Zdeněk Koudelka polemizuje s názorem předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že ministr spravedlnosti je povinen jmenovat vrchního státního zástupce, kterého mu vybere nejvyšší státní zástupce.
Připouští, že až do roku 1993 fungoval v ČR model prokuratury, ve kterém měl generální prokurátor pozici samovládce. Tento systém, vycházející ze sovětského modelu, však byl v roce 1994 zrušen právě kvůli obavě z koncentrace moci v rukou generálního prokurátora.
„Nástrojem dělby moci ve veřejné žalobě je, že na jmenování vedoucích státních zástupců se musí shodnout dva subjekty. Většinou ministr s navrhujícím vyšším vedoucím státním zástupcem či ministr a vláda při jmenování nejvyššího státního zástupce,“ píše Koudelka.
Ministr je jako člen vlády odpovědný Poslanecké sněmovně, kdežto nejvyšší státní zástupce tuto odpovědnost nemá. Proto prý každý, kdo označuje právo člena vlády pouze jako formální, přenáší tím odpovědnost na někoho, kdo vůbec nemá vazbu na zastupitelský orgán, který je základem ústavního systému.
„To je tunelování parlamentní demokracie. Žádný orgán si nemůže uzurpovat moc, kterou mu ústava či zákon nedává,“ varuje právník, kterého letos prezident Václav Klaus navrhoval do Ústavního soudu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
