Nevybíravým kritikům novinářů už zřejmě zvoní hrana. Syndikát novinářů ČR se totiž rozhodl spustit projekt, který učiní přítrž tomu, jak se mezi veřejností a hlavně na sociálních sítích šíří urážky vůči novinářům. Útoky bude monitorovat tým, který má pro začátek šest členů, ale počítá se se zapojením dalších lidí. Pro vyhledávání nejrůznějších urážek budou členové Syndikátu využívat on-line nástroj SocialWatch. Tento program podle nadefinovaných slov prohledává diskusní fóra nebo sociální sítě. Když objeví podezřelé příspěvky, které budou obsahovat například slovní spojení „mediální žumpa Václava Moravce“, nebo výraz „presstituti“, tak je zobrazí na počítačovém monitoru.
Následně do děje vstoupí aktivní šestice. „My pak uděláme screenshoty a o celém incidentu vytvoříme záznam,“ uvedl předseda pražské buňky Syndikátu novinářů Marek Zouzalík v nedělním pořadu Newsroom ČT24, který sledovalo všehovšudy 78 tisíc diváků, takže tato informace se dostala jen k málokomu. Veškerá data, která Syndikát novinářů získá, roztřídí a předá je k posouzení právníkům. „Právní kancelář udělá podklady k tomu, abychom viděli, kde končí hranice snesitelné kritiky a kde už začíná trestný čin,“ dodal Marek Zouzalík. Na autory příspěvků, kteří onu hranici snesitelné kritiky překročí, pak bude Syndikát novinářů podávat trestní oznámení.
Výplod chorých mozků a útok na svobodu projevu
„Já si myslím, že to je výplod chorých mozků, protože to je útok na svobodu projevu. Tak oni chtějí být nedotknutelní? Oni mohou říkat o prezidentovi, že je rozpláclé lejno a podobně, ale jim nikdo nemůže říct, že jsou neobjektivní žumpa? To je úplná blbost a Syndikát novinářů by asi potřeboval změnit vedení, protože tohle je šílený nápad, který jde opravdu proti svobodě projevu. Fakt chtějí udělat z novinářů nedotknutelné? Ani to, že jsou novináři v některých zemích, třeba v Mexiku a nedávno na Slovensku terčem útoků, k tomu neopravňuje. Stejně tak jsou různým útokům podrobeni i právníci, bankéři i lidé v jiných profesích. To je nesmysl všech nesmyslů. Navíc když čtu vyjádření některých ‚novinářů‘, tak je mi z toho špatně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš.
Dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur a lektor VŠE v Praze v té souvislosti připomíná vyjadřování novinářů k hlavě státu. „Když si vzpomenu na útoky novinářů, to je neuvěřitelné, co si dovolují vůči prezidentovi, který byl zvolen téměř třemi miliony voličů. Ať si o něm myslí cokoli, ale vyjadřovat by se měli slušně, a ne jako štamgasti v hospodě čtvrté cenové. Ať se novináři sami kultivují a dodržují nějaký etický kodex. Ne jako politici, od těch se to čekat nedá ani náhodou. Ale ty zase nemusí lidé zvolit. Když je někdo úplně blbej, tak mu příště nedají hlas. Podívejte se, jak jde dolů Kalousek. Takový rétor, ale ta jeho nesmyslná vyjádření, když se spolčil s europoslancem Štětinou, znamenají, že jdou s TOP 09 dlouhodobě do háje. Ale to je síla demokracie. Ať se novináři nesnaží tu demokracii omezovat,“ nabádá Jiří Mikeš.
Syndikát nechtěně spustí testování odborné způsobilosti novinářů
„Myslím, že jde o záslužný a revoluční příklad úsilí o zviditelnění dosud nicotné novinářské organizace, jakou je Syndikát novinářů ČR. Záslužný proto, že vedení Syndikátu se zřejmě snaží získat nové členské příspěvky od potenciálních členů i za cenu jejich dezinformování. Vzhledem k mnoha dezinformátorům v řadách novinářů může dojít k praktickému naplnění zákona negace negace, což by mohlo některé horlivce přimět ke vstupu do Syndikátu s vědomím, že budou ignorovat etický kodex Syndikátu, jehož uplatňování v praxi nikdo nekontroluje,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha, bývalý ředitel Slovenské televize.
