Před několika dny vyšla na světlo světa výzva českých vědeckých pracovníků a akademiků, která se jmenuje Vědci proti zbrojení. „Protože v tom, jak se přiznám, mám taky trošku prsty, tak mě zajímalo, jak na to budou reagovat oficiální média,“ otevřel první téma tohoto Týdne v médiích mediální analytik Petr Žantovský. O iniciativě se píše třeba v textu od ČTK, která si podle Žantovského neudržela věcný odstup, a pocítila potřebu ve své zprávě z 15. května vyjádřit postoj, že takové iniciativy, jako je tato petice, mívají idealistické osobní motivace a „slouží agresivním nedemokratickým režimům k zesílení jejich propagandy a ukazování demokratického světa jako nejednotného a slabého“. Poznámka o idealistických osobních motivacích je citací historika Rudolfa Kučery, pedagoga a ředitele Masarykova ústavu. Z historického pohledu nejsou podle Kučery podobné výzvy v demokratických zemích ničím novým. 

„Říká to zcela zjevně s úmyslem tato pacifistická hnutí relativizovat, ne-li přímo denuncovat, jako by na tom, že někdo chce mír, bylo něco špatného,“ komentuje to Petr Žantovský, podle kterého máme přesně od toho všechny nálepky typu „dezolát“ a „chcimír“. Z podobné duchovní kolébky je podle něj i vyjádření historika Rudolfa Kučery. Mediální odborník se pozastavil i nad tím, co dalšího v materiálech od České tiskové kanceláře našel: „ČTK nezklamala a informaci o výzvě vědců ihned vyvážila informací o nějaké petici, kterou podepsali lidé jako Tomáš Halík, Marek Orko Vácha, Milan Uhde a podobně, kteří podpořili vládu Petra Fialy směrem k posilování bezpečnosti a zvedání zbrojních výdajů.“ Jestliže někdo vyzývá k válce, tak to pro mě není autorita, říká mediální odborník, kterého zklamalo, že si ČTK v jeho očích nedokázala udržet objektivitu.

Z dalších reakcí na výzvu vědců proti zbrojení zmiňuje Žantovský tu, kterou našel v časopise Argument Ilony Švihlíkové, Adama Votruby a Veroniky Sušové-Salminen a zejména reakci na Britských listech z pera brazilského novináře Fabiana Golga, který dlouhodobě žije v České republice. „Myslím si, že velice přesně vystihl problém, proč vlastně taková výzva musela být napsána a proč má takto konfliktně vnímaný a pokřivený mediální obraz,“ vyzdvihuje Žantovský práci brazilského autora. „Golgo, jakožto člověk přicházející odjinud, je velmi zajímavý pozorovatel ve smyslu, že nahlíží na náš problém optikou své zahraniční zkušenosti. Je tedy docela smutné, že nám musí brazilský novinář připomínat, že jsme si v roce 1938 ozkoušeli důvěru v mocnosti, která byla zmarněna Mnichovem a přišla Hitlerova válka. Stejně tak v roce 1968 jsme si mohli ‚užít‘ vpádu ‚spřátelených‘ armád,“ říká mediální odborník.

Tím ale pokrytí mírové výzvy desítek českých vědců ze strany českých médií víceméně končí. „Suma sumárum, naše mainstreamová média tuto záležitost v podstatě vymlčela, jako kdyby nebyla,“ komentuje to Žantovský. Čtenářům ParlamentníchListů.cz doporučuje, aby navštívili třeba již zmíněné Britské listy a udělali si o výzvě obrázek sami. Znění výzvy a seznam signatářů zahrnujeme i do dnešního vydání Týdne v médiích