Ošklivá četba pro „vítače“. No-go zóny, mladí teroristé, desítky tisíc džíhádistů. Evropský parlament přiznal realitu

14. 12. 2018 14:41

Evropský parlament 12. prosince odsouhlasil Závěry a doporučení Zvláštního výboru pro terorismus. Tento text není ani tak zajímavý tím, na čem se Evropský parlament dohodl a co doporučil Evropské radě a Komisi, ale hlavně tím, co již uznal za dané skutečnosti a co to znamená pro argumenty tzv. vítačů.

Ošklivá četba pro „vítače“. No-go zóny, mladí teroristé, desítky tisíc džíhádistů. Evropský parlament přiznal realitu
Foto: Youtube
Popisek: Teroristický útok ve francouzském Nice

Text Závěrů a doporučení rozhodně není stručný. V elektronické formě má 58 stran, přičemž zdůvodnění se táhnou od písmena A až k označení FK, a doporučení je, včetně zmocnění předsedy dokument předat, 228.

První formulace, u které může čtenář zpozornět, je tato: „Hrozba terorismu v posledních letech vzrostla a rychle se vyvíjí; teroristické útoky nás všechny hluboce zasahují a vyžádaly si život a zranění mnoha nevinných lidí.“ Zde Evropský parlament uznává, že terorismus není jen okrajovou záležitostí „několika vyšinutých individuí“, nýbrž něčím, co společnosti v Evropě hluboce zasahuje.

Anketa

Na čí straně jste ve sporu o zastavení evropských dotací Agrofertu?

hlasovalo: 30962 lidí

Dalším uznáním je toto: „EU a členské státy dosáhly v potírání těchto hrozeb určitého pokroku, dochází k němu však spíše pod tlakem událostí než prostřednictvím iniciativních opatření, a jeho míra není ve všech členských státech stejná.“ Jinými slovy, europarlament uznává, že reakce na terorismus nebyla ideální, nebyla plánovaná, státy i EU nebyly připraveny a také, že některé státy zřejmě nedělaly v tomto ohledu dostatek.

Další „uznání chyby“, jak se dá text vykládat, se nachází v této formulaci: „Národní bezpečnost je sice podle ustanovení čl. 4 odst. 2 SEU a článku 73 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU) výlučnou odpovědností členských států, ale podle čl. 4 odst. 3 a článku 42 SFEU si Unie a členské státy navzájem pomáhají při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv; národní bezpečnost je stále více závislá na svém širším evropském rozměru; národní bezpečnost není definována v žádném právním aktu EU, a ponechává tak členským státům velký prostor pro uvážení.“ Tato formulace nejmenuje žádné státy, co se z ní ale dá odvodit, je, že tento „velký prostor pro uvážení“ a neexistence definice národní bezpečnosti může vést k ohrožení států EU jinými státy kvůli jejich „uvážení“. Které státy to jsou, je necháno na úvaze čtenáře.

Europarlament také uznal, že v kombinované legislativě a pravomocích je, slušně řečeno, nepořádek: „Hranice mezi pravomocemi EU a pravomocemi členských států nejsou kvůli různým zvláštnostem a územním výsadám vždy jasné, zdůrazňuje význam spolupráce mezi těmito dvěma úrovněmi správy; různé postavení regionálních, národních, unijních a mezinárodních subjektů činných v oblasti boje proti terorismu, jejichž pravomoci se vzájemně překrývají a jejichž mandáty nemají dostatečně jasné vymezení, množství formálních i neformálních platforem pro spolupráci a výměnu informací, jakož i rozdělení pravomocí mezi jednotlivé regionální a celostátní agentury, mezi donucovací orgány a zpravodajské služby a mezi EU a její členské státy, vytvářejí složitou strukturu a mohou působit obtíže v oblasti koordinace postupu proti hrozbě terorismu a jeho účinnosti a soudržnosti.“

Fotogalerie: - Rok po teroru v Paříži

Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bat...
Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bat...
Nejvíce obětí si vyžádal útok na koncertní sál Bat...
Kolem italské restaurace La Casa Nostra. Před ročn...
Kolem italské restaurace La Casa Nostra. Před ročn...
V koutku Náměstí republiky leží pamětní deska loňs...

