Válka! Jiří Hynek varuje: Všechny země s hrůzou zjišťují, co nemají. Hlavně že EU vyřešila plastová brčka a třetí pohlaví!

18.6.2022 4:00 odp. | Rozhovor

„Skladové zásoby už nemáme, vše jsme již na Ukrajinu dodali – i přes jisté zhoršení vlastní obranyschopnosti. Období zásob je pryč a nová výroba se rozbíhá pomalu. Ještě absurdnější je to, že některé zbraně, které Ukrajina požaduje, dnes nevyrobíme bez ruských surovin,“ říká předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Varuje před ignorováním vlastní bezpečnosti. Je pro pomoc při obnově Ukrajiny, ale domnívá se, že vstup do Evropské unie by jí ve skutečnosti nepomohl.

Válka! Jiří Hynek varuje: Všechny země s hrůzou zjišťují, co nemají. Hlavně že EU vyřešila plastová brčka a třetí pohlaví!
Foto: Vít Hassan
Popisek: Jiří Hynek

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k českým politikům i k českým občanům. Mimo jiné řekl, že cílem ruského agresora jsou všichni, kdo žijí vlastní svobodný život. Pro Rusko má podle Zelenského jít pouze o první krok a otevření dveří k nárokům i v dalších státech. Má pravdu?

Anketa

Máte důvěru ve Víta Rakušana? (Ptáme se od 16.6.2022)

1%
98%
hlasovalo: 31101 lidí
Ve svých vystoupeních ukrajinský prezident Zelenskyj nezapře svoji hereckou profesi a dokáže být velmi přesvědčivý. Ve srovnání s nudnými necharismatickými evropskými politiky, kteří spíše připomínají šedé úřednické myši, je to příjemná změna. Obsah svých vystoupení umí velmi dobře postavit tak, aby pro Ukrajinu dosáhnul toho, co potřebuje. I proto je z něj spousta lidí v Evropě nadšená. Ale odborník by měl při posuzování těch jeho vystoupení zapojit to, čemu se říká kritické myšlení. Oprostím-li se od emocí a vezmu-li to čistě z odborného hlediska, pak cílem ruské agrese nejsou všichni, kteří žijí vlastní svobodný život.

Ruská agrese má za cíl posílení velmocenských ambicí Ruska, získání ekonomicky a strategicky významných oblastí pod svou kontrolu a možná demonstrativně ukázat Západu ruskou vojenskou sílu. To poslední se příliš ruskému prezidentu Putinovi nepovedlo, ale toho ostatního bohužel možná dosáhne. Jsem sice rád, že prezident Zelenskyj trochu provětrává tu nudnou šeď projevů evropských i našich politiků, ale snažím se situaci vidět objektivně.

Zelenskyj též řekl, že Evropa jako by nebyla schopná se sjednotit, jako by Ukrajina nebyla pro Evropu potřebná. Zmínil rovněž, že brzy obdrží informace, zda se Ukrajina stane kandidátem na členství v Evropské unii. Jak to podle vás dopadne, ukazuje se nejednotnost Evropské unie, případně jak?

Poukazovat na nejednotnost či jednotnost Evropy je hříčka se slovy. Co se míní tou jednotností? Někdo si to vysvětluje, že se má takzvaně držet huba a krok. Takovou představu mají leckteří evropští úředníci, ale i novodobí svazáčci. Moje představa jednotnosti se dá shrnout do věty: Hledejme a podporujme to, co nás spojuje. Měli bychom hájit zájmy našich občanů tak, aby nebyly v zásadním rozporu se zájmy občanů jiných evropských zemí. Jedině tak dosáhneme většího porozumění mezi jednotlivými evropskými národy. Kandidaturu Ukrajiny jako člena Evropské unie považuji za mediální trik politiků ke svému zviditelnění.

Oni vědí, že pro vstup do Evropské unie musí být splněna řada kritérií, které Ukrajina není v krátkodobém horizontu schopna splnit. A bylo by velmi nefér vůči zemím západního Balkánu, abychom po nich vyžadovali plnění podmínek na sto procent, a zároveň že bychom do EU pustili zemi, která toho neplní ani desetinu. Soucítím s ukrajinskými občany, kteří trpí ruskou agresí. Je mi líto zmařených životů a smutno z lidských tragédií, které to přináší. Jsem pro, abychom v rámci našich možností pomohli obnovit poválečnou Ukrajinu, ale vstup do Evropské unie by ve skutečnosti Ukrajině nepomohl.

Ukrajina vydala výčet zbraní, které potřebuje k zastavení války. Jedná se o 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů. Stačilo by to Ukrajině k ukončení konfliktu a k vyhnání ruských jednotek?

