Mrtví uprchlíci na evropských plážích jsou pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, uvedl včera předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V projevu při tradiční vzpomínkové akci k uctění obětí nacistické perzekuce v Terezíně varoval před vytrácením pojmů solidarita a humanita.
„Předseda ÚS Rychetský už dlouho ve svých vystoupeních působí spíš jako politický aktivista, než jako nestranný strážce ústavnosti. Ale zneužít dnešní terezínskou tryznu k útoku na kritiky nelegální migrace, jak učinil ve svém projevu, je vskutku chucpe,“ poznamenal na svém twitteru Jan Zahradil (ODS).
Předseda ÚS Rychetský už dlouho ve svých vystoupeních působí spíš jako politický aktivista, než jako nestranný strážce ústavnosti. Ale zneužít dnešní terezínskou tryznu k útoku na kritiky nelegální migrace, jak učinil ve svém projevu, je vskutku chucpe??>?. https://t.co/wPVN7Lflg8
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) September 5, 2021
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„On už má mentální mlhu. Nejhorší je, že mu v politizaci ÚS nadšeně pomáhají média a jako obvykle hlavně ČT,“ odvětil v reakcích komentátor Petr Holec.
On už má mentální mlhu. Nejhorší je že mu v politizaci ÚS nadšeně pomáhají média a jako obvykle hlavně ČT??
— PetrHolec (@PetrHolec) September 5, 2021
Na Zahradilově twitterovém účtu se pak strhla bouřlivá diskuse. Například mu napsal i novinář Jan Moláček. „Naopak. Připomínka, která by ignorovala dnešní výhonky ideologického podhoubí tehdejšího utrpení, by byla pokrytecká. A v podstatě by byla urážkou obětí. Máme i vůči nim povinnost nezavírat oči před snahami opět dělit lidské bytosti na kategorie. Chucpe je účast Okamury,“ poznamenal Moláček. „Pane Moláčku, jako vždy při podobných příležitostech jste na můj tweet dal razítko. Děkuji,“ odvětil mu následně Zahradil. „Není vůbec zač, dělám jen svou povinnost, stejně jako P. Rychetský,“ zareagoval ještě Moláček.
„Až po volbách tyhle kecy. Děkuju. Chci mít premiéra Petra Fialu a ne Bureše. Zkuste se nevyjadřovat. Děkuji,“ napsal pak Zahradilovi jeden z diskutujících. „Milý pane, budu se i nadále vyjadřovat tak a tehdy, jak a kdy uznám za vhodné. Protentokrát vám vaši drzost promíjím, příště blokuji. Je to jasné?“ odvětil Zahradil.
„Já vždycky, když si už myslím, že nepatříte do Trikolóry, ale do ANO, vždy přijdete s nějakým trikolórním výrokem...“ poznamenal další diskutující. „ODS, pane Vondráku, vždycky ODS. Už 30 let,“ odvětil Zahradil.
„Předvedl jste úroveň Flákance Volného zkříženého s Ovčáčkem,“ zareagoval další novinář Jan Jandourek. „Pane Jandourku, nemusíte mi pravidelně s panem Moláčkem potvrzovat, že jsem to opět trefil. Já to vím i bez vašeho razítka,“ nedal se Zahradil.
A když pak další diskutující narazil opět na volby: „Budu volit Spolu, ale lidé jako Jan Zahradil to ještě můžou změnit.“ Zahradil opět zareagoval: „Nevím, proč mi to tady sdělujete. Nic mi do toho není. Volba je tajná, je to vaše soukromá věc.“
Sám Zahradil následně na svůj facebookový profil sdílel status s vybranými twitterovými příspěvky. „Nad dopisy čtenářů aneb český twitter opět ‚at its best‘. Spouštěčem byl můj tweet, kritizující – dle mého názoru nevhodný – Rychetského projev na včerejší terezínské tryzně (zamotal do toho migranty, vůči nimž se zpovykaná západní civilizace chová dle něj necitlivě atd.). Fakt je, že tyhle záchvaty nevoličů ODS mě vždycky ještě namotivují,“ napsal k příspěvkům Zahradil.
Památku obětí nacistické perzekuce si včera připomněly stovky lidí, v minulých letech měly piety účast až pět tisíc.
Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti, uvedl předseda ÚS. „Pohled na mrtvé děti, vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty, je pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativním režimům,“ dodal.
Rychetský se obává, že slova jako solidarita a humanita se začala vytrácet z veřejného prostoru. „Chci je právě z tohoto místa a při této příležitosti připomenout,“ řekl předseda ÚS.
S projevem vystoupil i pamětník, bývalý vězeň terezínského ghetta Hanuš Hron, který hovořil o své poslední vzpomínce na utrpení, jímž v Terezíně prošel. Na moment, kdy pochopil, že je volný. „Tak jsme šli ve směru vojenské kolony až k náhle zcela opuštěné bráně ghetta, kterou jsme prošli a byli jsme svobodní,“ řekl. V Terezíně žil více než tři roky. Na dotaz ČTK uvedl, že není sentimentální a tryzna nevrátí životy mrtvých. „Je ale dobře, že se to dělá,“ dodal.
Tradičně se tryzna na Národním hřbitově v Terezíně koná třetí květnovou neděli, letos se přesunula kvůli epidemické situaci na září. Loni pořadatelé událost přesunuli na říjen, v létě rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, a nakonec ji definitivně zrušili. Neuskutečnila se tak poprvé od roku 1946.
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých nevinných lidí symbolicky svou přítomností připomněli studenti z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich kantorka, která symbolickou tradici zavedla, ve svém projevu směrem ke svým žákům řekla, že oběti poslední popravy tehdy před svou smrtí uvažovaly stejně, jako by dnes uvažovali i oni. „Věděli, že za zdí by je čekala svoboda, ale oni stáli před ní na hliněném náspu, odkud cesta nevedla. Tak mysleli na rodiče, své lásky, a věřili, že na ně nebude zapomenuto. My jsme tady proto, abychom toto jejich poslední přání bezezbytku splnili,“ uvedla Poláková.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
