Index Dow se neustále pohybuje kolem hranice 18 000 bodů, ale celkově jsou akcie nadhodnocené. Pozitivní ekonomická data nejsou až tak pozitivní, jak se na první pohled zdá. Situace v USA je označována za katastrofu z důvodu vládnutí prezidenta Obamy. Vezměme si například jeho reformu zdravotnictví "Obamacare", která nepřinesla požadovaný efekt, je neúčinná, nákladná a nepopulární. Další oblastí je hospodářský růst, který i přes tisk bilionů dolarů zůstává stále vlažný. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na jeho neúspěch ve snaze nastolit mír na Středním východě. Jeho důvěryhodnost byla opět testována v dalším zápase s Kongresem nad dluhovým stropem USA. A není překvapením, že po jeho odchodu z funkce na tom bude ekonomika hůře než před jeho nástupem. Neustálé tištění dalších "papírků", nekončící kvantitativní uvolňování a nalévání bilionů dolarů do globálního finančního systému směřuje opět k vytvoření bubliny, která může kdykoliv prasknout a odstartovat novou globální krizi. Důvěryhodnost FEDu je také oslabena, svět je závislý na tvorbě peněz a nemůže se dostat z tohoto koloběhu.
Důvěryhodnost
Přestože se USA podílejí "pouze" 23 % na celosvětovém HDP, celých 60 % celosvětových devizových rezerv je v dolarech. Sedm let po pádu Lehman Brothers USA přidaly téměř 8 bilionů dolarů dluhu. Většina dnešních měn je napojena na dolar. Centrální bankéři byli kdysi bankéři od bank, nicméně tito správci peněz stojí za dalším tištěním nových "papírků". Tyto nerovnováhy rovněž vyvolaly návrat k měnovým válkám připomínající 30. léta a závod, kde každá země hledala konkurenční výhodu. Světový finanční systém se stal více nestabilní. Čína se jako poslední připojila k měnové válce, aby brzy předstihla USA a stala se největší světovou ekonomikou a přetvářela finanční hegemonii USA. Mnoho povinností mají USA vůči svým obchodním partnerům, což představuje jasné a aktuální nebezpečí pro dolar. Trpělivost obchodních partnerů již dosahuje vrcholu. Platební systém "Dolar" umožnil USA ovládnout finanční svět s jeho velkými institucemi na Wall Streetu. Dnes je většina obchodů a transakcí přímo či nepřímo prováděna v dolarech. USA jsou do značné míry označovány jako jakási "globální banka". Ve skutečnosti tato přemrštěná výsada vlastnit světovou rezervní měnu umožňuje Americe půjčovat v dolarech, platit výdaje a financovat rostoucí dluh a obrovské schodky v měně, kterou sama tiskne.
Bez respektu
Amerika se stala centrem globální poruchy. Spojené státy jsou největším světovým dlužníkem a stále více a více se stávají závislé na svých věřitelích. Držitelé amerického dluhu si toho všímají, snaží se této situace využít ve svůj prospěch a tím dolar zatlačit do ústraní. Tato fiskální lehkomyslnost nahrává další explozi.
Bývalý šéf Účetního dvora Spojených států David Walker řekl, že státní dluh USA je ve skutečnosti šokujících 65 bilionů dolarů, nikoli 18,5 bilionu. Dluh samotný není důležitý, ale důležité je to, že musí být splácen. Nezaplacením dochází k přelévání na budoucí generace, ztrátě odpovědnosti, selhání a také ztrátě důvěryhodnosti. Skutečnost, že FED zápasí s problémy, nahlodal důvěru ve schopnost USA působit jako finanční správce světové rezervní měny. Politikaření a mnohá prodlení se zvyšováním sazeb to vše zvýšilo volatilitu a podkopává respekt v dolar. Dolar je světovou měnou. Nicméně USA spotřebují mnohem více, než vyprodukují, dluží mnohem více, než vlastní a věřitelé USA dluhu mají jeden hlas. Tentokrát zde není žádný věřitel poslední instance, který by měl jít stranou.
Čínské volání
Čína představila platformu finanční reformy, ve snaze liberalizovat renminbi jako globální měnu. Renminbi se stala čtvrtou nejpoužívanější měnou pro globální platby. Mnoho aktivit, které Čína vyvíjí, mají jediný cíl a to vytěsnit dolarový monopol. Čína hromadí obrovské zásoby zlata, což představuje pětinu celosvětové investiční poptávky. USA mají dnes cca 8 000 tun zlata. Čína nakoupila velké zásoby pátým měsícem po sobě a drží 1 722 tun. To je o 668 tun více než v roce 2009. Tato zásoba řadí Čínu na páté místo před Rusko a Švýcarsko. Peking neustále pohlíží po očku na rozmařilost a ztrátu důvěryhodnosti USA a snaží se využít příležitosti k proniknutí do popředí.
Pryč se starým
Rusko a Čína nakupují zlato, centrální banky Francie a Německa repatriují zlato zpět do vlasti. Důvodem je samozřejmě nedůvěra v měny globálních ekonomik a agresivní tištění nekrytých peněz. Ve stejné době existuje také obava o dolar. Zlato se jeví jako soupeř dolaru. Obavy z nekontrolovaných finančních boomů a propadů byly vidět již dříve ve 30. letech, koncem 70. let a v neposlední řadě v roce 2008. Zlato bylo vždy dobrou záchrannou sítí. Naproti tomu je zde široce držený názor, že z důvodu nedostatečné inflace bude zlato horší. Připomeňme si velkou inflaci v 70. letech, kdy vytrvalý růst peněžní zásoby a úvěrů vedl k hyperinflaci.
Následně zlato dosáhlo 850 USD za unci. Nedostatečná inflace je dnes jen falešnou stopou. Další populární "medvědí" argument je, že od doby kdy FED zvýší úrokové sazby, aby normalizoval měnovou politiku, bude pro zlato špatná doba. Ve skutečnosti v posledních týdnech zlato spadlo pod hranici 1 100 USD za unci v brázdě prohlášení FEDu, který po léta otálel. Nicméně v 70. letech, cena prudce vzrostla ze 4 % na 20 %, přesto se zlato vyhouplo z 200 USD na více než 800 USD za unci. Největší strach není z toho, že jsou peníze vyrobeny z papíru, ale z toho, že nedostatečně uchovávají svou hodnotu. Znamená to tedy, že centrální banky a investoři nakupují zlato, které představuje bezpečnější aktivum než je dolar. Zlato si zachovalo svou hodnotu již tři tisíce let a nadále si ji uchová.
Jakub Petruška, investiční analytik Zlaťáky.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
