Otevření hranic? Listopad 89? Novinářka a politička šokovala

24. 12. 2019 9:47

Stříhání „železné opony“, respektive ostnatého drátu vymezujícího ostře střežená hraniční pásma na jižním a západním okraji Československa, je jedním ze symbolů pádu komunistického režimu po listopadu 1989. Toto odstraňování ženijně technických zátarasů začalo na vybraných úsecích hranic s Rakouskem 11. prosince 1989. Československo mělo na hranicích s Rakouskem a SRN téměř 700 kilometrů ženijně technických překážek, první etapa se týkala asi 150 kilometrů hranic s Rakouskem. Nyní k tomu na facebookovém profilu přidala svou poznámku novinářka a bývalá poslankyně za ANO Jana Lorencová.

Otevření hranic? Listopad 89? Novinářka a politička šokovala
Foto: euroskop.cz
Popisek: Ilustrační foto
reklama

„Tak dnes je výročí bourání plotu se západem. Možná jsme zbytečně spěchali? Kdy začneme stavět?“ zeptala se Lorencová na svém facebookovém profilu.

O odstraňování zátarasů na hranicích s Rakouskem rozhodla federální vláda počátkem prosince, a to tam, „kde to vyžaduje rozšiřování turistického ruchu a styk pohraničních oblastí při zachování nezbytných potřeb obrany“. Na jihu Čech se v první etapě jednalo o okolí Horního a Dolního Dvořiště, Českých Velenic, Nové Bystřice a Slavonic, na jižní Moravě, kde se první etapa zaměřila na okolí všech pěti hraničních přechodů, například u přechodu Hatě u Znojma pohraničníci již od šesti hodin ráno odstraňovali čtyři kilometry pásu, který tvořily kůly s ostnatým a jiným drátem a protitankové betonové jehlance. Odstraňování „železné opony“ začalo i na Slovensku, a to v úseku o délce 31 kilometrů podél Děvínské Nové Vsi a Rusovců.

Ženijně technické zabezpečení mezi ČSSR a Rakouskem bylo dokončeno v roce 1953. Celý zátaras se skládal z ochranného plůtku s pomocnou signalizací, trasou telefonního vedení, z vnitřního kontrolního pásu a signální stěny ve tvaru T s výškou asi tři metry. V systému bylo nízké napětí 24 V a zkrat znamenal spuštění poplachu a výjezd pohraničníků. U zátarasu se nacházela asfaltová komunikace (tzv. signálka) a pěšinka kolem plůtku pro údržbu.

Lorencová svým textem zjevně narážela na migraci, k níž se vyjadřovala v minulosti. „Celou dobu posloucháme argumenty, co by kdyby, ale o tom, co bude, jestliže se tady uprchlíci usadí a jestli se nebudou chtít vrátit zpátky do zemí, odkud přišli, se nebavíme,“ uvedla v minulosti Lorencová. Vyjadřovala i své obavy z mužů s nabouchanými svaly, kteří si sem přivedou rodiny a už se nikdy nevrátí do zemí původu.

„Jak je možné, že tito muži, kteří mají se zbraní v ruce bránit svou zem, ze svých vlastí utíkají a nechávají tam rodiče, kteří jim zaplatí cestu do Evropy, i když musí leckdy prodat majetky?“ ptala se rozhořčeně.

„A tomu utečenci není ani blbé říct: ‚Já mladý, zdravý, který jsem měl bránit svoji zem, jsem tady u vás a postarejte se o mě‘,“ uzavřela .

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bobošíková? Tak to je otevřené vyhlášení války, bije na poplach senátor Smoljak. Zpražila jej novinářka ze slavné rodiny

22:11 Bobošíková? Tak to je otevřené vyhlášení války, bije na poplach senátor Smoljak. Zpražila jej novinářka ze slavné rodiny

Novinářce Lucii Groene Odkolek ruply nervy nad facebookovým výlevem senátora Davida Smoljaka (STAN),…