Prezident republiky Petr Pavel 1. září podepsal novelu zákona o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla odchodu do předčasného důchodu a zpomaluje tempo valorizace penzí.
Úvahy o podání ústavní stížnosti
Opoziční hnutí ANO nyní uvažuje o ústavní stížnosti. „Precizujeme to. Dáváme si dohromady všechny plusy a mínusy, ale je pravděpodobné, že tak skutečně učiníme. To je aktuální stav,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) na otázku o chystané druhé ústavní stížnost týkající se důchodové novely.
První ústavní stížnost byla hnutím ANO podána v květnu tohoto roku. Havlíček v Otázkách Václava Moravce nedokázal říci, kdy se bude druhá ústavní stížnost podávat, připomněl však, že první ústavní stížnost byla podaná v řádu dvou až tří měsíců. „Ono to skutečně není tak úplně triviální. Dáváme to dohromady s ústavními právníky a musíme to připravit tak, aby byla slušná šance, že to dopadne,“ uvedl Havlíček.
„Vnímáme, že podobně jako my, prezident má vysoký stupeň pochybnosti,“ řekl Havlíček. Tím, že prezident novelu podepsal až 1. září, její účinnost posunul až od 1. října. Vláda původně chtěla, aby zákon vstoupil v účinnost již od 1. září, k tomu by ji však prezident musel podepsat nejpozději 31. srpna.
Zároveň Havlíček prohlásil, že výhrady opozice jsou podobné těm, které měl k novele i prezident Petr Pavel, který některé výhrady přednesl i ve svém prohlášení. „On to mohl vetovat, on to mohl nepodepsat, ale tak jak to udělal – tzn. ještě večer 31. srpna tvrdil, že s tím má zásadní problém, ale pak to podepsal –, tak se nedivím panu vicepremiérovi Jurečkovi, který říká: Tak proč už to nepodepsal o pár hodin dříve. Protože to bude představovat určitou ztrátu. Neumím říci, zda to budou ty 4 miliardy, jak tvrdí pan vicepremiér, ale v každém případě si myslím, že to (prezident) šťastně neudělal. Ale to neznamená, že bychom nesouhlasili s panem prezidentem s těmi pochybami, které měl. Ty jsou jednoznačné a hodně se podobají těm našim,“ zdůraznil místopředseda hnutí ANO.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
S tím, že ústavní stížnost je namístě, souhlasí i expremiér Vladimír Špidla ze SOCDEM. „Myslím si, že ano, a myslím si, že ta přechodná ustanovení se dala udělat technicky daleko lépe. Například postupem, který je uplatňován při prodlužování věku odchodu do důchodu,“ zmínil Špidla s tím, že pokud by byl nástup pozvolnější například tím, že by se každý rok prodlužoval věk o kratší dobu, odpadla by pravděpodobně i velká řada ústavních námitek.
„Pravděpodobnost, že uspějí (s ústavní stížností), rozhodně není nulová, opravdu není malá. V takovém případě se situace důchodců zlepší. Podle mého názoru to za to stojí. A využít ústavního práva v odůvodněné situaci je něco, co člověk má udělat, nikoliv příliš váhat,“ řekl s tím, že sice jen „soud zná pravdu“, ale vychází ze své osobní zkušenosti, takže oba dva návrhy mu nepřijdou plané.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Stabilizace důchodového systému
Kriticky se Jurečka vyjádřil i k opozičnímu argumentu, že by novela mohla mít v jedné oblasti vliv na vyšší výdaje na státní rozpočet. „Protože v té oblasti narovnáváme diskriminaci, která tu dneska je. Že prostě při mimořádných valorizacích rostou důchody nadprůměrných a vysokopříjmových důchodců rychleji, na úkor těch podprůměrných a nízkopříjmových,“ vysvětlil ministr a dodal, že v této věci vláda napravuje „nespravedlnost“ a „křivdu“.
„Celkově ta novela vede k tomu, abychom stabilizovali důchodový systém a aby bylo i na důchody dnešních důchodců, jejich vnoučat a jejich dětí,“ i k tomu směřuje dle Jurečky celé úsilí o tuto novelu zákona. „Zároveň celkově snižuje dlouhodobé výdaje systému zhruba o 0,5 až 0,6 procenta HDP a vede ke stabilitě důchodového systému,“ prohlásil.
„Není pravdou, že naše důchody jsou nefinancovatelné,“ odporoval Špidla. Podle Národní rozpočtové rady by v kritické situaci bylo třeba na důchody dávat 12 % HDP oproti současným 8 až 9 % HDP. Otázkou tedy podle Špidly je, zda je stát ochoten těch 12 % HDP na důchody poskytnout. Doplnil též, že řada dalších států to snáší i dnes a dlouhodobě bude HDP v České republice narůstat rychleji nežli počet důchodců.
Systém by i z toho důvodu Špidla neměnil. „Na ten systém bych v daném okamžiku nesahal, protože to, co je předvedeno, je mimořádně brutální,“ poznamenal Špidla. Nová pravidla pro předčasné důchody obsahují zkrácení možnosti odejít do penze z 5 na 3 roky, vyšší krácení předčasného důchodu, podmínku placení odvodů 40 let místo 35 let a zrušení valorizací zásluhové části do doby řádného důchodového věku.
Jeden pracující člověk na jednoho důchodce
V reakci na Špidlovo prohlášení, že důchodová reforma není potřeba, Jurečka ukázal tabulku zobrazující počet osob pracujících na jednoho důchodce v průběhu let. V roce 2002 to byly tři pracující osoby na důchodce, v roce 2030 už jen jedna a půl osoby a v roce 2050 pouze jedna osoba. Důchodová reforma je proto podle ministra důležitá i kvůli demografické změně v České republice způsobené poklesem porodnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
gusta