Dostatek zbraní je určitě důležitou podmínkou, aby se Ukrajina ubránila. Ale není jedinou. Jednotky potřebují být odhodlané a kvalitně vycvičené a musí umět vojenskou techniku precizně ovládat. Neméně důležitou součástí jsou kvalitní informace a špičková úroveň velení a řízení. A to nemluvím o zálohách k vystřídání bojujících jednotek a o funkční logistice. Dovolím si přirovnat ozbrojené síly k sehranému orchestru. Když si šéf takového orchestru pořídí navíc pět pozounů, neznamená to, že orchestr bude lepší. A nedej bože, kdyby se pozounisté teprve začali učit hrát. Nebo že by hráli jiné tóny či mimo rytmus orchestru.

Ukrajina určitě další zbraně a vojenskou techniku potřebuje, ale hlavně takovou, kterou ukrajinští vojáci umějí ovládat. A v takovém množství, aby pro ně byla obsluha, ale také aby bylo možno je zařadit efektivně do celého systému vedení bojů. Jsem skeptik, že kdyby se Ukrajině dodalo najednou vše, co prezident Zelenskyj ve svých projevech žádá, že by byla ukrajinská armáda schopna vše okamžitě a najednou nasadit do bojů. Nehledě na to, že to západní armády ani nemají.

Současně bylo řečeno, že Západ zatím dodal Ukrajině jen 10 % zbraní z toho, co „požadovala“. Někdo tvrdí, že Ukrajina žádá záměrně mnohem větší počet zbraní, aby získala potřebný počet. Může na tom něco být?

Západ může Ukrajině dodat pouze takové množství zbraní, které je jeho průmysl schopen vyrobit. Případně to, co vyrobil již dříve a vlastní armády to mohou krátkodobě postrádat. Skladové zásoby už nemáme, vše jsme již na Ukrajinu dodali – i přes jisté zhoršení vlastní obranyschopnosti.

Každý, kdo má za sebou nějakou praxi v průmyslu, tak ví, že zvýšit výrobu z roku na rok o 10 % není jednoduché. Zvýšit o 20 % je už manažerský majstrštyk. Ale zvýšit výrobu násobně je nemožné. Nyní se po průmyslu chce, aby to udělal téměř ze dne na den. To nejde ani při největší dobré vůli a umu. Nehledě na to, že nejenže chybějí lidé, ale zásadně vázne zásobování materiálem.

Zároveň se ukazuje, že „žádané“ množství techniky by například Spojené státy americké připravilo o všechny houfnice, které má nyní k dispozici. Jsou takové požadavky reálné?

Když vedle vás někdo mrzne, můžete mu dát pouze tolik oblečení, abyste nezmrzli sami. Nelze ztratit schopnost vlastních ozbrojených sil. Můžete dát zbraně a techniku, kterou máte v zásobách pro případnou mobilizaci. Dokonce můžete i poskytnout něco, co sice potřebujete, ale můžete dočasně postrádat. Ale nemůžete se zbavit všech zbraní, neboť jste pak bezbranní. Navíc to, co jste na chvíli mohli postrádat, musíte pokud možno co nejrychleji doplnit dodávkami od vlastního zbrojního průmyslu.

Právě Německo, Francie, ale i další země mluví o tom, že jim docházejí zásoby techniky a zbraní, které mohou ukrajinské armádě poskytnout. Jak dlouho bude tedy Západ ještě schopen zásobovat Ukrajinu?

Obávám se, že období, kdy se dalo dodávat ze zásob, je pryč. Dlouho tvrdím, že evropské země ignorují vlastní bezpečnost a obranyschopnost a současná situace ukazuje, že jsem kritizoval oprávněně. Sklady jsou prázdné a nová výroba se rozbíhá pomalu. Všechny evropské země s hrůzou zjišťují, jak hodně je jejich výroba závislá na dodávkách materiálu a surovin z daleké ciziny.

Navíc embarga na dovozy z Ruska ohrožují schopnost výroby pro ukrajinské ozbrojené síly. Hliník, titan, chrom, nikl, syntetický kaučuk, feroslitiny... a mohl bych pokračovat dlouhým seznamem toho, co se dováželo z Ruska či z Ukrajiny. Bohužel váznou kvůli výrazně větší světové poptávce i dodávky z Číny a z dalších asijských zemí. Honba za co nejnižší cenou a plíživá evropská zelená politika vytvořila z Evropy rukojmí. Když Čína nedodá celulózu, pak si už ukrajinský voják nevystřelí. Celulóza je totiž nutná pro výrobu nitrocelulózy, ta pro výrobu střelného prachu a ten pro výrobu vojenské munice. Ještě absurdnější je to, že některé zbraně, které Ukrajina požaduje, dnes nevyrobíme bez ruských surovin. A takových příběhů jsou stovky.

