„Na straně jedné je to určitě největší událost našich životů tohoto typu. A nejen našich. Řekl bych i lidí o kousek starších než my. Sto let od epidemie španělské chřipky tady nic srovnatelného nebylo. Takže je to mimořádný fenomén, který nelze bagatelizovat. K tomu dávám tři vykřičníky. Na druhé straně jako ekonom, který žije nikoliv v absolutních soudech, ale v soudech relativních, vím, že základem lidského rozhodování je trade-off. Tedy, že v každém našem rozhodování vždy platí neodstranitelný vztah něco za něco. Je to věčné dilema. A v něm se nyní v opravdu velké míře ocitáme,“ prohlásil Klaus.

Vláda přijímá restriktivní opatření v boji proti koronaviru. Podle Klause je však otázkou, zda tato opatření opravdu natolik pomáhají v boji proti koromaviru, aby to ospravedlnilo ohromné ztráty, které tato opatření vyvolají. Velké firmy to přežijí, ale malé dodavatelské firmy nebo živnostníci padnou. Kancléřka Angela Merkelová a její vláda v posledních letech hospodařili natolik zodpovědně, že Německo má teď rozpočtové rezervy, které může využít v krizi. My ale takové rezervy nemáme. Klaus to klade za vinu ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) a jejímu údajně rozhazovačnému počínání.

„Ale my bohužel tuto možnost nemáme. Kvůli maláčovské revoluci v naší finanční politice. Ač paní Maláčová není ministryní financí a ač se této revoluci ministryně financí Schillerová myslím docela pěkně brání. A já jí v tom moc fandím. Takže kvůli maláčovské finanční revoluci jsme si vybrali všechny potenciální rezervy. Je třeba to říci takto brutálně a takhle nahlas. A ať před námi nikdo nešermuje číslem, jak málo procent představuje dluh ve vztahu k našemu HDP,“ upozornil exprezident.