Mnoho respondentů (66,7 procent) nesouhlasí s tvrzením stomatologů, že se lze zubním kazům vyhnout pravidelným čištěním zubů. Problémy se svým chrupem má totiž i přes pravidelnou péči 58,4 procent dotázaných. Znatelný finanční problém by představovalo hrazení 400 korun za jednu amalgámovou plombu pro 56,8 procent účastníků průzkumu.
Většina lidí (73,4 procent) raději zaplatí 400 korun za plombu než si nechat zdarma vytrhnout nemocný zub. Přesto 17,1 procent dotázaných připouští, že by si raději nechali vytrhnout kazem zasažený zub, než by zaplatili 400 korun za amalgámovou plombu.
Více než polovina dotázaných (55,8 procent) by jejich aktuální finanční situace nedovolovala hradit čtyřsetkorunový poplatek za zhotovení amalgámových plomb.
- Sledujeme téma Boj o plomby
S názorem stomatologů, že jejich péče nemůže být dlouhodobě hrazena jen ze zdravotního pojištění, tedy bez spoluúčasti pacientů, nesouhlasí dvě třetiny (67,1 procent) dotázaných. Ti tvrdí, že úhrady ze strany pojišťoven jsou výrazně nižší než skutečná cena takového zákroku. V současnosti platí pojišťovny stomatologům za plombu 220 korun, zubní lékaři chtějí zhruba dvojnásobek.
Za kvalitnější, bíle zubní plomby, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, si nemůže dovolit připlatit 58,7 procent dotázaných
Vládní rozhodnutí ponechat hrazení amalgámových plomb zdravotními pojišťovnami, potěšilo 57,9 procent respondentů. Od plánovaného hrazení 400 korun za amalgámové plomby, ustoupil vládní kabinet až po nátlaku Věcí veřejných.
Archiv výzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tom
