program mimořádné schůze k této věci. Zákon musí projít.
Ale teď veselejší téma. V pondělí jsem v Hrzánském paláci předával Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jde o ocenění určené těm, kteří popularizují poznání, publikují k tématům vědy a techniky a předávají srozumitelnou a jednoduchou formou své poznatky veřejnosti. S velkou radostí jsem letos udělil ocenění spojené s odměnou 350 tisíc korun panu profesorovi Jaroslavu Petrovi. Ten se věnuje popularizaci vědy systematicky a nezištně už skoro 30 let. Určitě ho znáte z ranního sobotního Meteoru Českého rozhlasu, který si i já občas pustím při víkendové snídani nebo v autě. Skvělé články publikuje pan profesor i ve Vesmíru a dalších časopisech. V současnosti dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši. Je to nesmírně činorodý, vzdělaný a přitom velmi skromný člověk. Mám k takovým lidem velký respekt a těší mě, že jsem ho osobně poznal.
Dal jsem si jako premiér a zároveň předseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace jasný cíl. Abychom do vědy investovali dvě procenta HDP. A tím se posunuli mezi deset nejvíc inovativních zemí v Evropě.
V projevu jsem řekl, že jsme národ se skvělou tradicí v oblasti průmyslových inovací, máme na kontě bezpočet vynálezů, vědeckých úspěchů a máme mnoho důvodů být na sebe hrdí. Dal jsem si jako premiér a zároveň předseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace jasný cíl. Abychom do vědy investovali dvě procenta HDP. A tím se posunuli mezi deset nejvíc inovativních zemí v Evropě.
Potkal jsem se se zástupci Zentivy. Tuhle firmu známe všichni. Její pražský závod vyrobí ročně 3,5 miliardy pilulí. A její tradice sahá 530 let do minulosti, kdy začínala jako malá lékárna "U černého vola.” Mě a Adamovi Vojtěchovi se představili noví majitelé. Předchozí majitel, kterého se zbavili, byl spíš její konkurence než, že by ji rozvíjel. Teď plánují v Česku investovat a rozšířit kapacity.
Koukám, že můj závazek čtyř stran A4 je v ohrožení, tak pojedu už fakt rychle.
Řekl jsem během interpelací ve sněmovně, že by Česká republika neměla příští měsíc podepisovat Globální pakt OSN o migraci. Všichni ho asi znáte pod názvem Marakéšská deklarace. Tenhle dokument sice nemá právní závaznost, ale jeho znění ohrožuje naši národní suverenitu i bezpečnost. De facto stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Maďarsko, USA, Polsko i Rakousko už od něj ustoupily. Chorvatská prezidentka ho odmítla podepsat. O odstoupení uvažuje teď už i Dánsko. Budeme to projednávat na vládě a budu navrhovat, abychom od paktu taky ustoupili. Dejte si můj rozhovor pro Právo v komentářích.
Jednal jsem se zástupci společnosti E.ON Energie a dostal spoustu důležitých informací o výstavbě jaderných elektráren v Evropě a ve světě.
Navštívil mě předseda Rady seniorů pan Zdeněk Pernes a pozval mě na konferenci seniorů. Taky mi napsal student Adam Stanislav, student Gymnázia Elgartova v Brně a pozval mě k nim na přednášku. Chce, aby mě spolužáci slyšeli naživo a mohli se mě na cokoli zeptat. V tu chvíli ani on netušil, jaká se z toho stane kauza. Jiný student totiž spustil proti mé potenciální návštěvě petici. O tomhle středoškolském politickém boji dokonce psaly noviny. Tak uvidíme. Podle mě by setkání se studenty bylo o to zajímavější. Přijedu rád, pokud budu pozván.
A dál. Navštívily mě paní ředitelky mateřských školek z Mostu. Fotku jste asi viděli. Bylo to hrozně milé.
Řešili jsme s Adamem Vojtěchem dostupnost konopí pro léčebné účely. Musíme už konečně prosadit řešení pro těžce nemocné lidi, kterým konopí zjevně pomáhá. Je absurdní, že jsou v současnosti nucení porušovat zákon.
Tak jsem to nakonec nezvládl. Pět stran. I další týden bude pěkně narvaný. Mějte se fajn a pište mi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
