Profesor Přibáň hned na úvod říká, že když se ministr financí Miroslav Kalousek pouští do kritiky policie a používá expresivní výrazy typu policejní provokace estébáckého charakteru, neuvědomuje si, že tím kritizuje celý politický systém. I pokud bychom totiž skutečně byli svědky policejní manipulace, je za to zodpovědná především vláda, která odpovídá za policii.
Největším proviněním Kalouska je podle Přibáně to, že vůbec volal vyšetřovateli v kauze CASA a policejnímu prezidentovi, i s přihlédnutím k tomu, že i chování prezidenta Lessyho vzbuzuje jisté pochybnosti.
"Už to, že ministr Kalousek volal vyšetřovateli - bez ohledu na to, jestli během toho padla ta zastrašující slova -, je samo o sobě tak skandální, že by měl ministr rezignovat. To se prostě nesmí vůbec stát. Nechápu, jak mohlo pana Kalouska napadnout kontaktovat vyšetřovatele věci, ve které veřejně deklaruje, že na ní má stranický i osobní zájem," je přesvědčen Přibáň.
I Lessyho chování je podivné
Právní expert ale připouští, že i Petr Lessy pochybil, když se nezachoval stejně jako vyšetřovatel Mazánek. Měl hned po telefonátu ministra sepsat úřední záznam. "Mazánkovo jednání je nejen správné, ale naznačuje vysokou míru byrokratické kultury policie. Na rozdíl od jejího prezidenta," chválí postup vyšetřovatele.
Právě teď můžeme pozorovat, jak demokracie funguje
Podle Přibáně je ale větším rizikem pro demokracii shoda a souhlas než spor. Pokud se v parlamentní demokracii klade přílišný důraz na shodu a domluvu za každou cenu, jak jsme toho byli svědky během opoziční smlouvy, stane se systém totálně zkorumpovaným a nedůvěryhodným. To se prý nyní mění.
"Ano, míra korupce je hrozná, ale zároveň platí, že česká společnost má nyní vůbec poprvé možnost pociťovat, jak vypadá demokracie jako soupeření a spor mezi vládou a opozicí. Dobře je to vidět právě na telefonátech ministra Kalouska, kdy opozice vládu nekryje, ale tvrdě ji konfrontuje, a to přesně tam, kde by to měla dělat - na parlamentní půdě a jednáních bezpečnostního výboru. Z tohoto hlediska dnes prožíváme pozitivní dobu demokratického konfliktu," vysvětluje Přibáň.
"Režim je - přes všechny slabosti politických stran - stabilní, dochází ke střídání opozice a koalice u vlády. Justice a část policie fungují nezávisle, a dokonce se stále více odvažují řešit i politicky nepříjemné kauzy. A to přes všechny snahy politických a hlavně hospodářských elit podmanit si policii a justici. To je přece strašně důležitý posun," dodává.
Poslanci pochopili význam imunity
To, že sněmovna vydala Parkanovou trestnímu stíhání nesouvisí nijak s její trestní odpovědností nebo její vinou či nevinou, to ukáže další vyšetřování a soud. "U paní Parkanové jako by poslanci pochopili, že imunita neslouží k ochraně před jakýmkoli stíháním, ale jen k tomu, aby byla uplatněna, když by policejní žádost nějak narušovala samu podstatu parlamentarismu a ústavní principy země," říká v rozhovoru pro Respekt profesor Přibáň. Dobrou zprávou ze sněmovny je prý to, že většina poslanců hlasovala pro vydání Parkanové. Dali tak totiž najevo, že se domnívají, že u nás k policejní manipulaci nedochází a že justice je nezávislá.
Změnu chápání imunity ze strany poslanců nastartovala klesající důvěra veřejnosti. "Poslanci si uvědomili, že pokud budou nadále trvat na široce koncipovaném a vykládaném institutu imunity, budou stále více ztrácet důvěryhodnost před svými voliči, kteří si pak budou myslet, že parlament využívají jen k tomu, aby je nikdo nemohl potrestat," vysvětluje.
Nový zákon je důležitější než Bradáčová
Rozčarování z toho, jak funguje stranická demokracie v Česku je podle něj jedním z důvodů, proč justice vyvíjí tlak vyšetřovat roky odložené korupční případy. "A druhá věc spočívá v tom, že v rámci státního aparátu a především justice dorostla generace lidí, kteří nejsou spojeni a privatizačními kauzami, nejsou napojeni na politiky, na nejrůznější lobby a už si uvědomují, že jejich profese a kvalita práce je zcela odvozena od stupně nezávislosti, kterou si udrží," myslí si Přibáň.
Důležité je podle něj to, aby se dlouhodobě profesně erudovaní a občansky způsobilí lidé dostali na správná místa nebo na nich zůstali. "Přiznám se ale, že zatímco si všichni personifikují kroky nového ministra spravedlnosti do jmenování Lenky Bradáčové do čela vrchního zastupitelství, já mám ještě větší obavy o to, zda projde zákon o státním zastupitelství, který je mnohem důležitější, než jestli se na konkrétní místo dostane konkrétní osoba," vysvětluje a dodává, že ten zákon je důležitý právě proto, abychom politiky odřízli od vlivu na fungování státního zastupitelství. Ačkoli musí být nastaveny pojistky, aby nedošlo k zneužití pravomocí, které by se koncentrovaly v rukou špiček státního zastupitelství.
Spoléhám na pud sebezáchovy
Další vývoj zdejší demokracie odhaduje optimisticky. "Spoléhám na to, že největší politické strany na levici i pravici budou mít sebezáchovný pud. A že tím, že už jsou jen dva roky do voleb, se ty strany neodváží zásadně vystoupit proti vzedmutému a stále sílícímu tlaku na posilování nezávislých institucí demokratického státu a stíhání korupčních praktik," uzavírá svůj rozhovor Jiří Přibáň.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