Psali jsme:
„A za revoluční to úsilí považuji proto, že Syndikát těmi trestními oznámeními na autory příspěvků, kteří podle jeho právníků hranici snesitelné kritiky příslušného žurnalisty překročí, nakonec usvědčí řadu novinářů z nekompetentnosti a dezinformování veřejnosti. To ve všech případech, kdy Policie ČR trestní oznámení odloží. Takové testování odborné způsobilosti žurnalistů je nepochybně ve veřejném zájmu, za které vedení Syndikátu zaslouží uznání i v případě, že proklamovaný záměr neuvede do života. Lobby dezinformačních novinářů je totiž i nadále mimořádně vlivná,“ upozorňuje Radim Hreha.
Internet je prostředí, které by mělo zvýšit míru občanských svobod
„Možnosti internetu přinesly novou kvalitu svobody slova. Snadnost šíření informací v kyberprostoru je takovou změnou kvantity informací, že ve svých důsledcích vedla ke změně jejích kvalit, a tudíž ke změně chápání svobody slova. Bez fyzické či duševní námahy může kdokoli oslovit velké množství lidí a zároveň přijímat jejich bezprostřední reakce. Toto oslovení je navíc zcela nebo částečně anonymní a v protikladu s publikací příspěvků v klasických médiích, které je vysoce elitářské, i mimořádně plebejské. Internet tedy představuje výrazně demokratizační mediální prostředí, které by mělo zvýšit míru lidských práv a občanských svobod,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz expert na mediální právo Aleš Rozehnal.
„Na první pohled se zdá, že volný a všeobecný přístup k internetu umožnil prosazování názorů co největšího množství lidí do společenského vědomí, a zároveň že byla poprvé v dějinách poskytnuta všem stejná možnost nejen přijímat, ale i šířit své názory, a zapojit se tak aktivně do života svobodné občanské společnosti,“ upozorňuje advokát. „Tato demokratizace je ale provázená záplavou nenávistných projevů, a to i vůči novinářům, které jsou publikovány zejména v internetových diskusích vztahujících se k publikovanému materiálu, a to zejména na zpravodajských a publicistických serverech. Tyto nenávistné projevy jsou povětšinou takového rázu, že zasahují do osobnostních práv jiných diskutujících či osob, o kterých hlavní materiál pojednává, nebo jsou natolik neslušné a vulgární, že porušují pravidla občanského soužití. Nezřídka jsou dokonce rasistické, xenofobní, hlásající ideologii netolerance a pohrdání demokracií a právy jiných,“ zdůrazňuje Aleš Rozehnal.
Neupřednostňovat většinový a nekriminalizovat menšinový názor
Boj proti nenávistným projevům na internetu by měl podle něj probíhat na jiné než právní úrovni, a to zejména na úrovni vzdělávací a výchovné. „Je totiž možné, že kriminalizace určitého projevu by pouze zakrývala pravou podstatu problému, na který společnost neumí reagovat. Zároveň může taková restrikce původců nenávistných projevů zvýšit jejich radikalizaci a zahnat je do ghetta, což může vyústit v sociální otřesy,“ myslí si odborník na mediální právo. „Trestní represe neodstraní rasismus, xenofobii, neslušnost nebo nenávist, neboť ty jsou v některých lidech zakořeněny, a i tito lidé mají právo na svobodu projevu. Stát by neměl upřednostňovat většinový názor a kriminalizovat názor menšin. Syndikát novinářů by tedy měl spíše svoji snahu upřít na vzdělávání veřejnosti než na podávání trestních oznámení,“ doporučuje advokát Aleš Rozehnal.
