Mikročipy mají zajistit identifikaci zvířete a snadnější dohledání majitele. Cílem je také zamezit fungování tzv. množíren psů, tedy chovů, kde jsou zvířata chována pro zisk z prodeje štěňat. Na nečipovaného psa se bude od ledna navíc pohlížet, jako by neměl platné očkování proti vzteklině, za což hrozí pokuta. Označen proto musí být každý pes i štěně nejpozději v půl roce života. Výjimku mají psi s čitelným tetováním před 3. červencem 2011.

V Česku nyní funguje několik databází, kde mohou majitelé psů čip registrovat, avšak není to povinné a systém je nejednotný. Registry psů by měly být sloučené do jednoho v příštích letech. Například podle slánského veterináře Jaroslava Fidlera měli zákonodárci nejdříve ale vytvořit centrální registr a až poté zavést povinné čipování. Podle provozovatele psího útulku v Polné Jiřího Dvořáka může tak nyní vzniknout situace, že strážníci, kteří jsou stejně jako veterináři vybaveni čtečkami čipů, sice čip přečtou, ale pokud není zaregistrovaný, jako by ho pes neměl. Strážníci zmiňují i to, že dohledávání majitele zatoulaných psů ve více databázích trvá delší dobu.