Tehdejší vláda premiéra Tonyho Blaira prosadila podle všeho účast v konfliktu bez jasných důkazů o hrozbě představované Saddámem Husajnem. Zpráva také uvádí, že plánování a příprava Velké Británie na válku v Iráku byly zcela nedostatečné, stejně jako špatně plánovaná intervence a podcenění jejích důsledků.
Tony Blair po vydání zprávy, jejíž příprava trvala sedm let, připustil opodstatněnost kritiky, zároveň však uvedl, že rozhodnutí činil v dobré víře. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl s tím, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. „Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, co jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ dodal. Omluvit se však nehodlá, neboť podle něj je svět lepší bez Saddáma Husajna.
Jak uvádí John Chilcot, Velká Británie se rozhodla k invazi do Iráku ještě před vyčerpáním mírových možností odzbrojení. „Vojenská intervence v té chvíli nebyla opatřením v krajní nouzi,“ uvádí. Režim Saddáma Husajna nepředstavoval v tu dobu bezprostřední nebezpečí, zároveň prý Blair měl také předvídat nestabilitu, jakou v Iráku mohl zásah vytvořit.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