I v této pasáži si EU sype popel na hlavu: „Komise ve svém komplexním hodnocení bezpečnostní politiky EU zmínila, že jedním z problémů bezpečnostní unie je neúplnost provádění.“

Europarlament také uznává, že nejnebezpečnějším nepřítelem na poli terorismu je Dá’iš nebo al-Káida: „V posledních letech se členské státy EU staly terčem rozsáhlých teroristických útoků; útoky, které si vyžádaly nejvíce životů, byly spáchány nebo inspirovány džihádistickými skupinami, jako je Dá’iš nebo al-Káida. Zpráva Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018 jasně uvádí, že žádná z hlášených aktivit v žádné teroristické kategorii nebyla tak smrtící a neměla takový dopad na společnost jako celek jako akce spáchané džihádistickými teroristy.“

Anketa

Obáváte se, že ,,vánoční" teroristické útoky zasáhnou i Českou republiku?

73%
hlasovalo: 7764 lidí

Ovšem nezapomíná ani na své staré nepřátele: „Nebezpečný nepřestává být ani levicový, pravicový, etnicko-nacionalistický násilný extremismus, jehož cílem je svrhnout v EU za neoprávněného použití síly demokratické hodnoty a systém právního státu.“ Zde by se slušelo se europarlamentu zeptat, co je to onen „levicový, pravicový, etnicko-nacionalistický násilný extremismus“, neboť tato definice je tak široká, že pokud by se napsalo pouze extremismus, význam by byl stejný.

Europarlament věnoval zvláštní pozornost ultrapravicovým skupinám v tomto vyjádření. „Členské státy čelí rostoucí hrozbě krajně pravicového násilného extremismu a neofašistického a neonacistického násilí, které se zaměřuje na politické oponenty, uprchlíky a přistěhovalce, etnické a náboženské menšiny, osoby LGBTQI, obránce lidských práv, aktivisty a příslušníky donucovacích orgánů.“

Fotogalerie: - Muslimové o terorismu

Fungl nové české vydání Koránu
Na kongresu Společně proti terorismu vystoupil jak...
Akce se konala v sále Autoklubu ČR v Praze
Rozdávaly se brožurky Interpelace islámu
Odborník na islámské nauky z kuvajtské univerzity ...
Zamyšlená posluchačka

Europarlament také uznal, že obyvatelé EU se „v nebývalém měřítku“ stávali bojovníky Dá’iše. „Vývoj a nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe (MENA) umožnil organizaci Dá’iš, jakož i dalším teroristickým skupinám, získat zázemí v zemích, které mají hranici s EU, a v nebývalém měřítku získávat nové bojovníky ze zemí EU.“ Co byl onen „vývoj a nestabilita“ si čtenář má zřejmě dovodit sám.

A je zde i oficiální varování, že islámští radikálové se nyní soustředí na teroristické akce v Evropě: „Tisíce občanů narozených nebo žijících v Evropě se připojily k tzv. Islámskému státu v teroristických činnostech v Sýrii a v Iráku, ale po vojenské porážce Islámského státu na jeho území, v jejímž důsledku se snížil počet osob cestujících do Sýrie a Iráku s teroristickými úmysly, se strategie změnila a spočívá nyní v podněcování džihádistů a spících buněk v EU k provádění útoků ve svých domovských zemích nebo zemích pobytu.“

I děti a ženy přicházející z oblasti jsou podle europarlamentu rizikem: „Návrat zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodin představuje vážnou hrozbu z hlediska bezpečnosti a radikalizace, což platí zejména pro děti a ženy navrátilců, kteří představují zvláštní problém, protože mohou být jak oběťmi, tak potenciálními pachateli zároveň. Někteří z těchto navrátilců byli předmětem dlouhodobé ideologické indoktrinace a mají za sebou vojenský výcvik v používání zbraní a výbušnin, různých krytí, útoků a bojových taktik a v některých případech navázali styky s dalšími teroristy, případně bývalými zahraničními bojovníky, s nimiž udržují spojení v rámci nadnárodní sítě.