Je to dlouhodobá ignorance vlastní materiálové a surovinové soběstačnosti v zemích Evropské unie. Hlavně že EU vyřešila plastová brčka a třetí pohlaví. Navíc se některé země začínají chovat jak za covidu, Německo zastavilo export hliníkového prášku, protože ho považuje za strategickou surovinu. Jenže my ho potřebujeme pro výrobu termobarických hlavic do reaktivních granátů pro ukrajinskou armádu. Všichni politici v médiích mluví o plynu a ropě z Ruska, jak je nahradit, ale mnohem větším problémem je surovinová a materiálová nesoběstačnost, ale o tom nikdo nemluví.

A o embargu na nákup materiálu z Ruska jsem přesvědčen, že nefunguje. Nikdo mi nevymluví, že to Rusové nedodají do nějaké mimoevropské země, odkud to my za výrazně dražší ceny budeme muset nakoupit.

Zaslechla jsem, že některé zbraně – původně poskytnuté Ukrajině – se objevují v jiných zemích Evropy, např. ve Francii nebo v Belgii, kam se dostaly nelegální cestou. Může to ovlivňovat ochotu poskytovat zbraně Ukrajině?

Slyšel jsem o tomto také leccos, ale nemám jediný věrohodný důkaz. Bezpečnostně odborná komunita, ve které se dlouhodobě pohybuji, si je vědoma rizik, které války pro černý trh se zbraněmi přinášejí. Ale když hoří les, musíte hasit ten největší požár. Malé ohníčky ignorujete, protože veškerý čas vám zabere hašení velkého ohně. Až bude ten největší požár uhašen, pak budete řešit ty malé. Tím velkým požárem je vojenský útok Ruska na Ukrajinu; tím malým je riziko, že zbraně skončí jinde.

Sdílíte obavy, kolik zbraní se skutečně dostane k ukrajinské armádě, a kolik jich skončí jinde?

Neobávám se toho, že se něco významného ze stávajících dodávek dostane někam jinam, než je určeno. Ale nejenom u mě, ale i u dalších bezpečnostních odborníků vyvolává vrásky nekontrolovaný pohyb ručních palných zbraní po válce. Z tohoto pohledu je mnohem bezpečnější dodávat těžké zbraně, protože ty se snadno evidují a nejsou vhodné pro kriminalitu. Jiné je to u kalašnikovů či u pistolí.

Dosud se naši policisté potýkají s množstvím nelegálních zbraní pocházejících z balkánských válek. A v budoucnu mohou přibýt i zbraně z ukrajinsko-ruského konfliktu. A možná těch ruského původu bude nejvíc. 

Nakolik mohu ovlivnit dění na bojišti raketomety M142 HIMARS z Velké Británie – s doletem 80 kilometrů?

Jeden z Murphyho zákonů boje praví: Je-li nepřítel na dostřel, jsi i ty na dostřel tvému nepříteli. Válka na Ukrajině se na většině bojišť přeměnila na opotřebovávací válku, jejímž cílem je zničení sil nepřítele. Rusové získávají územní zisky sice pomalu, ale díky velkému nasazení dělostřelectva, kde mají výraznou převahu počtem i délkou dostřelu, způsobují Ukrajincům obrovské lidské ztráty. Denně umírají stovky ukrajinských vojáků a u násobku dochází ke zraněním. Dělostřelecká munice má devastující účinky, takže zranění vojáci mnohdy mají doživotní následky včetně amputovaných končetin.

Britské raketomety by Ukrajincům pomohly okamžitě odpovědět na ruské dělostřelecké útoky. A stávající stav ‘nepřítel není na dostřel, ale ty jsi', by se změnil na ‘nepřítel je na dostřel, ale ty nejsi'. Pak by se množství ruských dělostřeleckých útoků výrazně zmenšilo. A kdyby k tomu Západ pomohl posílit ukrajinské letectvo, tak by to také pomohlo uchránit nejeden život.

NATO chce pomoci Ukrajině s přezbrojením na modernější zbraně a systémy, aby mohla lépe odolávat Rusům. Hodlá tak také Ukrajině zajistit dlouhodobé zásobování technikou. Je to správný krok, a proč?

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

95%
3%
hlasovalo: 15255 lidí
Používat techniku vyrobenou nepřítelem je zrádné hlavně proto, že může nastat závislost na dodávkách náhradních dílů a servisu. Což vám nepřítel v žádném případě neposkytne. Ale to není případ stávající techniky na Ukrajině. Jak my, tak některé další země bývalého východního bloku, jsme schopni pomoci Ukrajincům udržet tuto techniku v bojeschopném stavu. Navíc ukrajinské jednotky umějí tuto techniku ovládat. Přezbrojit ukrajinskou armádu na západní modernější zbraňové systémy je záležitostí dlouhodobou. Stačí se podívat na to, jak dlouho trvá u nás přechod od sovětské techniky k západní. A bude to ještě nějakou dobu trvat. Jak u nás, tak na Ukrajině.

