To Putin? Němci likvidují nás, teď zjistili, co dělají USA. Je zle

30.11.2022 8:40 | Analýza

Po vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny deklarovali západní lídři neochvějnou jednotu v obraně euroamerické civilizace. Nyní však podle některých zdrojů mezi Spojenými státy a starým kontinentem narůstá napětí. Evropští představitelé obviňují své americké partnery z profitování z probíhajícího konfliktu. Vadí jim vydělávání amerických firem na prodeji drahého plynu do krizí zmítané Evropy i masivní dotace, které Bidenova federální vláda pumpuje do tamní ekonomiky. Ty prý zvýhodňují americké podniky a ohrožují průmyslovou základnu Evropy. Vývoz LNG plynu z USA do Evropy se navíc ztrojnásobil. Za svou dotační politiku však čelí kritice i samo Německo.

To Putin? Němci likvidují nás, teď zjistili, co dělají USA. Je zle
Foto: FCB Petra Fialy
Popisek: Petr Fiala, Olaf Scholz

V posledních devíti měsících, kdy probíhají boje na Ukrajině, lídři západních států opakovaně deklarovali neochvějnou jednotu ve společném válečném tažení proti Rusku. V březnu tohoto roku, krátce po vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny, americký prezident Joe Biden prohlásil, že NATO nikdy nebylo jednotnější. Nyní se však podle některých zdrojů tato jednota začíná drolit. Server Politico, s odvoláním na informace poskytnuté vysokými představiteli z řad evropské politické elity, tvrdí, že Evropě vadí některé aspekty americké zahraniční politiky ve vztahu ke starému kontinentu. Evropští činitelé prý obviňují Washington z válečného profitování.

„Když se na to podíváte střízlivě, zjistíte, že na této válce nejvíce vydělávají Spojené státy, protože prodávají více plynu a za vyšší ceny, a protože prodávají více zbraní,“ sdělil serveru Politico nejmenovaný představitel EU. Data potvrzují, že prodej zkapalněného zemního plynu ze Spojených států do Evropy letos násobně narostl. Podle informací webu Business Insider export LNG na evropský trh minulý rok představoval 19 % celkového vývozu této suroviny z USA. V srpnu 2022 už se jednalo o 60 % amerického exportu. Zatímco loni prodávali Američané evropským zemím 35 kilotun LNG denně, nyní je to 115 kilotun. Ceny plynu v Evropě jsou přibližně čtyřikrát vyšší než za oceánem, k čemuž se kriticky vyjádřili například francouzský prezident Emmanuel Macron a německý ministr obchodu Robert Habeck.

Představitelé Bidenovy administrativy v posledních měsících propagovali americký LNG jako alternativu k ruskému plynu, která má Evropě pomoct odpoutat se od energetické závislosti na Rusku. Když na konci září výbuchy poškodily plynovody Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři, americký ministr zahraničních věcí Anthony Blinken označil možný teroristický útok proti evropské klíčové infrastruktuře za „obrovskou příležitost pro Evropu“ a zopakoval ochotu USA nahradit ruský plyn dodávkami vlastního LNG. Právě tyto a podobné výroky přiměly řadu pozorovatelů, například amerického ekonoma z Columbia University Jeffreyho Sachse, dojít k závěru, že za výbuchy stály americké tajné služby.

Američané nařčení z nemravného profitování na evropské energetické krizi odmítají. „Růst cen plynu v Evropě je způsoben Putinovou invazí na Ukrajinu a Putinovou energetickou válkou proti Evropě, tečka,“ vyjádřil se mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.

Bezprecedentní vydělávání amerických firem na prodeji plynu do krizí zmítané Evropy však není to jediné, co prý nadzdvihává evropskou politickou elitu ze židle. V bruselských mocenských kruzích se také začíná objevovat kritika dotací, které americká federální vláda pumpuje do tamních podniků za cílem oživení vlastní ekonomiky. Inflation Reduction Act (IRA), který letos Kongresem protlačila Bidenova administrativa, poskytne mimo jiné 369 miliard dolarů (8,66 bilionu korun) jako podporu „zelenému průmyslu“. Celková suma, kterou skrze tuto legislativu federální vláda napumpuje do americké ekonomiky, dosahuje výše 430 miliard dolarů. Evropští činitelé označují tuto masivní pomoc za znevýhodňující ve prospěch amerických podniků a dokonce USA obviňují z porušování pravidel mezinárodního obchodu stanovených WTO.

Místopředsedkyně Evropské komise Marghrete Vestagerová označila IRA za hrozbu pro průmyslovou základnu Evropy. „Pokud bude zákon realizován ve své současné podobě, hrozí, že způsobí nejen ekonomické škody, jak USA, tak jejich nejbližším obchodním partnerům, což povede k neefektivitě a narušení trhu, ale mohl by také vyvolat škodlivé globální dotační závody na poli klíčových technologií a vstupů pro ekologický přechod… Navíc hrozí riziko vzniku napětí, které by mohlo vést k recipročním nebo odvetným opatřením,“ píše se v dokumentu zaslaném Evropskou komisí adresovaném americkým partnerům.

O narůstajícím napětí svědčí vyjádření mnohých politiků. „USA se řídí domácí agendou, která je protekcionistická a diskriminační vůči americkým spojencům,“ nechal se slyšet europoslanec Tonino Picula, který se zabývá transatlantickými vztahy. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Joseph Borrell méně explicitně narážel na tentýž problém, když v rozhovoru pro web Politico prohlásil: „Naši přátelé Američané dělají ekonomická rozhodnutí, která na nás mají vliv.“ Nejmenovaný zdroj zevnitř bruselské elity se pak podle Politica obává o trvající ochotu evropské veřejnosti dále podporovat válku na Ukrajině. „Ocitli jsme se na křižovatce. Amerika si musí uvědomit, že veřejné mínění v mnoha zemích EU se proměňuje,“ sdělil prý serveru představitel, jehož jméno nám není známo.

USA však nejsou jediná země, která momentálně od svých spojenců čelí kritice za to, že probíhající krizi řeší masivními dotacemi. Podobné výtky směřují od ostatních evropských států vůči Německu, které do roku 2024 německým domácnostem a podnikům poskytne 200 miliard eur (4,9 bilionu korun). „V energetické krizi může Německo pomoci svým vlastním podnikům stovkami miliard eur… To je začátek kanibalismu v EU,“ nebral si servítky maďarský premiér Viktor Orbán. Německo přitom nyní patří k těm, kteří ostře kritizují Washington za tutéž politiku.

Premiér České republiky Petr Fiala (ODS) se začátkem měsíce nechal slyšet, že EU nedovolí Německu prosadit tento masivní dotační balíček. 

„Země Evropské unie nepovažují za přijatelné, aby Německo šlo cestou nějaké jednostranné podpory. Evropská komise ústy předsedkyně Ursuly von der Leyenové jasně řekla, že v případě Německa a jakékoli jiné země bude EK dbát na dodržování pravidel a nepřipustí to, aby některá země mohla zvýhodněným způsobem podporovat svůj průmysl nebo svoje podniky,“ prohlásil předseda vlády a opět zopakoval důraz na „společné evropské řešení“ energetické krize.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: AKS

Josef Středula byl položen dotaz

Odstoupení z vedení ČMKOS

Vážený pane Středulo, uvažujete o odstoupení z vedení ČMKOS a přenechání funkce někomu schopnějšímu? Pod Vaším vedení odbory nevykazují žádnou činnost, která by hájila pracující. Při Vaší nečinnosti jste ani nemohl čekat podporu veřejnosti při kandidatuře na prezidenta. Vyvodíte z toho nějaké důsled...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mobilizace: „Občané by nadávali.“ Vládní materiál. Důvod křiku na Babiše?

11:25 Mobilizace: „Občané by nadávali.“ Vládní materiál. Důvod křiku na Babiše?

Ačkoliv i podle oficiálních dokumentů NATO „v euroatlantickém prostoru nepanuje mír“, u nás jsou jak…