Profesor Höschl šokoval: Pravda o USA. Kolegyně volila Trumpa, raději pak...

21. 11. 2020 6:51

Psychiatr Cyril Höschl v pořadu Kupředu do minulosti poukázal na dilema mezi svobodou a ochranou zdraví. „Nesvoboda s sebou nese stejně velká a nebezpečná rizika, byť jiná než ta, která naopak přináší neregulovaná svoboda, která končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ myslí si odborník. „Profesoři, kteří nehlásají to, co chtějí studenti slyšet, tak byli levicovými studenty vyhnáni z univerzit podobně, jako u nás profesoři Vočadlo nebo Václav Černý po únorovém puči 1948,“ upozornil psychiatr na problém Západu.

Profesor Höschl šokoval: Pravda o USA. Kolegyně volila Trumpa, raději pak...
Foto: Repro Youtube
Popisek: Psychiatr Cyril Höschl
reklama

Anketa

Kdo byl lepší ministr zdravotnictví?

hlasovalo: 11599 lidí

Hostem pořadu Kupředu do minulosti byl psychiatr Cyril Höschl. Martina Kociánová se na úvod svého hosta zeptala, zda se zabýval možností, kdy někdo, kdo se nenechá naočkovat proti koronaviru, bude mít omezenější možnosti svého společenského působení. „Když mluvím o koronaviru jako o fenoménu, a o tom, co rozjel, tak kam to až může dojít? A je toto chimérická úvaha?“ zeptala se.

„To je úvaha, která ukazuje na důležitost dilematu, jež bylo jedním z hlavních témat tohoto rozhovoru, tedy dilematu mezi svobodou, a potřebou ochrany před nepřítelem, v tomto případě koronavirem, a mírou, do jaké jsme ochotni vzdát se své svobody, a nechat ze sebe udělat ovce za to, že budeme uchováni, a vyhneme se rizikům. Ale přijdou jiná rizika, protože nesvoboda s sebou nese stejně velká a nebezpečná rizika, byť jiná, než ta, která naopak přináší neregulovaná svoboda, která končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ odpověděl psychiatr.

 

„Ochota lidí nechat se sledovat, tak říkajíc kvůli ochraně našeho zdraví a zdraví svého okolí, také nabrala na obrátkách. Někde se lidé nechají trasovat dobrovolně, ale třeba v Izraeli z toho udělali povinnou věc, a stejně jim to nepomohlo, protože druhá koronavirová vlna se v Izraeli rozjela opravdu pořádně,“ navázala další otázkou o dilematu mezi ochranou zdraví a svobodou Kociánová.

Prý je však vždy omyl, když se člověk dostane jako sociální inženýr do božské pozice a pod pocitem toho, že ví, jak by věci měly fungovat, je začne regulovat. „Toto platí jen do určité malé míry, čili drobné sociálně inženýrské krůčky, jako netahat čerta za ocas, nepovolovat shromaždiště, která jsou evidentně v líhni infekce, a vedou k jejímu explozivnímu šíření, to všechno je rozumné. Ale ve chvíli, kdy to jde za hranici evidence a zdravého rozumu, a začne to expandovat jako restriktivní systém sám o sobě, tak to začne být ne jenom nesmyslné, ale i nebezpečné,“ vysvětlil.

Fotogalerie: - Národní 2020

Národní třída 17.11.2020
Národní třída 17.11.2020
Národní třída 17.11.2020
Národní třída 17.11.2020
Národní třída 17.11.2020
Národní třída 17.11.2020

„Náš život je průchod mezi Skyllou svobody a Charybdou bezpečí. Podobně si to můžeme představit na modelu, jak je to se svobodou, legislativou a kriminalitou. Když vyhlásíte stanné právo, jak tomu bylo třeba za války, zákaz vycházení po určité hodině, a kdo vyjde na ulici, bude zastřelen, když to přeženeme, tak kriminalita, pouliční krádeže aut nebo rozbíjení výkladních skříní klesne na nulu, protože kdo vyjde na ulici, bude zastřelen. Ale chceme takovýto svět bez kriminality, kde není zlodějů, ani vražd? A když to naopak úplně pustíte, nebudete nikoho trestat, ať si každý dělá, co chce, tak proporce těch, kteří toho budou zneužívat, a budou parazitovat na slušnějších lidech, bude nesnesitelně velká. Někde mezi tím existuje kompromis. A podobné je to i v případě protiepidemických opatření,“ připomněl odborník.

Za největší nedbalé trendy ve společnosti vidí Höschl jak mediálně šířenou paniku kolem koronaviru, hlavně sklon k totálnímu netolerantnímu myšlení, které se prý šíří primárně v anglosaském světě, často údajně na univerzitách. Tam se prý málokdo opováží odklonit od mainstreamu. „Profesoři, kteří nehlásají to, co chtějí studenti slyšet, tak byli levicovými studenty vyhnáni z univerzit podobně, jako u nás profesoři Vočadlo nebo Václav Černý po únorovém puči 1948. Atmosféra v takovéto společenské epidemii propadá levicově totalitnímu bludu, který se začíná šířit po anglosaském světě, a jeho nebezpečnost ještě není řádně dohlédnuta. A těchto případů, které jsou zatím anekdotické, ale už velmi varovné a výstražné, přibývá. Netolerance a neschopnosti diskuse, která spočívá v tom, že kdo nesdílí náš názor, má mlčet, nebudeme mu oponovat, nebudeme argumentovat, ale zcenzurujeme ho, nebudeme ho publikovat, článek stáhneme, škrtneme, nemá tady co mluvit. Toto je začátek konce, svobody jsou tímto ohroženy daleko více, než tím, že máme roušku, to ještě zaplať Pánbůh za to,“ myslí si psychiatr.

