První tři dny nemocenské: Kteří poslanci vám je přejí a kteří ne? Nahlédněte

23.01.2019 12:10

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna včera přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Své k ní uvedl také předseda ČMKOS Josef Středula.

První tři dny nemocenské: Kteří poslanci vám je přejí a kteří ne? Nahlédněte
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČMKOS Josef Středula

„Karenční doba už nebude ničit zdraví zaměstnanců. Českomoravská konfederace odborových svazů oceňuje přístup poslanců, kteří v úterý 22. 1. 2019 zvedli ruku pro to, aby zaměstnanci už od prvního dne nemoci mohli znovu dostávat nemocenskou. Napravili tak nedávné asociální rozhodnutí senátorů a dlouholetou nespravedlnost. V Poslanecké sněmovně zvítězil zdravý rozum a zaměstnanec, který se chce léčit, se už nemusí bát. Od roku 2008, kdy byla karenční doba zavedena, upozorňujeme na její velmi negativní zdravotní a sociální dopady. Byl to velmi citelný zásah do rozpočtu zaměstnanců v době nemoci. Kvůli nemoci se dokonce zadlužili a dnes nad některými visí hrozba exekucí. Názor, že karenční doba byla dobrým opatřením proti zneužívání nemocenské, byl ten nejhloupější argument,“ podotkl Středula. 

Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody na 2,1 procenta, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a poslankyně ANO Andrea Brzobohatá po hlasování svůj postoj korigovali. Zatímco Kalousek oznámil, že ačkoli má v záznamu, že hlasoval pro, ve skutečnosti chtěl hlasovat proti. V případě Brzobohaté tomu bylo přesně naopak.

Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.

Poslanec ODS Jan Bauer (ODS) připomněl nesouhlas zaměstnavatelů a Hospodářské komory. „Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti,“ uvedl. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) novela vytváří nový přístup velmi nespravedlivý k zaměstnavatelům. Naopak podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je zrušení karenční doby nutné a ve prospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů. Pirátka Olga Richterová označila předlohu ČSSD za vrácení rovnováhy z nulové kompenzace prvních dnů nemoci na 60 procent.

Předseda SPD Tomio Okamura, jehož poslanci se hlasování zdrželi, řekl, že hnutí zrušení karenční doby podporuje, první tři dny pracovní neschopnosti by ale měl proplácet stát. Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková nazvala Okamurovo vystoupení „bohapustým alibismem“.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Podle Hospodářské komory snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zúčtování s přítelem kůrovce Bursíkem a jeden zadredovaný rebel před stánkem Agrofertu. Tak to vypadalo na Zemi živitelce v Českých Budějovicích

11:06 Zúčtování s přítelem kůrovce Bursíkem a jeden zadredovaný rebel před stánkem Agrofertu. Tak to vypadalo na Zemi živitelce v Českých Budějovicích

REPORTÁŽ Čekal-li někdo protesty proti prezidentovi a vládě při jejich přítomnosti na Zemi živitelce…