Zeman vyrazí na zahraniční návštěvu po několika měsících. Naposledy navštívil loni v září Ázerbájdžán. Od té doby byl v cizině jen na summitech a konferencích.

V posledních měsících eskalovalo dlouhodobé napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem ve sporu o Náhorní Karabach, které vyústilo i v bojové střety. Nejvážnější z nich si počátkem dubna vyžádaly okolo 110 obětí. Náhorní Karabach, ázerbájdžánská oblast osídlená Armény, rozděluje oba jihokavkazské státy už od konce 80. let minulého století. Krvavá válka, která vyústila ve faktické odtržení arménské enklávy, skončila v polovině 90. let zastavením palby, ale klid na linii příměří prakticky nikdy nebyl.

Dalším dlouhodobým sporným bodem v regionu je masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915. Turecko, jako nástupnický stát Osmanské říše, odmítá události, během kterých zemřelo až 1,5 milionu Arménů, označit za genocidu. Použití takového termínu je v zemi dokonce trestné. Události z roku 1915 nicméně už uznaly za genocidu dvě desítky zemí, mimo jiné Rusko, Slovensko, či Francie, a také Evropský parlament a naposledy Německo.