Anketa

Dělá prezident Zeman svou práci dobře? (Ptáme se od 18.11.2020)

80%
20%
hlasovalo: 19473 lidí

Moderátorka interpretovala výzkum od německých výzkumných agentur, které říkaly, že kolem 60 procent populace nedává najevo, co si ve skutečnosti myslí. Prý to je pořád dobré, jelikož by bylo horší, kdyby se ten výzkum nesměl zveřejnit. Podobný výzkum měl vyjít i v USA a tam dokonce dvě třetiny lidí neříkají, co si sami myslí. „Co to udělá s námi, když vlajková loď demokracie poměrně drsně narazila?“ chtěla vědět Kociánová.

„Já jsem byl poprvé překvapen, protože jsem také do Ameriky vstoupil v přesvědčení, že to je Mekka důrazu na individuální svobodu, individuální práva jednotlivce včetně práva se bránit a včetně ústavy, která byla vzorem pro mnoho demokracií ve světě. A byla to Mekka všech ztroskotanců a zoufalců z celého světa, kteří se tam, všichni Ameriku kritizovali, pořád hrnou. Nestojí se před tureckou nebo libyjskou ambasádou, ale vždy před americkou ve snaze se dostat dovnitř. A najednou jsem zjistil, že tato vlajková loď svobody začíná být protknuta atmosférou, kterou jsme si odtud neuměli úplně představit, atmosférou jakési falešné pruderie. Když jsem tam jednomu kolegovi začal říkat nějaké anekdoty o blondýnách, a tak podobně, jako se lidé tady ohlíželi při nějaké protistátní anekdotě, aby ho někdo neslyšel, protože by z toho mohl být obrovský malér, a nechme teď stranou meritum věci, se ohlížel on, a to mě zarazilo.

Fotogalerie: - Fantomas se zlobí

Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...
Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...
Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...
Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...
Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...
Protest proti anticovidovým opatřením vlády o výro...

A nyní to došlo ještě dál. Psala mi americká kolegyně, která, mysleme si o tom, co chceme, je voličkou Trumpa, republikánkou, což může říct už jenom některým českým přátelům. A u ní ve městě, kde bydlí, sousedé to nesmí vědět, protože by tam měla peklo, a už by s ní nikdo nemluvil. Pro politický názor, nechme stranou, do jaké míry oprávněný, ale bylo zřejmé, že se v této zemi něco děje se svobodou, v zemi, kde mít svůj politický názor bylo samozřejmé, a kde hovořit o svých preferencích nepatřilo k bontonu, protože každý měl právo na své svobodné rozhodnutí, na své osobní preference a názory. A najednou už toto právo ztrácí,“ popsal dlouze psychiatr.

V Česku prý však ten trend není tak špatný. Avšak je možné, že i zde budeme následovat ten západní. „Stále chovám naději, že u nás tento trend narazí na zásadní bariéry, které v některých západních společnostech historicky nejsou přítomny. Čili že všechno zlé je pro něco dobré, a že české, malé buranství a švejkovství, které jsme vždy s pocitem méněcennosti považovali za svůj velký nedostatek, oproti vyspělým společnostem, můžeme použít jako hráz šíření těchto ideologických nesmyslů. Samozřejmě, můžete oponovat, že jsme nebyli schopni postavit hráz ani šíření komunistických ideologií. Na druhou stranu, situace současného světa je přece jenom jiná, právě vinou toho, o čem jsem se zmínil, tedy, že se informace naprosto svobodně a masově šíří, takže je otázka, jestli nám tento amalgám neskýtá přece jenom nějakou naději, že bychom se mohli trochu ubránit a že by se to tady nemuselo setkat s takovou odezvou. A že tak, jak se svět vždy polarizoval, může vývoj v jedné části vést k opačnému vývoji než v jiné,“ myslí si.

K tomu, abychom dokázali odolat levicovému pochodu institucemi či tlaku na omezování svobody slova, je prý třeba dětem vštěpovat kritické myšlení, ovšem nepotlačovat jejich osobnost a názory, spíše je korigovat argumenty a naučit je, aby i ony korigovaly své argumenty. „Pěstovat to, co se zdá být velmi neproduktivní, jako je kultura, četba, hudba, výtvarné umění, což nesmírně obohacuje a utváří hodnotový svět, který je jakýmsi lešením integrity naší vlastní psychiky. A může nám také uspokojit potřebu smyslu života a smyslu bytí, protože přináší radost. A vždy rozsvítit červenou kontrolku, a nepodlehnout mámení jakékoliv sebelíbivější autoritativní ideologie, která slibuje, že za nás vše vyřeší,“ uzavřel Höschl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tle
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bral i půl milionu měsíčně... Teď herec Petr Rychlý ztrácí práci a prý neví, co bude

20:05 Bral i půl milionu měsíčně... Teď herec Petr Rychlý ztrácí práci a prý neví, co bude

Není snad v České republice profese, která by nebyla covidem-19 nějakým způsobem ovlivněna. Zasažení…