Platy učitelů? Největší problém tkví jinde... A politici musí mít vůli rušit školy, míní oceněná kantorka

13. 5. 2018 12:50

ROZHOVOR Ani zvýšení platů není dostatečná vábnička pro zasvěcení učitelské práci, míní oceněná pedagožka, podle které si prestiž vytváří každý kantor sám. Soňa Valušková z Chomutova, která stojí za nápady jako Psychologická olympiáda nebo Zdravotnické minimuzeum, v rozhovoru poodhaluje, jak jsou studentky a studenti připravováni na péči o muslimskou menšinu u nás. „Politici musí mít vůli zrušit nějaké školy. Pro odborné školy už žáci nezbývají,“ říká dále zkušená žena, zástupkyně ředitelky na střední a vyšší škole v Mostě, která sdružuje zdravotní, pedagogické obory a obchodní akademii. Zmiňuje také, jak se jednotná maturita (ne)projevila na vzdělanosti národa.

Platy učitelů? Největší problém tkví jinde... A politici musí mít vůli rušit školy, míní oceněná kantorka
Foto: archiv Soni Valuškové
Popisek: Soňa Valušková
reklama

Je problém sehnat vhodné pedagogy i poté, co jim bylo v listopadu plošně přidáno 15 procent tarifních platů? Vaše škola hledá učitele jakých aprobací?

Naše škola sháněla kvalifikované pedagogy s aprobací biologie, chemie, dramatická výchova, hudební výchova, výtvarná výchova a vyučující ošetřovatelských předmětů na zdravotnické škole. Ani zvýšení financí pedagogů o 15 procent z tarifních platů k nám do školy absolventy pedagogických fakult nenalákalo.

Přitom ministr školství Robert Plaga ve sněmovně 18. dubna řekl, že „vše ve školství je o financích“... Jsou tedy největším problémem školství platy učitelů a učitelek? Podle předsedy odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je to nedostatek učitelů, ale také jejich generační obměna...

V současné době ve školství vidím jako největší problém nedostatek učitelů, který právě souvisí s generační obměnou. Teprve na druhé místo bych dala platy učitelů.

Je to smutné a nespravedlivé, že tak zodpovědné povolání je nízko ohodnoceno, například ve srovnání s lékaři nebo právnickými profesemi.

Nepatří mezi problémy i to, že je dnes více středních škol, než je potřeba? Tolik, že i podprůměrný studijní typ se dostane na maturitní obor, kam ve skutečnosti nepatří?

Myslím si, že je mnoho středních škol, na kterých je již málo žáků. Kdo ovlivňuje počet středních škol? Politici. Politici by museli mít vůli nějaké školy zrušit, určité obory sjednotit do jedné školy. Například v Ústeckém kraji je sedm obchodních akademií. Samozřejmě žádná sama sebe nezruší, to by byla sama proti sobě. Již před pěti lety jsem dala na Odbor školství krajského úřadu Ústeckého kraje návrh na optimalizaci oborů na středních školách, které zřizuje kraj.

Dalším příkladem jsou gymnázia na Chomutovsku. Gymnázium v tomto okrese je v Klášterci nad Ohří, v Kadani, v Chomutově a nedávno vzniklé Městské gymnázium v Jirkově. Protože je jich tolik, nezbývají žáci na vzdělávání na odborných školách a do učebních oborů se pak již hlásí minimum.

Jsme v období maturit. Jaký je obecně váš názor na povinnou maturitu z „královny věd“, tedy z matematiky, od roku 2021? Jsou učební plány škol na tuto změnu připravené?

S povinnou maturitní zkouškou z matematiky souhlasím. Školní vzdělávací programy se průběžně na tuto situaci připravují, přidávají se hodiny matematiky do výuky. V rámci disponibilních hodin lze přeskupit hodiny jednotlivých předmětů.

Určitě je v pořádku, že výjimku mají zdravotnické, sociální a umělecké obory.

V čem spatřujete výhody, případně nevýhody Jednotné maturitní zkoušky?

Jednotná maturitní zkouška je pozitivní v tom, že všechny školy, všichni žáci mají v celé republice stejné podmínky. Jako nevýhodu vidím, že intenzivní vzdělávání ve 4. ročníku je ve druhém pololetí pouze dva měsíce. Celá zkouška je velmi náročná na organizaci chodu školy, na finance, na činnost vyučujících. A od té doby, co byly zavedeny Jednotné maturitní zkoušky, nějak nevidím, že by se vzdělanost národa zvýšila.

Loni se objevily stížnosti například u maturitních „slohovek“. Někdo reagoval, že by písemné práce úplně zrušil (zadání letošních slohovek zde, loňských zde). Přitom se jejich úroveň podle ředitele Cermatu rok od roku zhoršuje...

Slohové práce bych v žádném případě nerušila, vždyť každý občan dnes musí umět napsat žádost, stížnost, popsat danou situaci či vyjádřit svůj názor.

V letošním ani loňském zadání nevidím žádný problém. Nemám připomínky ani k centrálnímu hodnocení.

Učitelé i rodiče mají rozdílné názory na výuku předmětů, které reagují na změny ve společnosti, třeba multikulturalismus. Setkáváme se i s jiným než dosud známým pojetím imigrace. Někteří lidé jsou „hákliví“ na prosazování muslimských zvyklostí, zejména v otázce ženských práv a fungování rodiny. Jak toto vnímáte vy?

Já ani moji žáci nemáme kontroverzní postoje k výuce multikulturismu. V předmětech občanská nauka, ošetřovatelství a výživa v multikulturním ošetřovatelství se učíme o muslimských zvycích, o otázkách ženských práv a fungování rodiny. Učitelé i žáci přijímají informace bez potíží.

