Pohár trpělivosti přetekl také části zemědělců v Čechách. Z neděle na pondělí se kolony zemědělské techniky organizovaně přesunuly z nejrůznějších částí země do Prahy a zcela v rozporu s mediální a politickou hysterií klidně zaparkovaly na různých místech hlavního města tak, aby ostatní doprava byla limitována co nejméně (Praha byla průjezdná snad dokonce lépe, než každé jiné pondělní ráno). Cíle protestu formulovala část těchto českých farmářů takto: chceme národní energetiku, domácí potravinářství, zemědělskou výrobu do vlastních rukou, odmítáme greendealovskou likvidaci českého průmyslu a zemědělství a protestujeme proti nekompetentnosti současné české vlády.

Je na těchto požadavcích něco špatného, dokonce nelegitimního? Kdo jiný než ti, kteří jsou přímo postiženi dopady nesmyslného a zničujícího programu Green Deal, mají jako první křičet? Žádná ze stran vládní koalice se vážně na obranu zájmů českých zemědělců nestaví, farmáři mají pocit (zřejmě oprávněný), že je nikdo nehájí. Tvrdí-li povýšeně ministr zemědělství Výborný, že „traktory se nic nevyřeší“, zemědělci ve svém zoufalství jiný nástroj než vjet se svými stroji do Prahy nemají. Stěžují-li si na nekompetentnost Fialovy vlády, vyjadřují tím přesvědčení, že dnešní pětikoalice jejich problémům nerozumí a není ochotna napomoci k jejich řešení. Škoda, že se nenašel nikdo z vládní většiny, aby se seriózně a nahlas nad motivacemi lidí, kteří by zcela jistě raději zůstali doma na svých farmách, než se trmáceli do Prahy, zamyslel.