To, že návrh, který Grospič osobně dlouhé měsíce prosazoval, takto jednoznačně narazil u Ústavního soudu, nevnímá prý jako osobní prohru. „Návrh jako takový prošel Parlamentem a podepsal ho prezident. Byl napaden, můžu k tomu mít politické výhrady, ale byl napaden legitimně těmi, kteří s tím nesouhlasí,“ uvedl místopředseda KSČM a dodal, že rozhodnutí soudu do velké míry bylo předvídatelné.
„Naše koaliční očekávání ale bylo naplněno,“ dodal Grospič k návrhu zákona, který prošel Poslaneckou sněmovnou, jelikož jedním z důvodů bylo, že si to KSČM dala jako jednu z podmínek pro podporu vlády. „Druhá strana zase je, jak reálně Ústavní soud v této věci rozhodl,“ doplnil.
Zdůraznil, že tento spor u Ústavního soudu ale nevedla KSČM. „Nebyli jsme účastníky, ani vedlejším účastníkem. Účastníkem byla Poslanecká sněmovna a vedlejším účastníkem byla vláda,“ podotkl a zmínil, že nyní je třeba brát otázku v rovině politické. A sice, jestli vláda a Poslanecká sněmovna v zastoupení svých právních zástupců dostatečně argumentovala nad tímto zákonem, či ne. „Nedá se říct, zda to podcenili, nyní musíme nález Ústavního soudu prostudovat,“ uvedl Grospíč.
„Neměl by však místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny předkládat takové návrhy, které nebudou v rozporu hned s prvním článkem Ústavy České republiky, jak konstatoval dnes Ústavní soud?“ položil moderátor Tomáš Pancíř otázku. „Mé přesvědčení jako právníka ale je, že není správný argument, který Ústavní soud použil. My jsme ani nechtěli zpětně danit restituce, ten návrh nic takového neobsahuje,“ řekl Grospič s tím, že by se naopak posouvala doba účinnosti tohoto zákona. „Pokud by se stal součástí platného právního řádu a nabyl účinnosti od 1. 1. 2020, tak by se danily náhrady až od té doby vyplácení, čili nejdříve by se danily v roce 2021. A ještě by se danily v zůstatku, který by se aktuálně vyplácel,“ zdůraznil.
Podle Ústavního soudu těm, kteří návrh prosadili, však nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu. „To je veliká spekulace ze strany Ústavního soudu,“ vypálil Grospič a poznamenal, že něco takového by si ústavní instituce neměla dovolit ani v hodnocení daného právního stavu a už vůbec ne opírat o to svůj nález. „Tohle by se muselo dokázat. KSČM nebyla nijak obeslána, ani jako účastník, ani jako vedlejší účastník řízení, pokud by někdo tímto argumentoval, měla by nám být dána možnost se k tomu vyjádřit, a to se nestalo,“ zlobil se Grospič.
„Ústavní soud navíc nerozhodl, jestli předpis je v souladu s jinými právními předpisy, ale rozhodl věcně politicky, to mu z mého pohledu také nepřísluší, není to první politické rozhodnutí Ústavního soudu,“ pokračoval místopředseda ústavně právního výboru. „Náš návrh, který jsme připravili, není v rozporu se základními principy právního státu,“ trval Grospič na svém názoru a podotkl, že církve a náboženské společnosti byly historicky financovány státem.
„S dnešním rozhodnutím Ústavního soudu se tedy nehodláte jen tak smířit. Budete hledat další cesty, jak náhrady osekat?“ ptal se dál Pancíř. „My nechtěli nic osekat,“ ohradil se Grospič a moderátora, který začal hned argumentovat, několikrát napomenul, aby mu neskákal neustále do řeči. „Pane redaktore, to není fér a čestné, že mi tu podsouváte pořád nějaký názor, ke kterému chcete pořad vést,“ rozhořčil se.
„V současné době to vnímáme pořád jako věc nesprávnou. Respektujeme právní řád a nálezy soudu, ale neznamená to, že se s nimi politicky ztotožňujeme. Budeme nález studovat a budeme hledat možnost, jak uplatnit ten nesoulad, který tu je,“ řekl na to Grospič a zopakoval, že KSČM není ani na úrovní účastníka řízení, ani na druhé straně restituenta.
„Vyjadřujeme legitimní politický názor, jako jakákoli jiná politická síla. Jedna z alternativ je, že se obrátíme na evropské instituce,“ uzavřel s tím, že primárně by se toho mohla domáhat Poslanecké sněmovna nebo vláda, která tím může být dotčena, neboť se s věcí také ztotožnila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