V rámci projektů Erasmus+ přijímáme skupiny studentů ze zahraničí a z naší školy pro změnu vyjíždí žáci a studenti do Německa, Francie, Holandska, Irska a na Island. Náš pohled na výběr hostitelských zemí se nezměnil, i když se změnila geopolitická situace.

Pacienti a pacientky vyznávající islám mají z důvodu své víry některé věci zakázané nebo přikázané – například jim náboženství nedovoluje pitvu, transplantace orgánů z mrtvého těla bez souhlasu, dále mají jiná hygienická pravidla, rituální mytí či postoj ke stravě nebo ošetření personálem stejného pohlaví... Jak se projevuje vyšší poměr muslimských menšin v osnovách zdravotních oborů?

Někteří se setkávají s těmito menšinami při praktickém vyučování v nemocnici. V prvních ročnících na zdravotnické škole se v předmětu Výchova ke zdraví učí žáci o partnerských vztazích a lidské sexualitě - zde je probírána i otázka ženských práv.

Na vyšší odborné škole ve třetím ročníku jsou předměty etika a filozofie, multikulturní ošetřovatelství a volitelný předmět Výživa v multikulturním ošetřovatelství. Tyto otázky se probírají i v dalších tématech jako je ošetřovatelský proces a potřeby člověka, komunitní ošetřovatelství.

V rámci programu AFS u vás studují zahraniční studentky, letos je dívka z Thajska. Proč studuje právě v České republice?

Naše zahraniční studentka se jmenuje Nichakorn Thamronguitsava, nicméně jí všichni říkají Mook. V Thajsku studuje spíše všeobecné vzdělání zaměřené na matematiku a přírodní vědy. Nejvíce ji baví matematika a angličtina, kterou by jednou velmi ráda učila. Mook se k nám dostala prostřednictvím programu AFS, který nabízí studentům zahraniční studium a pobyt v hostitelských rodinách. Byla vybrána naší učitelkou Mgr. Dluhošovou do rodiny paní Zajíčkové, která má jazykovou agenturu na farmě v Braňanech. Proto také byla Mook vybrána tam, protože ve svém životopise uvedla, že miluje angličtinu a chce ji jednou učit, jak jsem již zmínila. 

Thajka se zástupci mostecké školy.

V současné době je tu Mook už devátý měsíc a je zde nadšená. Je nadšená spolužáky, kteří jsou k ní velmi vstřícní. Také je nadšena množstvím volného času, jelikož v Thajsku jsou ve škole do sedmi a nemá žádný volný čas. Ve svém volném čase proto pomáhá v jazykové agentuře, jezdí na koni na farmě v Braňanech a pomáhá jako dobrovolník v kojeneckém ústavu. To vše má v rámci plnění DofE Award (Cena vévody z Edinburgu). 

Během pobytu na naší škole se Mook naučila hrát na kytaru (chodí se třetím ročníkem). Také už umí a rozumí základní české konverzaci. Je dokonce schopna překládat české věty do angličtiny.

Vnímá tato cizinka naši zemi jako xenofobní?

Tím, že se setkala s vřelým přístupem spolužáků, tak Českou republiku nevnímá xenofobně, ačkoliv ji mrzí, že se ji lidi ptají, zda je vietnamské národnosti. Nicméně, nevnímá to nijak negativně. 

Letos v březnu jste obdržela Cenu náměstka hejtmana Ústeckého kraje za významný přínos ve školství. Změnila se podle vás prestiž a výchovný dopad učitelů ve srovnání s dobou před revolucí?

Prestiž učitelů bych nerozdělila na dobu před a po revoluci. Prestiž si podle mne vytváří učitelé sami, individuálně každý učitel sám. Záleží, jaké má vědomosti, dovednosti, vztah k žákům, ale i k rodičům.

Bohužel, negativní pohled na učitele vytváří hlavně média. Pozitivnímu hodnocení učitelů se přikládá velmi malá pozornost.

Považujete za dobré, že vláda v demisi schválila slevy na jízdné pro studenty a seniory, i když jde o 400 milionů převedených z rozpočtu ministerstva školství?

Myslím si, že schválení slev na jízdné pro studenty a seniory je správné. Věřím, že rozpočet MŠMT pro příští rok bude navýšen.

Cena náměstka za významný přínos ve školství se letos udělovala poprvé na základě nominací ředitelů, pedagogů i široké veřejnosti. Soňa Valušková (vpravo) byla oceněna v kategorii Střední školy. Foto: archiv Ústecký kraj


Rodačka z Chomutova (* 1958) má pedagogické i školské manažerské vzdělání, většinu svého profesního života působila na Střední zdravotnické škole v Chomutově – jako učitelka, výchovná poradkyně, metodička primární prevence, následně i zástupkyně ředitele a ředitelka. Je autorkou celostátní Psychologické olympiády, založila Zdravotnické minimuzeum. Věnuje se také publikační činnosti, organizuje Středoškolskou odbornou činnost. V současnosti je zástupkyní ředitelky několika sloučených škol: Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola, Střední zdravotnická škola Most, příspěvková organizace. V Chomutově v roce 2011 založila Studentský parlament, který šest let při magistrátu města vedla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A jejda! Ombudsmana Křečka podpořily „známé firmy“ z Brna. To zase bude řev

18:26 A jejda! Ombudsmana Křečka podpořily „známé firmy“ z Brna. To zase bude řev

Brněnské seskupení, které se nazývá Slušní lidé, na sociálních sítích podpořilo nově zvoleného ombud…