Nejednu hořkou pilulku musel spolknout generální ředitel České televize Petr Dvořák v průběhu jednání Rady ČT ve středu 10. března. Nejprve ho po dlouhé diskusi rozčarovalo její usnesení, že nesplnil úkol předložit přehled účasti politiků zvaných do vysílání veřejnoprávní televize. Přestože to dostal uloženo znovu, dal najevo, že si na něj radní ani tak nepřijdou „Pro nás je to usnesení nesplnitelné. Podle vyjádření ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala takovou statistiku v České televizi nevedeme, takže ji nebudeme schopni naplnit,“ reagoval Petr Dvořák na usnesení, jímž se snaží radní dopátrat toho, zda nejsou ve vysílání ČT některé politické subjekty zvýhodňovány. Ostatně o protežování TOP 09 před volbami hovořila svého času analýza Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy, kterou si zadala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Vládci Kavčích hor nebyl milý ani bod, v němž radní Pavel Kysilka referoval o tom, jak probíhala jednání o nové podobě odměňování generálního ředitele. Od roku 2017 je měsíční plat šéfa ČT 242 tisíc korun, k němu náleží maximální bonus ve výši desetinásobku měsíčního platu, tedy 2,42 milionu korun. Celkem tedy až 5,324 milionu ročně. Předseda Rady Pavel Matocha se v reakci na to zeptal Petra Dvořáka, zda považuje za odpovídající, aby v nynější situaci byl jeho měsíční základní plat zvýšen o 50 tisíc korun. Ten se přímé odpovědi vyhnul a žádal, aby se to neřešilo veřejně. „To chcete, abychom vypnuli mikrofony?“ ujišťoval se předseda Rady ČT. Po Dvořákově přitakání se rozproudila debata, kterou uzavřelo usnesení, že dva z radních – Pavel Kysilka a Hana Lipovská – budou s generálním ředitelem vyjednávat o podobě jeho smluvního platu.
Generální ředitel ČT Petr Dvořák si navrhl zvýšení základního platu o dvacet procent (viz níže text radní Hany...
Zveřejnil(a) Pavel Matocha dne Čtvrtek 11. března 2021
Nenašlo se, že by šéf ČT informoval o střetu zájmů
„Pro mě byla vyjádření generálního ředitele dostačující. Navrhuji akceptovat to vyjádření, které jsme dostali, a už ho víc nerozporovat. Jsem sportovec, jsem zvyklý pracovat v týmu, každý v něm má nějaký úkol. To znamená, když odpovědný pracovník zpracuje tu odpověď, tak to beru tak, že v podstatě odpovídá generální ředitel,“ zastal se šéfa ČT radní a dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty v rychlostní kanoistice Martin Doktor. „Já za sebe souhlasím s radní Lipovskou, že pokud se týká konflikt přímo generálního ředitele a my žádáme přímo generálního ředitele o vyjádření, tak sice si samozřejmě může ten podklad nechat zpracovat kýmkoli, ale odpověď má podepsat on, má to být jeho vyjádření,“ namítl předseda Rady ČT Pavel Matocha.
Je to účelové ve snaze dokázat, že dělám nějaké chyby
„Já si to na rozdíl od vás, pane předsedo, vůbec nemyslím. Generální ředitel instituce, která má tři tisíce zaměstnanců, má nezadatelné právo v rámci své důvěry a svých kompetencí pověřit adekvátně svého pracovníka zpracováním odpovědi a případně i podpisem. To mi přijde opravdu šikanózní,“ zalíbilo se radnímu Zdeňku Šarapatkovi slovo, které s oblibou používá Petr Dvořák, když odmítá některé závěry Rady ČT. „Byl bych velmi opatrný na termín střet zájmů. Doporučil bych si nastudovat ze zákona, co to střet zájmů je, protože tady se o střet zájmů po právní stránce rozhodně nejedná,“ tvrdil Zdeněk Šarapatka. „Nebudu se vyjadřovat k obsahové části toho dopisu, ale chtěl bych říct, že požadavek, že já jako partner Rady musím všechny věci podepisovat nebo dokonce sám sepisovat, je úplně mimo veškeré zavedené zvyklosti,“ plynule na něj Petr Dvořák navázal.