Bouřlivou reakci vyvolalo vyjádření bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera, který vyzval k mírovému jednání s tím, že Ukrajina by měla k míru přistoupit i za cenu ztráty části svého území. Co na jeho slova říkáte vy?

Henry Kissinger ví, co říká. A jako jeden z mála tomu po odborné stránce rozumí. Ale v atmosféře plné emocí, zjitřených vášní a nenávisti je jeho vyjádření kontraproduktivní. Vyvolalo totiž ještě větší emoce a vášně. Již na začátku ruské agrese jsem mluvil o tom, že jediná šance na ukončení bojů je zprostředkování příměří nějakou výraznou osobností nebo státníkem významné země. V Evropě nevidím nikoho výrazného, o americkém prezidentovi raději pomlčím, a Číně tato válka ekonomicky vyhovuje. Americe válka vyhovuje též. Oslabuje totiž jejich věčného rivala, Rusko. Ale třeba by Henry Kissinger mohl být tím, kdo příměří domluví. Kdo ví...

Varoval také před globálními dopady s tím, že na ukončení války zbývají dva měsíce, než problémy zasáhnout celý svět. Má pravdu?

Problémy už celý svět zasáhly a svět už nikdy nebude takový, jakým byl před touto válkou. Nemyslím si, že bude rozdíl, jestli válka bude trvat měsíc, dva nebo déle. I kdyby došlo k nějakému rychlému příměří, tak je zaseta nenávist na desetiletí.

V čem může podle vás tkvět ono nebezpečí? Myslel potravinovou krizi? Energetickou? Jak čtete jeho slova?

Energetická, potravinová i surovinová krize se na nás řítí. Navíc dojde k výraznému zhoršení bezpečnostní situace. Nejen kvůli válce na Ukrajině, ale očekávejme další výrazný příliv nelegálních migrantů z Afriky či z Blízkého východu.

Ale jako mnohem větší nebezpečí vidím krizi, která už je. Nazval bych ji krizí hodnotovou. V lidech roste frustrace, která přerůstá v nenávist. Rodiny jsou schopny se rozhádat kvůli volbě prezidenta. Dlouholetí přátele spolu přestávají mluvit kvůli jinému politickému názoru. Umístění či neumístění ukrajinské vlaječky na profilu na sociálních sítích vede k diskusím, ze kterých se zvedá žaludek.

K tomu politická reprezentace, kde se potkávají neschopní se všeho schopnými.

Říká se, že lidstvo je nepoučitelné. V této souvislosti si dovolím jeden hořký vtip. Mars se ptá Země: Jsi nějaké smutná. Co ti je? A Země odpoví: Ale, dostala jsem lidi. – Neboj, to přejde, odvětí Mars. Ale jinak jsem životní optimista.

Právě jste se vrátil z veletrhu ve Francii. Čím vás nejvíce překvapil?

Překvapil mě obrovským zájmem o nákup vojenské techniky od ozbrojených složek ze všech koutů světa. Takovým zájmem, který nebude zbrojní průmysl schopen uspokojit. Dostane se jen na ty nejrychlejší. Na veletrhu se objevily velmi moderní produkty, ve kterých jsou aplikovány jak nejnovější vědecké poznatky, ale i vylepšení reagující na zkušenosti z války na Ukrajině.

A v neposlední řadě mě mile překvapilo to, že se Česko na veletrhu neztratilo. Více než třicet českých výrobců vystavovalo na 1200 metrech čtverečních. Nikdy jsme tak velkou expozici neměli. A hlavně, že jsme měli co vystavovat. Premiéru zde měla třeba 155 mm houfnice Morana s dostřelem přes 40 km či digitální kolimátor (reflexní zaměřovač). Pro bezpečnost ve světě máme co nabídnout.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Zuzana Koulová

Demise

Pane premiére, vzhledem k otřesnému stavu veřejných financi, rostoucí inflaci, poklesu životní úrovně i osobních úspor, vzhledem k nejistotě týkající se zásobování plynem Evropu z Ruska letos v zimě, neuvažujete, prosím, o demisi? Nezaznamenal jsem krom projevů jediný hmatatelný krok Vašeho kabinetu...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Knihkupci odmítnuta, přesto se Hamplovy knihy prodaly tisíce. Zásadní objev? Ben Kuras ho předložil

20:20 Knihkupci odmítnuta, přesto se Hamplovy knihy prodaly tisíce. Zásadní objev? Ben Kuras ho předložil

Ben Kuras se v recenzi psané pro ParlamentníListy.cz věnuje knize sociologa Petra Hampla Prolomení h…