Profesor Prymula o boji s koronavirem: Doufám, že je to dáno i rasou

11.04.2020 14:52

Profesor Roman Prymula vysvětlil, jak se posunul jeho názor v oblasti promořování populace. Naznačil také, že v Německu mají relativně vysoký počet lidí, kteří prošli nemocí covid-19, ale relativně málo jich zemřelo. Podle Prymuly by to mohlo souviset i s rasou. „Já doufám, že je to dáno i rasou. My máme tady asi třetinu Germánů v podstatě ve společnosti, takže já doufám, že ten počet mrtvých by neměl být tak vysoký, jako je v těch jižních zemích,“ vyjádřil naději Prymula.

Profesor Prymula o boji s koronavirem: Doufám, že je to dáno i rasou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví
reklama

Jak to profesor Prymula myslel s promořováním? Změnil názor?

Tady zřejmě došlo k dezinterpretaci, protože to, v čem, jsem korigoval názor, to je rozšíření toho viru. Já jsem si myslel na základě zkušeností z té lodi (výletní lodi u japonských břehů), že může být nakaženo asi 15 procent lidí, ale potom, jak dochází k šíření té nemoci v domovech důchodců, tak to může být 60 až 70 procent v té populaci, v tom já jsem korigoval názor. To, že my se budeme nějakým způsobem logicky s tím virem kontaktovat a že tady bude narůstat populační imunita, to je nevyhnutelné,“ zdůraznil Prymula v rozhovoru pro server iDNES.cz. „Ale že bychom se vydali britskou nebo švédskou cestou, tak to určitě myšleno nebylo,“ dodal ještě.

Poté nastínil různé scénáře. Může to být tak, že se v průběhu dvou až tří let s tou nemocí potká asi 70 procent populace. Data z Islandu prý totiž ukazují, že na každého člověka s jasnými příznaky nemoci covid-19 připadá nejméně jeden, který příznaky nemá, takže tím onemocněním si projde řada lidí.

Jiná situace by nastala, kdyby se podařilo nalézt vakcínu – pak ji využije takřka celý svět a problémy s koronavirem pominou. „Nicméně, jsem trochu skeptický v tuto chvíli, protože vývoj té vakcíny není tak rychlý, jak se čekalo, a bohužel tady máme zkušenosti s takovými viry, jako byl HIV, kde se ta vakcína hledá 30 let a zatím se jí nepodařilo nalézt,“ upozornil dnes asi nejznámější český epidemiolog.

Situaci může ovlivnit i nalezení nějakého léku na nemoc covid-19, ale zatím se nepodařilo najít jeden jediný lék, u kterého bychom mohli říct: ano, tento lék funguje na nemoc covid-19, byť se v tuto chvíli pracuje s několika nadějnými léky. V České republice všechny budou na předpis, protože jde o léky, které by za jistých okolností mohly pacientům uškodit. Proto musí být vydávání léků i léčení pacientů pod kontrolou lékařů.  

Prymula proto všechny občany nabádá k obezřetnosti, vyzývá je, aby dodržovali hygienické zásady, aby si dávali pozor na davy, kde je vyšší pravděpodobnost nakažení. „Ona je to tikající bomba, a ten virus je velmi infekční. V tomto já bych byl velmi obezřetný,“ trval pan profesor.

S obavami hleděl na cesty velkého množství lidí do hobby marketů. Následky tohoto nezodpovědného chování možná v České republice uvidíme za 10 či 11 dní. Hrozí, že nám může výrazně narůst počet nemocných. „To chování lidí mně v tuto chvíli připomíná pocit ‚dobře, zvítězili jsme a už nic nebude‘. Ale bohužel to tak není. Ten virus tady je,“ zvedl varovný prst epidemiolog.

Dokud nebudeme mít lék a vakcínu, budeme si prý muset zvyknout na to, že tu stále budeme mít několik tisíc nemocných, které budeme léčit, a ostatní lidé budou muset být dlouhodobě obezřetní. Lidé si budou muset víc mýt ruce, tolik se nezdržovat pospolu, zkrátka dávat si pozor. Taktéž budeme muset dlouhodobě nosit roušky. „Pokud nebudeme mít vakcínu nebo lék, tak ty roušky možná budeme muset nosit déle, než nám bude milé,“ popisoval možný vývoj Prymula.

Se zájmem sleduje dění v Německu, kde sice počty nemocných rostou, ale počty zemřelých nejsou nijak dramatické. „Já doufám, že je to dáno i rasou. My máme tady asi třetinu Germánů v podstatě ve společnosti, takže já doufám, že ten počet mrtvých by neměl být tak vysoký, jako je v těch jižních zemích,“ vyjádřil naději Prymula.

Podle epidemiologa se ukazuje, že různé rasy mají různý počet receptorů, na které se virus váže.

Zásadní roli hraje také vysoký tlak a cukrovka. Kdo má jedno či druhé nebo oboje, toho koronavirus ohrožuje víc než jeho spoluobčany.

V boji s koronavirem by nám prý mohla pomoct mnohokrát vzpomínaná chytrá karanténa. Pokud dáte souhlas, operátor zaznamená, místa, kde jste se zastavil alespoň 15 minut nebo déle a zeptá se vás, s kým jste se na tom místě zastavil. Pokud ho dotyčný zná, předá na něj epidemiologům kontakt, ti budou občana kontaktovat a zamíří do karantény. Teoreticky by mohla být chytrá karanténa ještě přesnější, ale to by znamenalo, že by pustili stát k podstatně většímu množství svých soukromých dat.  

Další možností skutečně je chránit se rouškami, což nás zase tolik nestojí a omezujeme tím rozšiřování koronaviru. Lidé, kteří na sobě přece jen pocítí nějaké příznaky, by napřed měli zůstat pár dní doma a pak se nechat otestovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stánkař, který vyhnal Babiše: Známá osoba se do toho vložila. A pozor, další případ

14:20 Stánkař, který vyhnal Babiše: Známá osoba se do toho vložila. A pozor, další případ

Andreje Babiše podle všeho odmítli v Třeboni obsloužit. Trhovec řekl, že premiéra nenávidí a nic mu …