Psali jsme:
Upozornil přitom, že jakýkoli dopis, který řeší odpovědi na stížnosti Radě, je vždy nadepsán, že je z pověření generálního ředitele. „Ty texty dostávám ke konzultaci a je to způsob, kterým Česká televize vyřizuje stížnosti od začátku mého působení, tedy od roku 2011. Proč teď najednou zavádět zvyklost, že to takhle nejde dělat, z důvodu, který neznám a ani na něj neodkazuje žádný dokument. Myslím si, že je to účelové a že to je zase cesta, jak napsat usnesení, kterým se budete snažit dokázat, že dělám nějaké chyby, které v tomto případě rozhodně nedělám,“ konstatoval generální ředitel ČT. Pochopení našel u Zdeňka Šarapatky, Martina Doktora a René Kühna, kteří hlasovali proti usnesení, částečně i u Jaroslava Dědiče a Tomáše Samka, kteří se zdrželi hlasování. Hlasy šesti radních ale byl dopis následujícího znění řediteli Dvořákovi zaslán.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Dopis generálnímu řediteli schválený Radou ČT
Vážený pane řediteli,
Rada České televize obdržela dne 25. ledna 2021 prostřednictvím V. Juhaňáka Vyjádření pro RČT – cj. CT 119988-19 K. Holina a Vyjádření pro RČT – RCTe27a-2 M. Kučera.
V návaznosti na tyto dokumenty Vás upozorňujeme na zjištěné skutečnosti:
1. Usnesení č. 10/01/21 nebylo naplněno, neboť generální ředitel ČT vyjádření ke stížnostem, které Rada ČT vyřizuje podle § 8, odst. 1, písm. h zákona
č. 483/1991 Sb., o České televizi (zákon o ČT), Radě ČT nezaslal. Vyjádření byla podepsána ředitelem korporátních vztahů, komunikace a obchodu Vítem Kolářem, nikoli generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Dle ustanovení 1.2 Pravidel pro vyřizování podnětů a stížností přitom platí, že dle charakteru stížností a podnětů je Rada ČT buď vyřizuje sama, vyžádá si vyjádření od GŘ ČT, případně předá GŘ ke konečnému vyřízení. Ustanovení 2.10 pak umožňuje, aby se generální ředitel nechal zastoupit pracovníkem či pracovnicí ČT pouze při ústním doplnění stanoviska.
2. Usnesení č. DK 45/10/19 bylo ve vyjádřeních ředitele Koláře citováno zavádějícím způsobem, neboť byly oproti originálu vynechány poslední tři věty textu, jakkoli byl – mimo tuto závěrečnou a pro věc podstatnou pasáž – text usnesení odcitován v plném znění včetně gramatických a typografických chyb.
3. Vyjádření navíc neodpovídají na otázky uvedené v předmětných stížnostech – cj. CT 119988-19 K. Holina a RCTe27a-2 M. Kučera, statistiky ve vyjádření jsou neúplné a zkreslené.
4. Podle údajů dostupných v archivu zápisů z jednání Rady ČT nebyla Rada České televize informována o možném střetu zájmů generálního ředitele v souladu s čl. 22.1 Kodexu České televize. Porušení Kodexu se podle § 8 odst. 1 písm. f zákona o ČT kvalifikuje jako porušení pracovněprávní kázně podle zvláštního zákona.
Vážený pane řediteli, na základě výše uvedených skutečností Vás žádáme, abyste neprodleně písemně doložil:
a) dokument, kterým jste v minulosti v souladu s čl. 22.1 Kodexu ČT Radu ČT informoval o svém možném střetu zájmů ve věci členství ve statutárních orgánech a společnosti Leica Gallery Prague;
b) doporučení, které jste v této věci od Rady ČT obdržel.
