Začalo se zlehka, tedy Gretou Thunbergovou. Stonjeková spekulovala, že o mladé aktivistce nebylo dlouho slyšet, což vzala jako znak toho, že její chlebodárci od ní už pomalu dali ruce pryč. Poslední projev mladé aktivistky totiž byl už takový, že věci více uškodil, než pomohl, tvrdila Stonjeková. A dodala, že nepomohlo ani to, že Thunbergová nakonec nezískala ani Nobelovu cenu.

Pak došlo na fotbal. Konkrétně na nové pistáciově zelené dresy české reprezentace. Stonjeková uvedla, že když je poprvé viděla, myslela si: „Hurá, Borussia Dortmund má nové dresy.“ Co jí na nových dresech přišlo vtipné, je vysvětlení, že barva pochází od lípy, tedy národního stromu. Řekla, že ví, jak takové zdůvodnění vzniklo: „Napřed vymyslíte nějaký nápad a pak teprv zdůvodňujete, proč jste to vymysleli. To nikdy není tak, že chcete mít tu lípu a pak hledáte způsob, jak to převést do reálného života. Ve skutečnosti je to o tom, že někdo vymyslel tyto příšerné limetkové dresy, pak se ukázalo, že většina veřejnosti, včetně sportovců, s tím není úplně spokojená, a bylo potřeba přijít s nějakou historkou, proč to bylo.“ To hlavní, co prý cítí z dresů, je nespojitost s čímkoliv národním. „Teď nevím, jestli to byla náhoda nebo záměr. Ale ať už to bylo A, nebo B, ani jedno se mi nelíbí.“