To, že návrh, který Grospič osobně dlouhé měsíce prosazoval, takto jednoznačně narazil u Ústavního soudu, nevnímá prý jako osobní prohru. „Návrh jako takový prošel Parlamentem a podepsal ho prezident. Byl napaden, můžu k tomu mít politické výhrady, ale byl napaden legitimně těmi, kteří s tím nesouhlasí,“ uvedl místopředseda KSČM a dodal, že rozhodnutí soudu do velké míry bylo předvídatelné.

„Naše koaliční očekávání ale bylo naplněno,“ dodal Grospič k návrhu zákona, který prošel Poslaneckou sněmovnou, jelikož jedním z důvodů bylo, že si to KSČM dala jako jednu z podmínek pro podporu vlády. „Druhá strana zase je, jak reálně Ústavní soud v této věci rozhodl,“ doplnil.

Zdůraznil, že tento spor u Ústavního soudu ale nevedla KSČM. „Nebyli jsme účastníky, ani vedlejším účastníkem. Účastníkem byla Poslanecká sněmovna a vedlejším účastníkem byla vláda,“ podotkl a zmínil, že nyní je třeba brát otázku v rovině politické. A sice, jestli vláda a Poslanecká sněmovna v zastoupení svých právních zástupců dostatečně argumentovala nad tímto zákonem, či ne. „Nedá se říct, zda to podcenili, nyní musíme nález Ústavního soudu prostudovat,“ uvedl Grospíč.

„Neměl by však místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny předkládat takové návrhy, které nebudou v rozporu hned s prvním článkem Ústavy České republiky, jak konstatoval dnes Ústavní soud?“ položil moderátor Tomáš Pancíř otázku. „Mé přesvědčení jako právníka ale je, že není správný argument, který Ústavní soud použil. My jsme ani nechtěli zpětně danit restituce, ten návrh nic takového neobsahuje,“ řekl Grospič s tím, že by se naopak posouvala doba účinnosti tohoto zákona. „Pokud by se stal součástí platného právního řádu a nabyl účinnosti od 1. 1. 2020, tak by se danily náhrady až od té doby vyplácení, čili nejdříve by se danily v roce 2021. A ještě by se danily v zůstatku, který by se aktuálně vyplácel,“ zdůraznil.