„Před pár dny stála pár desítek metrů od Poslanecké sněmovny šibenice. Všichni jsme ji viděli minimálně na fotkách,“ uvádí na začátku jednoho z těch e-mailů Rakušan.
„Ano, byla to atrapa. Nikoho by neunesla, můžete namítnout. Nikomu by neublížila, natožpak aby na ni někoho pověsili. Prkotina, co nestojí za řeč? Ne! Byl to hrůzný symbol. Jasný symbol nenávisti, která se jako další nebezpečný virus šíří naší společností.“

Šibenice a nedohoda

„Všichni zrádci a přisluhovači skončí na šibenici – to bylo napsáno na ceduli pod nástrojem smrti, který civilizovaná společnost jasně odmítá. A my se přece mezi civilizovanou společnost hlásíme také. Ten nápis byl jako ozvěna staré doby, v níž platilo, že kdo nejde s námi, jde proti nám. Byl jak ozvěna světa, kde neexistuje dialog. Kde není možná dohoda,“ pokračuje dále Rakušan.

„Přitom po diskusi a dohodě o pandemickém zákonu volala ona demonstrace se šibenicí ve středu davu. Já věřím tomu, že naprostá většina demonstrantů nechtěla nikoho věšet. Že sami za sebe odmítají násilí i všechna slova a symboly k tomu navádějící.“