Tento dopis je Vám na základě usnesení Rady ČT ze dne 10. března 2021 zaslán v souladu s § 9, odst. 7, písm. b zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Jménem Rady ČT
Hana Lipovská
ČT spojila odborníka na obranu se zabíjením
Česká televize se v této věci vyjádřila pro Radu ČT a přípravou usnesení byla pověřena radní Hana Lipovská. Ta připravila dopis pro generálního ředitele s několika naléhavými otázkami, o nichž se vyjádření České televize vůbec nezmiňuje. Po jeho přečtení vystoupil Zdeněk Šarapatka a dožadoval se toho, aby odpověď zpracoval někdo jiný a radní Lipovská z ní byla vyloučena. Následovalo hlasování o tom, zda má být dopis v této podobě k rukám Petra Dvořáka odeslán. Návrh nebyl přijat, protože pro něj hlasovala jen šestice Pavel Matocha, Daniel Váňa, Jiří Kratochvíl, Hana Lipovská, Luboš Veselý a Pavel Kysilka, zatímco René Kühn, Zdeněk Šarapatka a Martin Doktor byli proti a trio Tomáš Samek, Jaroslav Dědič a Jiří Šlégr se zdrželo hlasování.
Psali jsme:
Dopis, který nebude po hlasovací remíze odeslán
Vážený pane řediteli,
Rada České televize obdržela dne 10. února 2021 prostřednictvím V. Juhaňáka Vyjádření pro RČT – cj. e23c-21 stížnost Pavel Černý.
Protože jste se nevyjádřil k podstatě stížnosti, nemůže Rada ČT pplk. Černému, který se cítí být jednáním ČT poškozen, a dokonce ji žaluje, odpovědět. Vaše jednání tak zabraňuje Radě ČT naplňovat § 8, odst. 1 písm. i zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. Zároveň reakci pana Juhaňáka nelze považovat za splnění usnesení
č. 21/02/21.
Pan Juhaňák ve svém dopise uvádí, že se Česká televize nebude k předmětné stížnosti veřejně vyjadřovat až do skončení soudního sporu stěžovatele s Českou televizí. Upozorňujeme Vás, že takovou odpověď nelze z hlediska zákona akceptovat, protože:
1. odpověď požadovaná usnesením není veřejným vyjádřením;
2. soudní spor na ochranu osobnosti není trestním řízením a generální ředitel ČT není státní zástupce;
3. probíhající soudní řízení má nebo může mít dopady na hospodaření ČT, a jako takové náleží podle § 8, odst. 1 písm. c zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi do působnosti Rady ČT.
Ve smyslu § 9, odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi Vás žádáme
o zodpovězení následujících otázek tak, aby Rada ČT podle výše citovaných ustanovení zákona mohla vykonávat svou činnost.
1. Proč nebyly závěry označeny nápisem „ilustrační záběry“?
2. Proč Česká televize nepožádala o souhlas s použitím záběrů, když zároveň nebylo vyloučeno zobrazení osoby stěžovatele způsobem, který by v divácích mohl zanechat klamavý dojem o spojitosti této osoby s určitým tématem?
3. Kdo nese za uvedené skutečnosti odpovědnost?
4. Proč ČT nepřistoupila na kompromisní řešení a nenabídla P. Černému požadovanou omluvu?
Podle posouzení RČT mohly uvedené skutečnosti vést k porušení čl. 16.16 Kodexu ČT. Rada ČT Vás proto žádá, abyste ji neprodleně informoval o opatřeních přijatých za účelem předcházení podobných pochybení.
