Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Páky na agresivitu máme, ale musíme je využívat. Tak se jmenuje úterní otvírák deníku Právo. Jde o rozhovor s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Podle ní je nutné vymáhat právní rámec u výhrůžek a agresivních projevů, které se ve veřejném prostoru objevují od radikálních odpůrců covidových nařízení. „Současné normy jsou postačující, ale musejí se důsledně vymáhat,“ konstatovala.
ParlamentníListy.cz se politiků v anketě zeptaly: „Lenka Bradáčová v Právu uvedla, že je potřeba více využívat platné právní normy proti agresivním projevům ve veřejném prostoru od odpůrců covidových opatření i obecně. Jak na to pohlížíte?“ S odpověďmi zareagovaly mimo jiné i tři bývalé ministryně spravedlnosti. „Lenka Bradáčová si těchto jevů začala bohužel všímat až nyní. Když Milion chvilek urážel a zastrašoval prezidenta, premiéra a lhal i o mně, to jí nevadilo, ale naopak velmi vyhovovalo. Teď se s novou vládou probudila a snaží se být aktivní, což považuji za čistě účelové,“ povšimla si Marie Benešová, která byla ministryní spravedlnosti ve dvou vládách, od července 2013 do ledna 2014 ve vládě premiéra Rusnoka a od dubna 2019 do prosince 2021 ve vládě premiéra Andreje Babiše.
„Nejsem příznivcem masivních státních zásahů v žádné oblasti mezilidských vztahů. Právo je třeba používat jen v nejextrémnějších případech. Lidé toho spoustu řeknou a napíší pod vlivem emocí,“ uvedla Daniela Kovářová, která byla ministryní spravedlnosti ve vládě premiéra Fischera v letech 2009 až 2010. Nyní je prezidentkou Unie rodinných advokátů. Nejkratší dobu byla ministryní spravedlnosti Taťána Malá, která je nyní poslankyní za hnutí ANO. „Jakékoliv projevy nenávisti a agresivní projevy nemůžeme přehlížet a v žádném případě je tolerovat. A to jak v reálném světě, tak v kyberprostoru. Demokracii a svobodu jednoznačně ctím, ale projevy nenávisti a agrese není možné tolerovat vůči nikomu, ať už se jedná o občany, nebo veřejně činné osoby. Jsem připravena právě toto téma otevřít jako předsedkyně podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, protože násilí v kyberprostoru považuji u nás za nedostatečně řešené,“ sdělila.
„Platí obecně, že platné právní normy se mají využívat, proto jsou platné. Jsem však velmi obezřetný k výzvám typu více, šířeji, silněji. To se může snadno zvrtnout ke zneužití,“ napsal Michael Canov (STAN), místopředseda ústavě-právního výboru Senátu ČR.
Vrchní státní zástupkyně chce na sebe opět upoutat pozornost
„Za vrchní státní zástupkyně Bradáčové Vrchní státní zastupitelství v Praze porušovalo ústavní práva lidí, když si vybíralo soudy pro uvalení vazby či nařízení odposlechu. Bylo pošlapáno právo na zákonného soudce. Pokud hovoří o vymáhání práva na demonstracích, mám obavu o respektování práva demonstrovat proti zvůli moci. Svoboda projevu a shromažďování je to, co nás odlišuje od totality před listopadem 1989. Rád bych, kdyby tomu tak bylo i nadále,“ zadoufal Zdeněk Koudelka, ústavní právník, bývalý poslanec, místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru, který byl v červnu 2004 navržen premiérem Špidlou na post ministra spravedlnosti, ale než se jím stal, vláda padla.
„Obecně platí, že je potřeba více využívat platné právo než přijímat nové zákony. Ale to by je musely správní orgány a orgány činné v trestním řízení znát a uplatnit,“ vysvětlil Vojtěch Filip, bývalý dlouholetý předseda KSČM, poslanec, místopředseda Sněmovny, advokát.
Náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti, ale i poslancem a senátorem, kde v obou působil v ústavně-právním výboru, byl Jiří Vyvadil, jehož reakce je obzvláště peprná. „Lenka Bradáčová je zřejmě nejzákeřnější postava našeho státního zastupitelství od doby jeho vzniku. Svého času zlikvidovala podplukovníka Martince – což byl šéf protikorupčního oddělení – jenom proto, že na ni získal informace, že se schází k dýchánkům s podplukovníkem Šlachtou ve Špindlerově Mlýně. Skončilo to koncem Martince, podpořil ji tehdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Proto k ní nemohu mít pozitivní vztah, nevěřím jí v ničem, všechno dělá účelově jenom proto, aby se zalíbila novým pánům. Chápu, že svého času ji jmenoval současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který mi v některých oblastech vůbec nevadí a v některých ano. Každý ví, kdo je don Pablo v Brně. Pomyslně vzato, ruku ruka myje. Bude ji podporovat, i její verzi státního zastupitelství,“ sdělil na úvod.
Věnoval se i konkrétní otázce. „Agresivita je samozřejmě velmi značná. Na druhé straně jsem člověk, který i když nemusí a nesouhlasí s celou řadou výkřiků, které se odehrávají na demonstracích, tak si uvědomuji, že se to u nás děje takovým českým přátelsko-švejkovským způsobem. Nejsme jako v Kanadě, kde zablokovali hlavní město Ottawu. Koronavirus je závažný sociální problém, má dopady na psychiku. Lidé jsou už po dvou letech unaveni, jsou expresivní, často nerudní i hrubí. Souhlasím s tím, aby byli v krajních případech trestáni. Ale je také třeba říci, že musí existovat nějaký přirozený ventil pro uvolnění vnitřního napětí. Vrchní státní zástupkyně chce na sebe opět upoutat pozornost. Chce být tvrdá, ale sama v mnoha ohledech pravidla nedodržovala,“ dodal.