Fotogalerie: - Teroristické kurzy neobanderovců

„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
„Válečně-ideologické“ tábory na Ukrajině
Nelze určit pouze jednu cestu vedoucí k radikalizaci, určitými faktory a aktivačními mechanismy mohou být sociální soudržnost, politický kontext, ekonomické podmínky, náboženské a ideologické názory, osobní traumata a psychologické zranitelnosti stejně jako okolí a sítě. Až do nedávna byl podceňován genderový rozměr a existuje mylný názor na to, jakou roli mohou hrát ženy. Ženy nejsou vždy pasivními subjekty, ale zajišťují také mobilizaci, provádějí nábor teroristů, shánějí finanční prostředky, a působí dokonce i jako pachatelky teroristických činů.“

„Mezi pachateli teroristických útoků v EU bývají zhusta státní příslušníci EU, často migranti druhé nebo třetí generace, kteří vyrostli v členských státech, proti kterým byl namířen jejich útok, ale právě tak i cizinci, kteří v některých případech pobývali v cílovém členském státě patrně dosti dlouhou dobu,“ uznává europarlament problém s dětmi přistěhovalců.

Další kapitulací nad agendou těch, kdo chtějí do Evropy dostat více migrantů a mít otevřené hranice, může být tato věta: „Naše otevřené společnosti a otevřené hranice jsou zranitelné a používají je teroristické skupiny. Teroristé přišli do evropských zemí po trasách migrantů a žadatelů o azyl a zneužívají svobody pohybu po Evropě. Existují zdokumentované případy, kdy se oběti těžkých zločinů, které spáchali teroristé tzv. Islámského státu na území Sýrie nebo Iráku, přestože se domnívaly, že jsou v bezpečí, znovu setkaly se svými mučiteli na půdě EU, kteří stejně jako ony žádali o ochranu.“

Anketa

Myslíte si, že by ředitel René Zavoral měl v Českém rozhlase provést zásadní změny?

97%
3%
hlasovalo: 5504 lidí

„Sociální a kulturní integrace migrantů a uprchlíků vytváří problémy z hlediska jejich integrace do evropských společností a vyžaduje posílené, konkrétní a cílené investice zaměřené na sociální začlenění.“ De facto tedy europarlament uznává, že integrace v současné formě není dostatečná.

Následující pasáž může být vykládána částečně jako obvinění těch, kdo migraci využívají jako politikum, nicméně, kdo je zodpovědný za „polarizaci společnosti“, zde opět vyjádření nechává na čtenářích: „Do politické debaty o hrozbě terorismu, kterou ke svým účelům využívají agitátoři na levém i pravém křídle politického spektra, je třeba vstupovat obezřetně, aby nevyvolávala polarizaci společnosti a nevedla k podkopávání demokracie, sociální soudržnosti a lidských práv a nahrávala tak cílům teroristických organizací.“

„Některé čtvrtě s nízkými příjmy v evropských městech čelí masové nezaměstnanosti a systematickému rozkladu vlády zákona, což vytváří živnou půdu pro náboženský extremismus a terorismus,“ je potvrzením existence tzv. no-go zón.

Text obsahuje i čísla: „Podle odhadů Europolu bylo v EU v roce 2018 přibližně 30 tisíc radikalizovaných džihádistů.“

Fotogalerie: - Po stopách islámských teroristů

Stopy po kulkách v restauraci na ulici De la Fonta...
Svíčky za Francii
Lidé truchlící za mrtvé
Spálené motorky v ulici Albert Thomas
Ve tvářích Pařížanů se zračí smutek a jakési nervo...
Před restaurací La Carillon

