Poslanci mají komisi proti hybridním hrozbám. Langšádlová a Farský odkryli, čeho v ní chtějí dosáhnout

29.07.2020 15:41 | Zprávy
autor: vef

Sněmovní komise proti hybridním hrozbám se zaměří na podzimní krajské volby, ale třeba také na bezpečnost 5G sítí. Českému rozhlasu Plus to řekl její člen, Robert Králíček z hnutí ANO. Podle něj ale Česko potřebuje instituci, která by hybridní hrozby řešila i na úrovni státu. Samotná komise má jmenovaných všech 9 členů, svého předsedu si zvolí v září.

Poslanci mají komisi proti hybridním hrozbám. Langšádlová a Farský odkryli, čeho v ní chtějí dosáhnout
Foto: Partie TV PRIMA
Popisek: Jan Farský

Česku stále chybí jedna zastřešující instituce pro vyhodnocování hybridních hrozeb, říká členka komise Helena Langšádlová z TOP 09. „Budeme naléhat na to, aby vlastně právě byla jedna instituce, pokud možno na úrovni Úřadu vlády, která by koordinovala hybridní hrozby,“ podotkla Langšádlová. 

Dalším členem komise je již zmiňovaný Robert Králíček (ANO). „Někdo, kdo by byl koordinátorem, kdo by vlastně sdílel ty informace a samozřejmě by dával doporučení třeba premiérovi, vládě k dalším opatřením, ale i Sněmovně,“ řekl k roli instituce Králíček. Hybridní hrozby propojují různé metody, jak protivníka oslabit. Strategii České republiky vůči hybridním hrozbám má zpracovat Ministerstvo obrany. Za úkol to má od roku 2016. Strategie ale stále chybí. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) však potvrdil, že se na ní pracuje. Kdy bude hotová, však neví. 

Komise se chce také zaměřit na letošní podzimní krajské volby, dodává Králíček. „Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme dnes o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí, a to jsou věci, kde samozřejmě některé státy mohou mít zájem ovlivnit mínění v České republice, takže určitě budeme reagovat na ty vzniklé kauzy, které třeba se mohou objevit v rámci krajských voleb,“ sdělil Králíček. Vznik komise kritizovali komunisté, podle nichž je taková komise zbytečná. I přesto tam má KSČM svého zástupce – Jiřího Valentu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

EU by měla změnit postoj k Rusku, říká Drulák

21:16 EU by měla změnit postoj k Rusku, říká Drulák

Bývalý diplomat a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák v rozhovoru pro Startitup mluvil o fanatismu…