Pro projekt, jejž Syndikát novinářů už rozjel, bude klíčový výběr slov a slovních spojení, která budou do programu prohledávajícího diskusní fóra a sociální sítě zadána. Mohlo by se mezi nimi objevit i spojení „záchodový rváč“. Tak někteří diskutující titulují šéfredaktora reportážní publicistiky České televize Marka Wollnera. Jde o reakci na incident mezi ním a bývalým ředitelem České televize Jiřím Balvínem, který na moderátora pořadu Reportéři ČT podal trestní oznámení. Policie ho obvinila z výtržnictví a ublížení na zdraví a navrhla státnímu zastupitelství, aby redaktora obžalovalo, čímž by mu hrozilo až dvouleté vězení. Podle Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 se však Marek Wollner trestného činu nedopustil, takže případ předalo Obvodnímu úřadu, aby zjistil, zda jeho jednání nelze posoudit jako přestupek.
Urážkou by mohl být záchodový rváč či černá pasažérka
Pokud by tedy členové Syndikátu novinářů vyhodnotili, že spojení „záchodový rváč“ je urážkou Marka Wollnera, nepochybně by ho zařadili mezi nadefinovaná slova, po nichž bude zmíněný program v diskusních fórech nebo na sociálních sítích pátrat. Moderátorka nedělního pořadu České televize 168 hodin Nora Fridrichová by zase mohla úkorně vnímat spojení „černá pasažérka“. Toto označení jí je občas přisouzeno jako připomínka toho, že advokát Jan Brož v roce 2006 zveřejnil, že po ní byla šestkrát soudně vymáhána pokuta za černou jízdu v celkové výši téměř 18.tisíc korun. Moderátorka se bránila a skončilo to až u Nejvyššího správního soudu. Ten však rozhodl, že advokát Jan Brož zveřejněním nechyboval, protože šlo o informace, ke kterým by se dostal kdokoliv jiný, neboť šlo o výsledky pravomocných soudních řízení.
Stejně tak je otázkou, jak by se vyhodnotilo označení „lhář“ či „žumpa“ v souvislosti s reakcí Rady Českého rozhlasu na to, jak se o ní píše v médiích. Začátkem února vydala prohlášení, jehož úvod zněl takto: „Rada Českého rozhlasu se ostře ohrazuje proti nepravdivým a manipulativním tvrzením spolupracovníka Hospodářských novin a předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého, která 2. února 2018 zveřejnil ve svém článku pod titulkem ‚Média veřejné služby pod tlakem‘. Autor bez uvedení zdrojů svých informací a znalosti věci hrubě zkresluje a vytrhává z kontextu postup Rady Českého rozhlasu v tématu reportáží redaktora Janka Kroupy týkajících se hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích s nejasným vlastníkem.“
Nepravdivé a manipulativní tvrzení, nebo také lež či dezinformace
Adam Černý například uvádí, že „záležitost v prosinci probírala Rada Českého rozhlasu − začala se jí zabývat, až když zasedání opustil ředitel zpravodajství Jan Pokorný − a zadala si celkem tři analýzy: od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, od společnosti Newton Media a od novináře Karla Hvížďaly“. Přitom tuto „záležitost“ začala Rada ČRo probírat už na svém listopadovém zasedání, analýzy si nezadala Rada, ale generální ředitel Českého rozhlasu, a ředitel zpravodajství Jan Pokorný byl celou dobu jednání přítomen. Zatímco Rada ČRo to kulantně nazvala nepravdivým a manipulativním tvrzením, někdo přímočařejší by mohl předsedu Syndikátu novinářů Adama Černého, který píše v Bakalově dresu pro Hospodářské noviny, označit za lháře a dezinformátora. Ale nebylo by to pak podle nového projektu Syndikátu novinářů posuzováno jako urážka jeho předsedy, který se tak rád a často odvolává na jeho etický kodex a ze všech sil bojuje proti dezinformacím?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
