Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) charakterizoval návrh státního rozpočtu na rok 2022 slovy „protikrizový, solidární, válečný“. Letošní státní rozpočet může kvůli energetické krizi a vyšším sociálním dávkám skončit oproti původním plánům ve schodku až 375 miliard korun, Znamenalo by to bezmála 100 miliard korun navíc oproti lednovým plánům vlády.
„Nejenom letošní, ale i příští rok hospodaříme se schodky, které se podobají těm zemím, se kterými jsme se nikdy nechtěli srovnávat. Mluvím o jižní ose eurozóny,“ uvedl viceguvernér ČNB Hampl. Na dotaz, zda myslí nejzadluženější státy EU Itálii a Řecko, podotkl, že budeme mít čísla dost možná ještě vyšší, než má Řecko.
Za posledních několik let u nás podle Hampla došlo k velké mentální proměně, jak politických elit, tak i nás – voličstva.
„V roce 2010 jsme se děsili řeckého scénáře veřejných rozpočtů, toho, co by se mohlo stát, kdybychom šli řeckou cestou. Toto téma bylo schopno definovat volby a volební výsledky. A to jsme od toho Řecka byli hodně daleko. Teď budeme mít čtyři roky za sebou podobné schodky, už jsme daleko od zemí, se kterými jsme se srovnávali, jako je Dánsko, Švédsko, Lucembursko. Takže my jsme na těchto úrovních, ale elektorát už to prakticky nevzrušuje, je to téma, nad kterým ani nezívneme. Je to v této zemi zásadní proměna, kterou procházíme. Myslím, že jednou bude zapsána v učebnicích,“ míní Hampl.
Jako předseda Národní rozpočtové rady vlády Hampl považuje za oprávněné dělat mimořádné kroky v mimořádné situaci, ale to dnes není hlavní otázka. „My jsme v situaci, kdy dlouhodobě hromadíme strukturální schodek, který tam zůstává bez ohledu na to, zda máme šoky, zda se ekonomice daří, nebo nedaří,“ poukázal na systémový nesoulad mezi příjmy a výdaji. „V mimořádných časech, jako jsou tyto, pak k tomu přičítáme krizové výdaje, ale neřešíme základ, ten strukturální schodek,“ zdůraznil, že rizika vyššího schodku jsou nemalá.
Hampl je dle svých slov pln očekávání na parametry daně z mimořádných příjmů, tzv. „windfall tax“. Tento odvod by měl dopadat především na energetické firmy a na banky.
Fotogalerie: - Schillerová vs. Stanjura
Odborový předák Josef Středula dal za pravdu Mojmíru Hamplovi, že obě poslední vlády provádějí ještě větší systémové zadlužení. „Česká vláda spí asi devět měsíců. Nepomáhá lidem ani firmám. My máme problém – že chyby minulé a současné vlády se sčítají. A tyto chyby ohrožují českou ekonomiku, lidi a firmy. Když někdo dává pozdě, tak není schopen situaci už vyřešit,“ poznamenal Středula s tím, že tempo zadlužování České republiky se výrazně zvyšuje.
„Na straně příjmové dávaly vlády pryč obrovské finanční prostředky. A nynější vláda teď, v současnosti, připravuje další zákony, které z té příjmové částky dají dalších 60 miliard korun,“ připomněl Středula.
Nárůst výdajů až o 95 miliard oproti lednovému návrhu vnímá jako oprávněný, pakliže to firmám a lidem pomůže řešit krizovou situaci. „Pokud ale budou znamenat něco odlišného, tak je to velký problém! Máme tu ale fatální systémovou chybu, kterou minulá i současná vláda prohlubuje, místo aby to řešila,“ zopakoval Středula.
„Takže nás čeká zásadní debata o daňové reformě. Ale ne o tom, jak komu dál snížíme daně, ale jak vyrovnáme ten fatální propad – jinak se z toho nemůžeme dostat a budeme mít neustále desetinásobek dluhu,“ rozčílil se šéfodborář.
„Vláda dělá při debatě vážnou chybu – ona nediskutuje s těmi, jichž se to týká. Ona se baví pouze na úrovni K5, to je fatální problém. Oni potom nevědí, co potřebují lidé. Například hluboký propad příspěvků na péči pro lidi zdravotně postižené, to se více než dva roky nezvýšilo ani o korunu, stejně tak rodičovská,“ naznačil, že vláda jedná pouze v rámci své pětikoalice.
Hostem pořadu byl také sociolog Daniel Prokop; ten rovněž odsoudil neefektivní výdaje vlády. „Udělaly se daňově změny 140 miliard, které málo pomohly nízkopříjmovým. A pak tu máme plošné pomoci, které i teď pomáhají těm vysokopříjmovým v boji s energetickou krizí. Bohužel máme obrovské náklady na ta opatření, výpadky na straně daní, a ani jeden z těch hlavních pilířů není cílená pomoc lidem, kteří to dnes potřebují. Příspěvek na bydlení apod. jsou drobné proti tomu, v jakých číslech mluvíme,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády.
Hampl má výhrady k tomu, jakým způsobem se řídí veřejné finance. Přišla proto i jeho výzva směrem ke Středulovi: „Když tu Josef říká tak autoritativně, a bouchá pěstí, že zrušení superhrubé mzdy bylo špatně, tak bych chtěl, abys Josefe ukázal nějakou svou odvahu a tady před diváky teď řekl, že jako prezidentský kandidát si myslíš, že by bylo dobře, aby se vrátila úroveň zdanění fyzických osob na úroveň, kde byla před rokem 2020, před zrušením superhrubé mzdy. A aby se tam vrátila co nejdřív,“ gestikuloval Hampl s výstražně pozvednutým ukazováčkem, že hrozí rozvrat veřejných financí.
„Tak to řekni, a pak se budeme bavit o tom, zda je to realistická, nebo nerealistická debata o veřejných financích,“ ponoukal dál odboráře.
„Ale realistická debata o veřejných financích se tu nikdy nevedla...“ navázal na jeho slova Středula.
„Tak řekneš to, nebo to neřekneš?“ naléhal dál ekonom Hampl.
„Tady nejde o to, co řeknu, a co neřeknu. Superhrubá mzda fakticky nikdy zrušena nebyla, ona byla zrušena takovým zvláštním způsobem, že se změnily daně. Kdyby byla zrušena, musí se změnit zdanění OSVČ. My jsme to říkali celou dobu. Sazba zdanění musí jít dnes jednoznačně nahoru, tam není co řešit,“ pravil odborář.
„Říká prezidentský kandidát,“ ukázal Hampl po skončení jeho slov na Středulu, který zdůraznil, že jinak není možné se dostat z dluhů.
Poté Středula zmínil příběh, který vyslechl od ženy v důchodovém věku: „Přišla za mnou paní v Českých Budějovicích před nemocnicí, a říkala: ‚Pane Středulo, já jsem tak ráda, že žije můj manžel. Víte, mám 13.000 důchodu, 30 let jsem dělala ve zdravotnictví, a my platíme nájem 14.400 korun. Jsem tak ráda, že manžel žije, my bychom to nezvládli, nevím, co budu dělat.‘ Poctivě pracovala celý život, nikdy neudělal nic špatného a teď se bojí každého měsíce, jestli to zvládne. To je špatně!“ dodal šéf odborářů, který má více podobných příkladů.
Případné změny v daňovém systému podle Středuly dopadnou nejvíc na seniory a na chudší lidi, kteří mají problém platit nejnutnější výdaje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