Chování redaktorů ČT na sociálních sítích možná bez pravidel
Názorově rozpolcená byla Rada ČT i při schvalování textu dopisu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi, který měl být reakcí na vyjádření České televize ke stížnosti Kateřiny Turnhöfer. Advokátce vadila nečinnost šéfa ČT ve věci vyjadřování moderátora Jakuba Železného. Nešlo však o jeho často diskutovaný výrok, když loni v létě do debaty s ministrem Karlem Havlíčkem vložil nijak nesouvisející vsuvku, že se v Praze jedno nábřeží „bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi“, ale o jeho vyjadřování na sociálních sítích. Radní Hana Lipovská v navrženém textu dopisu Petru Dvořákovi vytýká, že se nevyjádřil k podstatě stížnosti, a tak Rada ČT nemůže Kateřině Turnhöfer, která se cítí být jednáním ČT poškozena, odpovědět.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Nad rámec této výzvy považuje Rada ČT za nutné vyjádřit politování, že namísto toho, aby generální ředitel využil nastalou situaci k prověření funkčnosti nastavených mechanismů a určení mantinelů a pravidel chování pro redaktory České televize, Radě ČT vlastním jménem ani neodpověděl. Rada ČT upozorňuje také na to, že nemá informace o tom, zda byla účinnost Desatera přijatého na dobu jednoho roku do 18. října 2020 vůbec prodloužena, či bylo Desatero znovu přijato, a zda tedy Česká televize vůbec aktuálně disponuje závaznými pravidly pro chování redaktorů na sociálních sítích. Proti znění dopisu se postavila čtveřice René Kühn, Zdeněk Šarapatka, Jaroslav Dědič a Martin Doktor, hlasování se zdrželi Tomáš Samek a Jiří Šlégr, a tak šest souhlasících radních bylo málo pro odeslání dopisu.
Ani tento dopis na Kavčí hory putovat nebude
Vážený pane generální řediteli,
Rada České televize (dále jen „Rada ČT“) obdržela dne 22. února 2021 prostřednictvím V. Juhaňáka dva dokumenty:
· Vyjádření pro RČT – cj. ČT94073-20 AK Turnhofer (dále jen „vyjádření“);
· Turhnofer_Železný_Odpověď.
Rada ČT tímto konstatuje, že její usnesení č. 21/02/21 ze dne 27. 1. 2021 nebylo naplněno, a to z níže uvedených důvodů:
1. Generální ředitel ČT řádně nevypořádal stížnost Rady ČT
Generální ředitel ČT své vyjádření ke stížnosti, kterou Rada ČT vyřizuje v souladu s § 8 odst. 1 písm. i) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi (dále jen „zákon o ČT“), Radě ČT vůbec nezaslal (a to navzdory tomu, že předseda Rady ČT Pavel Matocha vyhověl jeho žádosti dne 29. 1. 2021 na prodloužení lhůty).
Rada ČT považuje za rozpor s procesem vyřizování stížností dle zákona o ČT skutečnost, že zaslané vyjádření bylo podepsáno pouze V. Juhaňákem, pracovníkem úseku Komunikace a vnějších vztahů ČT (což je samo o sobě kuriozní; jako by snad Rada ČT byla nějakým externím tazatelem), a nikoli generálním ředitelem Petrem Dvořákem, který byl Radou ČT o vyjádření ke stížnosti požádán.
Pokud je interpelován generální ředitel ČT, je rovněž nepřípustné, aby vyřízení stížnosti bylo primárně postaveno na subjektivním vyjádření osoby, na kterou stížnost směřuje (moderátor Jakub Železný), a která je ze své podstaty ve střetu zájmů. Vyjádření Jakuba Železného navíc bylo bez dalšího akceptováno a obsahově přejato do vyjádření zaslanému předsedovi Rady ČT. Ani přiložené sdělení moderátora ČT Jakuba Železného proto nelze považovat za požadované vysvětlení, a už vůbec ne za zjednání nápravy.
Podle § 9, odst. 2 zákona o ČT je Radě ČT, jako orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, ze své činnosti odpovědný generální ředitel ČT, nikoli jeho podřízení.
2. Generální ředitel ČT nereagoval na závadné jednání svých zaměstnanců a nebylo vypořádáno porušení Kodexu ČT
Přestože se generální ředitel ČT ke stížnosti nevyjádřil, ve sdělení zaslaném V. Juhaňákem bylo uvedeno, že k předmětnému jednání došlo mimo televizní vysílání.
Za prvé je třeba upozornit na to, že stížnost nesměřovala na televizní vysílání, ale na chování daného redaktora na sociálních sítích, které je (v obecné rovině) upraveno Kodexem ČT a vnitřním předpisem Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích, čímž je i založena pravomoc Rady ČT.
Za druhé k předmětnému jednání došlo bezprostředně a v přímé souvislosti s televizním vysíláním. Předmětné jednání je proto způsobilé zpětně poškodit a významným způsobem negativně ovlivnit vnímání daného vysílání ČT, tím spíše, že se jedná o mimořádně významné výročí 28. října a udělování státních vyznamenání presidentem republiky.
Rovněž je třeba mít na paměti, že Kodex ČT byl přijat již téměř před 20 lety a je třeba vykládat jej v kontextu současné doby a měnícího se systému veřejného vysílání, který čím dál zasahuje i do oblasti internetu a sociálních sítích.
Navzdory tomu, že generální ředitel ČT svou odpověď a vyjádření neposkytl, podal k věci své vyjádření veřejně v rozhovoru pro Hospodářské noviny ze dne 22. 2. 2021. V tomto veřejném vyjádření potvrzuje, že s redaktorem o případu mluvil, domlouval mu a navíc sám stanovil kritéria pro chování redaktorů na sociálních sítích – „co píšou (redaktoři) na sociální sítě, by neměli mít problém zopakovat do televizního vysílání“.
Rada ČT v této souvislosti žádá generálního ředitele ČT, aby ve své odpovědi předmětné jednání redaktora posoudil optikou svých vlastních mantinelů chování reaktorů, které sám veřejně deklaroval. A zhodnotil je také ve světle vyjádření Jakuba Železného, ze kterého vyplývá, že vůbec nevěděl, o kom a o čem ve svém vyjádření na sociálních sítích píše. Přesto, že o několik okamžiků dříve přenos udělování státních vyznamenání prezidentem republiky sám moderoval.
Rada proto žádá generálního ředitele ČT, aby se vyjádřil, zda zaměstnanec ČT Jakub Železný konkrétním obsahem předmětného vyjádření na sociálních sítích porušil či neporušil
a. Kodex České televize; a
b. na něj navazující tzv. Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích (dále jen „Desatero“).
Vážený pane generální řediteli,
protože jste se nevyjádřil k podstatě stížnosti, nemůže Rada ČT paní Mgr. Kateřině Turnhöfer, která se cítí být jednáním ČT poškozena, odpovědět. Vaše jednání tak zabraňuje Radě ČT naplňovat § 8, odst. 1 písm. i) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Ve smyslu § 9, odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi Vás žádáme o zodpovězení uvedených otázek a zaslání Vaší reakce na svrchu uvedenou stížnost tak, aby Rada ČT podle výše citovaných ustanovení zákona mohla vykonávat svou činnost.
Nad rámec této výzvy považuje Rada ČT za nutné vyjádřit politování, že namísto toho, abyste nastalou situaci využil k prověření funkčnosti nastavených mechanismů a určení mantinelů a pravidel chování pro redaktory České televize, Radě ČT vlastním jménem ani neodpověděl. Případná redefinice Desatera i samotného Kodexu ČT, která by byla logickým krokem i vzhledem na jeho vznik před více než dvaceti lety, kdy sociální sítě prakticky vůbec neexistovaly a vysílání probíhalo tradičním způsobem, nikoli multikanálově a s využitím moderních technologií, jak je dnes běžné po celém světě, by byla přitom nejen přirozeným a žádoucím vyústěním tohoto případu, ale i žádoucím krokem k tomu, aby činnost České televize i na sociálních sítích byla vždy v souladu se zásadami naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Závěrem Rada České televize upozorňuje také na to, že nemá informace o tom, zda byla účinnost Desatera přijatého na dobu jednoho roku do 18. října 2020 vůbec prodloužena, či bylo Desatero znovu přijato a zda tedy Česká televize vůbec aktuálně disponuje závaznými pravidly pro chování redaktorů na sociálních sítích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