Psali jsme:
„Proti vyjádření paní Bradáčové v podstatě nic nemám, ani proti názoru, že bychom měli využívat současné zákonné prostředky, které máme k dispozici. Pouze by paní Bradáčová – pokud chce stíhat nenávistné projevy – měla říci, jaký paragraf použije, protože my máme v zákonné normě poměrně jasně vyspecifikováno, co může být přestupek a trestný čin a co nemůže. Rozhodně tím, že někdo na veřejnosti vystaví šibenici nebo že někdo řekne, že vláda činí totalitní rozhodnutí, tak ani jedno z toho nemůže být přestupek ani trestný čin, pokud to není vyhrožování konkrétní osobě. Souhlasím s ní v tom, abychom využívali současné zákonné prostředky, které máme, a obě strany budou spokojené. Nás nikdo trestat nebude a oni si odfajfknou, že to zkusili. To, co činíme my, činíme podle zákona,“ je přesvědčen Jakub Olbert, předseda hnutí Chcípl PES.
Lidé musejí mít možnost se vyjadřovat
„Lidé musejí mít možnost se vyjadřovat, to patří ke svobodě projevu ve všech oblastech, nejen proti covidovým opatřením, ale nemělo by být někomu vyhrožováno násilím nebo smrtí, to už je za hranou. Společnost je rozdělena díky covidovým restrikcím, které segregují občany v mnoha případech nezákonných podle rozhodnutí NSS, proto je nutné ji stmelovat, a ne ji ještě více polarizovat,“ uvedla poslankyně SPD Karla Maříková. „Trestat odpůrce covidových opatření za jejich názory ve veřejném prostoru je podle mého úsudku útok na svobodu slova. Zatím si ale nejsem vědom současné existující právní normy, která by na druhou stranu obsahovala seznam témat, o kterých se v souvislosti s covidem vyjadřovat lze. Svoboda slova by měla být nedotčena, pokud se tedy nejedná o rasistické urážky nebo návody k násilné trestné činnosti atp. Z mého pohledu se jedná o pouhé zviditelnění paní Bradáčové v její případné kandidatuře na prezidentku republiky,“ konstatoval poslanec SPD, předseda kontrolního výboru Sněmovny Radovan Vích.
„Lenka Bradáčová opakovaně vyslovuje nahlas svoje choutky zakročit proti svobodě slova. Je to velice nebezpečné, protože bez svobody projevu bude demokracie jako člověk bez kyslíku,“ domníval se Libor Vondráček, předseda Svobodných, vzděláním právník. „Po přečtení podobných výroků se mi vybaví několik filmů. V normálním světě by to možná byl film Blbý a blbější, ale posledních několik let naše společnost jde takovým směrem, že se mi spíš vybaví film Skřivánci na niti. Pokud je mi známo, tak státní zástupci by měli využívat platné právní normy vždy. Pokud tak až dosud nečinili, je někde chyba. Ale myslím, že podle současných norem je stále beztrestné říci svůj názor. Jestli ne, je načase mít obavy o to, jestli staneme před státní zástupkyní, nebo soudružkou prokurátorkou. Podle tohoto výroku má paní Bradáčová nakročeno k té druhé. Svobodu slova tu nemáme proto, abychom se mohli bavit o počasí. To jsme mohli před listopadem. Máme ji proto, aby mohly zaznít i nepříjemné názory. A to i ty, se kterými nesouhlasím já, ale i soudruh prokurátor. Já chci žít ve společnosti, kde je svoboda zaručena i po projevu. A platí to i na výrok paní zástupkyně. I když by podle mě neměla být po něm státní zástupkyní,“ uvedl liberecký krajský předseda Svobodných David Forbelský.
„Jeví se to legitimně, pokud jde o platné právní normy. Ale o ty se opírali i komunisté v padesátých letech. Takže kámen úrazu leží již u vzniku takových norem. Pokud vznikne norma, která bude trestat odpůrce covidových opatření ve veřejném prostoru, tedy vyjádření názoru na toto téma, pak, ač ateista, musím zvolat pánbůh s námi, protože pak bude paní Bradáčová nelítostnou prokurátorkou nové doby. Zatím si však, ač laik, nejsem vědom právní normy, která obsahuje seznam povolených témat, o kterých se vyjadřovat lze. Vlastně spíše zakázaných, bráno optikou „praeter legem“, napsal Tibor Batthyány, bývalý primátor Liberce.
„Myslím, že je potřeba si uvědomit, že každá právní norma obsahující sankci znamená ‚podřiď se, nebo tě zabijeme‘. Jestli se tedy někdo projevuje agresivně, je to především stát, který nám, obrazně, staví šibenice vedle postele s každým novým zákonem nebo vyhláškou, ne jako symbol, ale jako reálnou hrozbu. Já bych řekl, že naopak potřebujeme víc využívat ústavní práva na obranu lidí před agresivními projevy státu,“ konstatoval Roman Kříž, právník, zakladatel Libertariánského institutu.
„Soudím, že by bylo daleko potřebnější, kdybychom měli nějaké právní normy, které by postihovaly státní zástupce, pokud svoji práci dělají mizerně. A za takových případů, ve kterých zpovykaní státní zástupci zničili nevinným lidem životy, je,“ upozornil 1. místopředseda Trikolóry Petr Štěpánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
