Aleš Rozehnal: Jak bojovat s českou chudobou

02.01.2016 14:20 | Zprávy

Ačkoli v České republice neexistuje extrémní bída, žije u nás pod hranicí chudoby téměř milion obyvatel. Nejedná se sice o číslo závratné, ale vzhledem k tomu, že kvalita společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nejbědnější příslušníky, kteří se do tohoto stavu nedostali vlastní vinou, měl by stát dělat vše pro snižování počtu lidí pod hranicí chudoby.

Aleš Rozehnal: Jak bojovat s českou chudobou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Žebrající u Pražského hradu

Příčinami chudoby jsou nemoci, nedostatek pracovních návyků, závislost na alkoholu a omamných látkách, nezaměstnanost a nedostatek vzdělání. Příčinou nezaměstnanosti je nedostatečná a nevyhovující kvalifikace nezaměstnaných, nedostatečná prostorová mobilita a flexibilita. Největší skupinu nezaměstnaných tvoří osoby se základním vzděláním či praktickou školou, se středním odborným vzděláním a osoby s úplným středním odborným vzděláním.

Trvale nižší nezaměstnanost vykazují osoby s úplným středním vzděláním, zejména absolventi gymnázií, osoby s vyšším odborným vzděláním a vysokoškoláci. Jak je tedy vidět, příčina chudoby a nezaměstnanosti je částečně stále táž, a to nedostatečná vzdělanost chudých a nezaměstnaných.

Oxbridge náš vzor?

Česká republika má systém univerzálního vzdělání, což znamená, že formálně je dostupné většině populace. Ze statistických údajů však vyplývá, že rozdílné příjmové sociální skupiny získávají kvalitativně naprosto odlišné vzdělání.

Terciální školský sektor je sice formálně otevřen velkému počtu studentů, ale vyprofilovaly se obory, fakulty nebo celé školy, které se staly elitními a které jsou ve skutečnosti přístupné pouze dětem z vysoko příjmových rodin.V České republice tak dochází k přetrvávání či dokonce prohlubování vzdělanostních nerovností, a to přesně podle sociální stratifikace společnosti, resp. formování třídní struktury české společnosti.

Studenti elitních vysokých škol pocházejí z rodin náležících k vyšším vzdělanostním skupinám a ke skupinám s vyšším sociálně ekonomickým statusem. K obdobnému jevu došlo i ve Velké Británii, kde dvě nejznámější elitní univerzity známé pod přezdívkou Oxbridge mají naprostou většinu studentů z rodin s vysokým společenským postavením a silným ekonomickým zázemím.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Vatikánská smlouva

Pane Havlíčku, proč se polovina poslanců hnutí ANO zdržela při hlasování o tzv. Vatikánské smlouvě? Chcete aby u nás byla církev stát ve státě? Proč jste nehlasovali proti? Dagmar Stöcklová

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Utajená návštěva a neradostné vyhlídky

15:49 Jiří Weigl: Utajená návštěva a neradostné vyhlídky

Pondělní glosa Jiřího Weigla