Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) charakterizoval návrh státního rozpočtu na rok 2022 slovy „protikrizový, solidární, válečný“. Letošní státní rozpočet může kvůli energetické krizi a vyšším sociálním dávkám skončit oproti původním plánům ve schodku až 375 miliard korun, Znamenalo by to bezmála 100 miliard korun navíc oproti lednovým plánům vlády.

„Nejenom letošní, ale i příští rok hospodaříme se schodky, které se podobají těm zemím, se kterými jsme se nikdy nechtěli srovnávat. Mluvím o jižní ose eurozóny,“ uvedl viceguvernér ČNB Hampl. Na dotaz, zda myslí nejzadluženější státy EU Itálii a Řecko, podotkl, že budeme mít čísla dost možná ještě vyšší, než má Řecko.

Za posledních několik let u nás podle Hampla došlo k velké mentální proměně, jak politických elit, tak i nás – voličstva.

„V roce 2010 jsme se děsili řeckého scénáře veřejných rozpočtů, toho, co by se mohlo stát, kdybychom šli řeckou cestou. Toto téma bylo schopno definovat volby a volební výsledky. A to jsme od toho Řecka byli hodně daleko. Teď budeme mít čtyři roky za sebou podobné schodky, už jsme daleko od zemí, se kterými jsme se srovnávali, jako je Dánsko, Švédsko, Lucembursko. Takže my jsme na těchto úrovních, ale elektorát už to prakticky nevzrušuje, je to téma, nad kterým ani nezívneme. Je to v této zemi zásadní proměna, kterou procházíme. Myslím, že jednou bude zapsána v učebnicích,“ míní Hampl.

Jako předseda Národní rozpočtové rady vlády Hampl považuje za oprávněné dělat mimořádné kroky v mimořádné situaci, ale to dnes není hlavní otázka. „My jsme v situaci, kdy dlouhodobě hromadíme strukturální schodek, který tam zůstává bez ohledu na to, zda máme šoky, zda se ekonomice daří, nebo nedaří,“ poukázal na systémový nesoulad mezi příjmy a výdaji. „V mimořádných časech, jako jsou tyto, pak k tomu přičítáme krizové výdaje, ale neřešíme základ, ten strukturální schodek,“ zdůraznil, že rizika vyššího schodku jsou nemalá.

Hampl je dle svých slov pln očekávání na parametry daně z mimořádných příjmů, tzv. „windfall tax“. Tento odvod by měl dopadat především na energetické firmy a na banky.