Nebetyčné zásluhy o její definitivní odchod v roce 1991 si dnes přivlastňují různé osobnosti i pitoreskní figurky. Kdo však byl první, jenž na oficiální platformě navrhl sovětskému vedení, aby stáhlo svá vojska z našeho území? Bohužel, nebyl to nikdo z našich tehdejších představitelů, neboť normalizační vedení bylo s „dočasným“ pobytem sovětských vojsk svázáno pupeční šňůrou.
Po nástupu M.S.Gorbačova docházelo v sovětském vedení k postupnému přehodnocování též tzv. událostí Pražského jara 1968 , vč. otázek účelnosti dalšího pobytu sovětských vojsk v ČSSR. Pominuly totiž původní strategické důvody pro jejich zdejší umístění, vyplývající zejména z již překonané Grečkovy koncepce z Lehnice 1965, která mj. usilovala o výrazné posílení Československého frontu na jihozápadním směru Varšavské smlouvy rozmístěného přímo na hranicích s NATO prostřednictvím trvalé alokace Střední skupiny sovětských vojsk v Československu; resp. o přiblížení sovětských raketových základen jejich cílům v západní Evropě apod.
V ruských archivech např. existuje tajný projekt ÚV KSSS z roku 1986, jenž - v souvislosti se sovětským hledáním vhodného nástupce Gustáva Husáka na funkci nového generálního tajemníka ÚV KSČ – navrhuje „..propracovat stažení podstatné části sovětských vojsk z Československa s tím, že při jarní návštěvě M.S. Gorbačova v Praze v roce 1987 by se to stalo dárkem pro nové vedení v Československu. Splnilo by to nevyslovené přání čs. vedení, které ( na rozdíl od Poláků a Maďarů) nikdy ani náznakem nenastolilo otázku odchodu sovětských vojsk. Navíc se oficiální důvody pro pobyt vojsk již vyčerpaly!“
K realizaci tohoto projektu však do konce roku 1989 nedošlo, byť se interně obdobné návrhy opakovaly. Gorbačov totiž údajně hodlal takticky uplatnit kartu stažení vojsk z ČSSR až ve vhodný okamžik, např. při negociacích s USA ve Vídni.
Mezitím bouřlivý vývoj Gorbačova předběhl a nově ustanovené režimy členských států Varšavské smlouvy zúčastněných na intervenci (tj. Polsko, Maďarsko, NDR i Bulharsko) postupně a jednotlivě agresi z roku 1968 odsoudily samostatně. Sovětský svaz tak přistoupil k odsouzení „akce roku 1968“ opožděně, až jako poslední, a to teprve na setkání vedoucích představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě dne 4. prosince 1989.
M.S. Gorbačov zde přítomným vysvětloval, že Sovětský svaz se k tomuto hodnocení dopracovával obtížně a postupně; podrobně přitom diferencoval jednotlivé fáze a etapy procesu Pražského jara; důsledně analyzoval, kdo za vším stál, kdo jej inspiroval, kdo všechno v něm měl prsty etc. Politické metody však nebyly tehdy vyčerpány a československým komunistům nebylo umožněno, aby si vše vyřešili sami. Na závěr Gorbačov vyzval přítomné státníky, aby nyní, když již posuzujeme tyto otázky svobodně a upřímně, přijala Varšavská smlouva společné prohlášení odsuzující její intervenci do Československa v roce 1968.
S tímto návrhem však ostře nesouhlasil generální tajemník Komunistické strany Rumunska a prezident Rumunské socialistické republiky Nicolae Ceausescu (mimochodem služebně nejstarší pamětník událostí roku 1968 a pravidelný potížista na vrcholných jednáních socialistických zemí), neboť Rumunsko se této intervence nezúčastnilo, od samého počátku s ní nesouhlasilo a považovalo ji vždy za pochybenou!
„Rumunsko se proto k této společné deklaraci nepřipojí! Možná, že zde není právě nevhodnější prostor, ale měli bychom nyní uvažovat nahlas. Jestli se nyní tato akce ( tj. intervence do Československa v r. 1968 – poznámka autora) považuje za chybnou, potom bychom měli nutně přijmout závěr, že je nutno stáhnout sovětská vojska z Československa! Myslím si, že by to byla velká pomoc pro Československo! A bylo by to též logické!“ řekl 4. prosince 1989 Nicolae Ceausescu.
Stenograf zaznamenal, že po jeho slovech nastal rozruch v sále, porada byla přerušena a byla vyhlášena pauza. Po přestávce Gorbačov oznámil, že se dohodl se soudruhy z ČSSR na budoucím společném posouzení otázky pobytu sovětských vojsk na teritoriu Československa.
Jan Šolta
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