V dalších několika pasážích výbor až překvapivě jasně definuje problémy na půdě států EU, i když nedefinuje země, ze kterých pocházejí „štvaví kazatelé“ a finance pro ně. „Násilný, radikalizovaný islamistický diskurs se na území mnoha členských států EU stále více šíří, často v tištěné podobě nebo prostřednictvím výuky či audiovizuálního obsahu, sdělovaného mj. na sociálních sítích a kanálech satelitního televizního vysílání. Tento diskurs popírá demokratické hodnoty, právní stát a lidská práva, odmítá pluralismus, propaguje násilí a nesnášenlivost vůči všem ostatním vyznáním, otevřeně hlásá antisemitismus, neuznává rovnost mezi ženami a muži a podporuje zpátečnickou vizi kultury a společnosti. V Evropě se v některých knihkupectvích i na internetu nabízí zejména wahhábistická a salafistická literatura plná nenávistných projevů. Tato globalizovaná a hrubě zjednodušující verze islámu se rozchází s praktikami muslimských komunit v Evropě a přispívá k oslabení jejich širší integrace. Radikální islámský fundamentalismus usiluje o to, aby náboženství ovládalo všechny sféry života – sféru individuální, politickou i společenskou – důsledkem čehož může být určitá forma komunitarismu vnímavá na činnost džihádistických aktivistů provádějících nábor teroristů. Po celé Evropě je doloženo působení značného počtu štvavých radikálních kazatelů. V mnoha případech tito štvaví kazatelé nepocházejí z EU a některá místa určená k náboženským obřadům jsou neprůhledným způsobem financována ze třetích zemí, z nichž mnohé představují autoritářské a náboženské režimy, jejichž vláda není v souladu s demokracií, právním státem a lidskými právy. V EU působí samozvaná střediska náboženského vyučování propagující extremistické myšlenky, kde může být mládež včetně dětí vystavena vlivu učení, které je v rozporu s demokracií, právním státem a lidskými právy a může mít i násilný obsah. Extremistické organizace připravující půdu pro získávání teroristů často zneužívají slabosti mladých lidí a lákají je do svých řad nabídkou sociálních a kulturních možností.“

Nicméně, jsou zde i varovná znamení, například že výbor nepovažuje spolupráci internetových společností za dostatečnou: „Po opakovaných výzvách k většímu zapojení do boje proti terorismu se nyní největší společnosti v oblasti informačních technologií snaží jednat v souladu se svou odpovědností. Společnosti dobrovolně spolupracují na odstraňování teroristického obsahu ze svých internetových stránek, pokud se domnívají, že porušují jejich pravidla a podmínky. V květnu roku 2016 byl zaveden kodex chování pro velké společnosti v oblasti informačních technologií zaměřený na potírání nezákonných nenávistných projevů na internetu, tato dobrovolná spolupráce však není dostatečná.“

Další neúspěchy konstatuje europarlament v oblasti dozoru nad chemickými látkami používanými ve výbušninách: „Navzdory nařízení (EU) č. 98/2013 jsou si někteří teroristé i nadále schopni opatřovat prekurzory výbušnin, zejména pro výrobu TATP. Je stále možné získat látky uvedené v příloze I. Nařízení (EU) č. 98/2013 stanovuje nedostatečná omezení a kontroly, neboť například vyžaduje pouze registraci transakcí. Zajištění přísnějších kontrol je klíčovou prioritou.“

I v odstavcích o střelných zbraních je možné číst mezi řádky. „Pro umožnění teroristických útoků je velmi důležitý přístup ke střelným zbraním a součástem výbušných zařízení. Násilně extremistické skupiny se v EU často musí obracet na zločinecké sítě, aby získaly zbraně. Podle zprávy Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) z roku 2018 bylo v roce 2018 v 41 % všech případů teroristických útoků použito palných zbraní, což představuje ve srovnání s rokem 2016 (38 %) mírný nárůst. V posledních letech bylo pozorováno zvýšení počtu případů použití upravených zbraní pro střelbu cvičnými náboji a opětovného uschopnění znehodnocených palných zbraní ke střelbě. Několik nedávných útoků bylo provedeno také různými typy nožů. Přístup teroristů k palným zbraním je snazší i díky provázanosti zločineckých a teroristických sítí.“ V textu není vyřčeno, nicméně z něj zcela okatě vyplývá, že pachatelé teroristických útoků používají nelegálních či improvizovaných zbraní. Co z toho vyplývá pro účinnost nařízení EU o držení legálních zbraní, si čtenář taktéž může domyslet sám.

Celé znění ZDE

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: kas

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bordel v ČT? Je jasno. Nahrávka, na kterou se čekalo. „Lidé ČT věří a mají ji rádi,“ padlo na ní

18:52 Bordel v ČT? Je jasno. Nahrávka, na kterou se čekalo. „Lidé ČT věří a mají ji rádi,“ padlo na ní

V Poslanecké sněmovně se v týdnu konal seminář k financování České televize. Za zavřenými dveřmi se …