Hned v úvodu svého příspěvku připomíná Palička známou větu George Santayany o tom, že ten, kdo nezná svoji historii, je odsouzen k jejímu zopakování. Palička je názoru, že málokdo by si chtěl znovu prožít to, co se odehrávalo před padesáti lety. Výsledky výzkumů u mladých lidí jsou ale alarmující. „Jak ukázal nedávný průzkum agentury Median pro Českou televizi, více než třetina mladých lidí ve věku do 34 let vůbec netuší, co se v Československu před padesáti lety odehrálo,“ přibližuje Palička důrazně a pokládá si otázku, jak s tímto faktem naložit. Zároveň připouští, že lze spatřit jistý rozdíl mezi těmi, kteří situaci sami zažili, a těmi, kteří se o událostech roku 1968 učí ve škole. „Bohužel výuka moderních dějin patří k té nejžalostnější oblasti českého školství. Těsně po revoluci se učitelům nešlo moc divit, že nevěděli, jak vlastně mají o 21. srpnu mluvit, tak o něm raději nemluvili vůbec,“ píše Palička a dodává, že i po třiceti letech se situace moc nemění. Podle jeho soudu historické konotace vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa  připadá v osnovách na období před koncem školního roku. „Takže se většinou odbude stylem „... a tohle si přečtěte sami“. O tom, že puberťáci mají úplně jiné starosti než si těsně před prázdninami ‚povinně dobrovolně‘ číst v učebnicích dějepisu, si netřeba dělat iluze,“ popisuje a s jistou dávkou rozhořčení Palička dodává, že o takovém pravěku a starověku se ve školách naopak učí ty největší podrobnosti.

Ve svém příspěvku na facebookovém profilu pak připomíná i své vlastní zkušenosti z vlastních lavic. Podle svých slov má v živé paměti výuku dějepisu jak na střední, tak základní škole. V obou případech jejich výuka končila druhou světovou válkou. Sám se prý o historii zajímá. „Nicméně trochu mě mrazí z pomyšlení na to, že kdyby mě dějiny a jejich (samo)studium nebavily, dost možná bych se zařadil mezi třetinu(!) svých vrstevníků, kteří netuší, co se stalo 21. srpna 1968 nebo třeba 29. září 1938 nebo 25. února 1948,“  píše  zděšeně na Facebooku.