Úvodem rozhovoru Mašínová vzpomíná na zatčení svého otce v roce 1941. „Když se naposledy před svým zatčením v roce 1941 sešel s maminkou, řekl jí, že má asi poslední možnost odejít. Kruh se kolem nich uzavíral čím dál víc. Ale musel by jít do SSSR. A řekl jí: do Sovětského svazu nikdy – i když věděl, že domácí odboj je smrtelně nebezpečná fronta. To je důležité pro pochopení, proč mí bratři se strýcem Ctiborem Novákem pak zahájili odboj. My jsme byli dost informovaní o tom, co je Sovětský svaz zač,“ podotýká Mašínová.

Původní text ZDE.

V posledním dopise dětem mimo jiné otec vyzýval k tomu, aby bojovali za svobodu vlasti. „A ještě jedna věc: V Poděbradech bratři pomohli uprchnout dvěma ruským zajatcům z transportu a za pomoci statečné babičky je ukryli doma. Jeden se pak dostal k partyzánům, druhý, Stěpan, odmítal odejít, i když kolem už procházeli Rusové. Padl dokonce před matkou na kolena a prosil, aby si ho vzala. Věděl, že Stalin má vojáky, co padli do zajetí, za zrádce. Nakonec slíbil, že se nám ozve, a odešel. Nikdy jsme o něm už neslyšeli,“ vypráví také Mašínová, co vedlo její bratry k odboji proti komunistům.