„Nemám radost z vývoje veřejných financí. V době, kdy se daří, měl by dobrý hospodář vytvářet rezervy na horší časy. Máme za sebou pět let historicky nejvyššího ekonomického růstu, ale vláda nebyla schopna uspořit ani korunu. Jen vysávala rezervy ze všech státních podniků,“ řekl Hrnčíř k rekordnímu půlbilionovému schodku rozpočtu, který v minulém týdnu podpořili poslanci.
Že nějaký schodek být musí, je podle Hrnčíře naprosto logické; není však možné se tvářit, že neexistují výdaje, které by nešly „osekat“. „Měli bychom hledat úspory, a pak až si půjčovat. Je to navíc nejen těch 500 miliard, v letošním roce jsou například splatné i dluhopisy za 230 miliard,“ upozornil místopředseda rozpočtového výboru.
„Už se mluví o tom, že pro příští rok to bude dalších zhruba 300 miliard... Vláda si v nouzovém stavu rozvolňovala rozpočtová pravidla tak, aby se mohla až do roku 2027 zadlužovat zhruba 4 procenty HDP, to znamená cca 200 miliard ročně. Vzhledem k tomu, že se dá očekávat ekonomicky pokles a HDP se sníží, tak můžeme dosahovat mezních hodnot kolem 50 až 60 procent zadlužení HDP poměrně rychle, třeba do tří let,“ počítal Hrnčíř. A podotkl, že to by bylo pro naši ekonomiku velmi špatné, a proto je nutné hledat úspory, aby nepřišel bankrot.
Nevěří vládě, že by byla schopna v budoucnu tak astronomické dluhy platit: „Vláda na formátu ANO, ČSSD tu vládne sedmým rokem a nepodařilo se jí příliš ušetřit peníze, nebo splácet státní dluh, ten neustále roste,“ kritizoval dál poslanec SPD hospodaření státu.
„Teď jsme se dosáhli na 2120 miliard státního dluhu, tedy přes dva biliony, to je vysoká částka. Pokud se přiblížíme třem bilionům, bude pro Česko už problém splácet úroky, které za nějakých pět let budou třeba 3 procenta, možná více. Dnes je to asi 1,2 procenta. Pak to samozřejmě budou desítky miliard, které budeme muset vydávat jednak na úroky, a jednak si půjčovat, abychom spláceli dluhopisy, které budou mít právě splatnost,“ přiblížil Hrnčíř.
Je potřeba, aby se vláda chovala vyváženě: „Je nutná šetrnost i účelovost. Jenže vláda se chová, že se nic neděje, že není potřeba nic uspořit a že stačí si jen půjčit. Měla by šetřit, osekat nepotřebné výdaje, nákupy – a investovat tam, kde to potřeba je,“ shrnul poslanec.
Nepotřebné výdaje jsou podle něj především armádní nákupy, finance na inkluzi ve školství či platby tzv. solárním baronům, popřípadě politickým neziskovým organizacím.
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.
Dalším tématem byl facebookový účet Tomia Okamury. Facebook pohrozil zrušením jeho stránek a stránek místopředsedy SPD Radima Fialy kvůli údajnému porušení pravidel užívání. „Nevím přesně, co Facebook vyhodnotil za problematické... Vyjadřujeme se často kriticky k migrační politice Evropské unie a podobně. Jestli globalisté s tímto mají problém, tak možná to může být ten důvod,“ přemítal poslanec.
„Já mám spíše pocit, že některá mainstreamová média a podobně se snaží navodit atmosféru, že jsme nějaké nenávistné hnutí. Tak to prostě není! Láska k vlastnímu národu a vlastenectví není nenávist k jiným,“ zdůraznil Hrnčíř.
K nedávným protestům pod sloganem Black Lives Matter podotkl, že záleží na všech životech, nikoli jen na těch černých, jak toto heslo praví. „Odmítám rasismus, je úplně jedno, jakou má člověk barvu kůže. To, co se odehrává pod pláštíkem Black Lives Matter, není úplně korektní, to by se nemělo tolerovat,“ myslí si.
Pak byl dotázán moderátorkou Lindou Bartošovou, zda vůbec tedy viděl, jak byl při policejním zásahu zabit černoch George Floyd. „Viděl jsem to video, nemám ale pocit, že by to bylo rasistické. Policie má takový předepsaný postup. Otázka možná je, kdo více páchá trestnou činnost,“ reagoval závěrem na poznámku, že podle statistik tyto chvaty americká policie používá právě na černochy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab