Třetina mladých ani netuší, co se tehdy stalo. Politici si jen nahánějí body. Mladý novinář o realitě srpna 1968

21.08.2018 20:10 | Zprávy

Jan Palička se na serveru Zdroj.cz zamýšlí nad 50. výročím sovětské invaze, které v těchto dnech výrazně rezonuje ve společnosti. Podle něj i přesto, že tento den patřil k nejčernějším dnům našich moderních dějin, přístup k výročí mu patřičně neodpovídá. Výuka na školách o událostech roku 1968 a vpádu zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem na území Československa je podle něho výrazně tristní. „Třetina mladých lidí vůbec neví, co se tehdy odehrálo. Nebyl by u příležitosti jubilea čas na změnu?“ zamýšlí se vážně Palička. Naopak velké oblibě se historicky významné výročí těší u značné části politického spektra. Ti ale ve svých aktivitách spatřují jiný cíl – „vytřískat maximum pro vlastní selfpromo“.

Třetina mladých ani netuší, co se tehdy stalo. Politici si jen nahánějí body. Mladý novinář o realitě srpna 1968
Foto: archiv redakce
Popisek: Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa

Hned v úvodu svého příspěvku připomíná Palička známou větu George Santayany o tom, že ten, kdo nezná svoji historii, je odsouzen k jejímu zopakování. Palička je názoru, že málokdo by si chtěl znovu prožít to, co se odehrávalo před padesáti lety. Výsledky výzkumů u mladých lidí jsou ale alarmující. „Jak ukázal nedávný průzkum agentury Median pro Českou televizi, více než třetina mladých lidí ve věku do 34 let vůbec netuší, co se v Československu před padesáti lety odehrálo,“ přibližuje Palička důrazně a pokládá si otázku, jak s tímto faktem naložit. Zároveň připouští, že lze spatřit jistý rozdíl mezi těmi, kteří situaci sami zažili, a těmi, kteří se o událostech roku 1968 učí ve škole. „Bohužel výuka moderních dějin patří k té nejžalostnější oblasti českého školství. Těsně po revoluci se učitelům nešlo moc divit, že nevěděli, jak vlastně mají o 21. srpnu mluvit, tak o něm raději nemluvili vůbec,“ píše Palička a dodává, že i po třiceti letech se situace moc nemění. Podle jeho soudu historické konotace vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa  připadá v osnovách na období před koncem školního roku. „Takže se většinou odbude stylem „... a tohle si přečtěte sami“. O tom, že puberťáci mají úplně jiné starosti než si těsně před prázdninami ‚povinně dobrovolně‘ číst v učebnicích dějepisu, si netřeba dělat iluze,“ popisuje a s jistou dávkou rozhořčení Palička dodává, že o takovém pravěku a starověku se ve školách naopak učí ty největší podrobnosti.

Ve svém příspěvku na facebookovém profilu pak připomíná i své vlastní zkušenosti z vlastních lavic. Podle svých slov má v živé paměti výuku dějepisu jak na střední, tak základní škole. V obou případech jejich výuka končila druhou světovou válkou. Sám se prý o historii zajímá. „Nicméně trochu mě mrazí z pomyšlení na to, že kdyby mě dějiny a jejich (samo)studium nebavily, dost možná bych se zařadil mezi třetinu(!) svých vrstevníků, kteří netuší, co se stalo 21. srpna 1968 nebo třeba 29. září 1938 nebo 25. února 1948,“  píše  zděšeně na Facebooku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: sla

JUDr. Daniela Kovářová byl položen dotaz

Myslíte, že nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři?

Určitě jejich pozice není dobrá, ale jsou na tom hůře, než matky s dětmi, obzvláště pokud jde o samoživitelky? V jejich případě se i s ohledem na rodinu a na podmínky, které si zaměstnavatelé kladou dost diskriminováni, navíc senioři (důchodci) mají aspoň většinou dobré důchody, ať mi nikdo netvrdí,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: